Jan Royt Reihenfolge der Bücher

Monografie s bohatým obrazovým doprovodem představuje v hejnickém klášteře umístěný cyklus 30 lunet o životě sv. Františka z Assisi. V řádu františkánů jde o dílo nejrozsáhlejší severně od Alp. Kniha nabízí česky i německy úvod do dějin hejnického františkánského konventu v kontextu svatováclavské provincie. Největší pozornost je věnována popisu obrazů na plátně. Nejde tu o obvyklý uměnovědný či teologický rozbor, nýbrž o snahu srozumitelně a věcně popsat z pohledu historika události zachycené na lunetách. Celek i podrobnosti jsou vysvětleny tak, aby je pochopil každý zájemce o život sv. Františka z Assisi.

O Karlově mostě vyšlo v uplynulých staletích mnoho knih. Žádná z nich se ale podrobně nevěnovala ikonografii jeho sochařské výzdoby. Ideová stránka jednotlivých děl byla přitom hlavním motivem jejich vzniku. Tato publikace obsahuje úplnou historii a popis všech soch a sousoší, které zde byly a jsou umístěny. Některá díla ovšem v průběhu času zcela zmizela. Poprvé se zde setkáváme s kompletními vyobrazeními soch současných, minulých i nerealizovaných, včetně všech dochovaných kresebných či modelových návrhů. Součástí této práce je i popis výtvarné výzdoby mosteckých věží a Křižovnického náměstí. Autoři jako přední odborníci také uvádějí na pravou míru řadu mýtů o Karlově mostě, na které můžeme narazit v nesčetných článcích a publikacích o této unikátní památce, jež naplňuje funkci dopravní, uměleckou i duchovní. Kniha má parametry vědecké publikace, včetně rozsáhlého poznámkového aparátu, přitom je napsána přístupnou formou a provede čtenáře krok za krokem historií sochařské výzdoby Karlova mostu až do současnosti.

Dějiny kláštera cisterciáků v severočeském Oseku se začaly psát před více než osmi sty lety. První část knihy přibližuje historii kláštera od nejstarších dob po současnost a zasazuje ji do kontextu duchovního směřování cisterciáckého řádu. Druhá část, pojatá jako procházka po klášterním areálu, se zabývá jeho uměleckou výzdobou. Zvláštní pozornost je věnována ikonografii obrazů a soch zdobících prostory kostela Nanebevzetí Panny Marie. Opomenuty nejsou ani bohaté umělecké sbírky kláštera, jeho knihovna a pozoruhodné zahrady.

V roce 670. výročí svého založení získala Univerzita Karlova dva historické dokumenty významné nejen pro samotnou univerzitu, ale též pro dějiny české a evropské vzdělanosti: originál listiny papeže Klimenta VI., datované 26. ledna 1347 a obsahující papežský souhlas se založením vysokého učení v Praze, a notářský instrument, iniciovaný pražskou kapitulou a datovaný 30. června 1347, s opisem této listiny a výčtem svědků stvrzujících autentičnost opisu. Jde o objev mimořádný, neboť jediné dosud známé vyhotovení listiny se ztratilo na konci druhé světové války. Listiny byly určeny pro pražského arcibiskupa a z jeho archivu či archivu svatovítské kapituly se za zatím neznámých historických okolností dostaly do soukromého majetku. Univerzitě Karlově byly nabídnuty prostředníkem v druhé polovině června 2018. Pravost listin ověřili naši přední odborníci na paleografii a diplomatiku a obě písemnosti byly uloženy v Archivu Univerzity Karlovy. Publikace obsahuje faksimile, přepis latinského textu s překladem, obrazovou dokumentaci stavu listin a doprovodné studie.