Jindřich Marek Reihenfolge der Bücher

Často právě zázračná náhoda jako „úzký paprsek slunce“ rozhodovala o životech mnoha letců britského královského letectva, v jehož řadách proti barbarství německého nacismu bojovali za svobodu své okupované vlasti vedle Britů, Poláků, Norů, Kanaďanů či Australanů a Novozélanďanů i stovky československých letců. Často až neuvěřitelné příběhy o jejich záchraně z hořících letadel, z mořských vln či na útěku před zajetím stojí stále za pozornost i proto, jak se k nim jejich nevděčná vlast vinou komunistického režimu chovala po únoru 1948.

Kniha představuje českou středověkou knižní kulturu a její média, tedy rukopisy a inkunábule. Popisuje, jak se knihy psaly a později tiskly, užívaly a shromažďovaly. Zaměřuje se především na památky latinského kulturního okruhu z území Českého království a Moravského markrabství z období od 9. století do roku 1500, tedy do doby, kdy tisky začaly i v české knižní kultuře významně převládat. Zahrnuje jak produkci knih, tak jejich recepci ve společnosti. Sleduje postupné přesuny těžiště knižní kultury mezi různými sociálními prostředími, stejně jako rozšiřování a proměny žánrového spektra opisovaných a tištěných děl a také doplňování zpočátku dominantní latiny texty v národních jazycích. Závěrečná kapitola se věnuje fenoménu iluminovaných rukopisů, včetně rozličných funkcí malířské výzdoby, které se v průběhu středověku částečně měnily. Zabývá se tvorbou nejvýznamnějších iluminátorů jak v obdobích, kdy zásadní roli hrály zahraniční vzory, tak i v dobách, kdy česká knižní malba dosáhla vrcholu a významnou měrou inspirovala okolní země. Text doprovází více než 250 barevných vyobrazení z padesátky zahraničních i domácích paměťových institucí.

Autoři této publikace, historici Vojenského historického ústavu Praha, se Pražskému povstání věnují již řadu let a jsou autory řady článků, odborných studií a významných publikací. Tentokrát zde představují drobnější práce z posledních let, ve kterých se zaměřují na některé dílčí, avšak velice zajímavé momenty z dramatických dní bojů na pražských barikádách. Hlouběji se zaměřují na vznik a formy velení povstaleckých sil, jednotlivé barikádnické formace, stále více opomíjené zločiny nacistů a jejich konkrétní síly při potlačování povstání. Tehdy i dnes politicky choulostivé zákulisí května 1945 v Praze i neutuchající legendy o sovětském “osvobození” Prahy se dvěma názorově ostře kontrastujícími tábory, okolnosti “pasivity” americké armády v oněch dnech či stále vášnivěji diskutovaný příběh tzv. vlasovců stojí z mnoha důvodů stále za pozornost.

Jaderské moře, dlouho oblíbené mezi českými turisty, vyvolává v mnoha Čechách a Moravě nostalgii za mořskými břehy. Tato kniha přináší méně známé kapitoly z historie jadranské oblasti, zaměřující se na osudy českých vojáků během 1. a 2. světové války a jejich poválečný vývoj. Autor Jindřich Marek, zkušený historik a publicista, se snaží zachytit složité příběhy českých námořníků, kteří sloužili v rakousko-uherském válečném loďstvu. Mnozí z nich nosili námořnické čepice K.u.K. Kriegsmarine a sehráli významnou roli. Města jako Terst, Pula a Šibenik se stala součástí životů našich předků, kteří čelili náročným podmínkám během 1. světové války, kdy museli vyvažovat loajalitu k císaři a odpor vůči monarchii. Kniha popisuje úspěchy českých důstojníků na rakouských ponorkách, ale také účast Čechů na námořní vzpouře v boce Kotorské v únoru 1918. Romantický život na lodích a v dalmatských hospůdkách kontrastuje s krutou realitou války, o níž má málokdo z českých návštěvníků Jadranu dostatek informací. Kromě toho se věnuje i roli českých námořníků při vzniku a obraně mladé Československé republiky, včetně jejich účasti v prvním domácím bojovém útvaru v Praze.

Historie a současnost 4. brigády rychlého nasazení Armády České republiky. Souběžný anglický text, flashdisk s videem.

Příběh vysoké morálky českých vojáků z března 1939, nezlomených na Podkarpatské Rusi při útoku maďarské armády odtržením Slovenska ani německou okupací zbytku českých zemí, zůstával dlouhá léta zakryt mlhou zapomnění či alespoň falešných mýtů. K jeho serióznímu zpracování nejprve bránilo šest let nacistické okupace, a když byl tento úkol na konci roku 1946 svěřen historikům Vojenského historického ústavu, rázně jejich práci přerušil únor 1948. Po patnácti letech mlčení se pokusil opět otevřít pro veřejnost tento příběh historik Ota Holub (1930 – 1992). On i jeho mladší následovníci, včetně autora této knihy, se museli při nedostatku archivních materiálů opírat především o vzpomínky pamětníků. Jazyková bariéra vedla také k ignorování maďarských pramenů. Teprve jejich konfrontace spolu s náhodným objevem zapomenutých tzv. dodatečných válečných deníků útvarů 12. divize generála Olega Svátka (popraveného v roce 1941 nacisty) umožnila tuto velice zajímavou kapitolu dějin českého vojenství posunout výrazně dále a jednomu ze současných pracovníků Vojenského historického ústavu dovolil začít splácen vnucený dluh jeho předchůdců.

Autentická svědectví německy mluvících obyvatel po vyhnání z vlasti na jižní Moravě v letech 1945-46. Obce jsou řazeny podle abecedy, u některých je i více vzpomínek. texty jsou doplněny dobovými fotografiemi. V závěrečné části jsou popsány cesty a osudy vyhnanců v Rakousku a v Německu.