Fiktivní příběh o tom, jak jedno detektivní pátrání ovlivnilo průběh sametové revoluce. 17. listopadu 1989 na Národní třídě zemřel někdo, kdo tam nepatřil. Dva svérázní detektivové zahajují vlastní pátrání na pozadí revolučních událostí. Drnkovo "kdyby"... se ovšem nespokojí jen s detektivkou. Pátrání uvádí do chodu alternativní děje a nastoluje otázku, zda bychom dnes žili v jiném světě, kdyby se tehdy něco událo jinak. A jinak to být mohlo. Nakladatelská anotace.
Císařské armády jsou poraženy a vyhnány z Nizozemí i z levého břehu Rýna.
Svatá říše římská se rozpadá vlivem revolučních myšlenek, její panovníci v
Německu kolaborují s Napoleonem a jejich hlavním zájmem je rozchvátit církevní
majetky. Místo po ustupujícím náboženství zaplňuje nacionalismus a
liberalismus. Ochota postavit se diktátorovi slábne, i císař František II.
myslí jen defenzivně. Přes dílčí úspěchy arcivévody Karla jsou císařští po
porážce roku 1800 vytlačeni z Německa i z Itálie. Církevní představitelé se
také snaží zavděčit nové moci. Pouze nemnozí uvažují o záchraně Svaté říše a
církve; arcivévoda Karel, papež Pius VII., mladý Metternich a další… Chápou,
že nestačí vojensky porazit Napoleona. To, co je třeba obnovit, tkví v lidech.
Nemůže uspět žádné spiknutí, jehož členem by nebyl i Duch svatý. Chce to
zázrak, jinak se Evropa vydá nešťastnou cestou. A samozřejmě, chce to zabít i
Napoleona. Blíží se osudový rok 1805.
Paměti nomenklaturního prognostika - Je to jednoduché, soudruhu první tajemníku. Buď je KSČ diktátor a je jí jedno, co si o ní kdo myslí, nebo žádný diktátor neexistuje a všichni mají stejné možnosti. Chtít být diktátor, kterého mají rádi, protože je o něco menší diktátor, to nejde. Svobodu a demokracii nemůžete nadiktovat, to by byl podvod a oni to cítí. Vy chcete neslučitelné věci. Chcete mít v ruce všechnu moc a současně dát nějakou moc i jim, aniž byste ji pustil z ruky.To si odporuje. - Miluji socialismus, posmutněl Dubček. - Chtěl jsem jen, aby ho milovali i oni.
Obsáhlá kniha Jana Drnka a Jiřího Slámy – A vzlétly i kameny aneb Příběh AVIKu popisuje celou 30letou historii plzeňského nahrávacího studia a hudebního vydavatelství AVIK. Čtenář v ní najde příběh studia a vydavatelství odvíjející se od předrevolučních generačních kořenů přes první pokusy, technologický pokrok, podnikatelské úspěchy i neúspěchy, až do roku 2020. A nejen to. V knize jsou k vidění kompletní seznamy a výčty všech vydaných titulů, poděkování a svědectví muzikantů, herců, hudebních publicistů či recenzentů. Historii AVIKu dokumentuje celá řada dobových fotografií ze studia, z koncertů či festivalů s mnoha známými tvářemi a místy. Vše doplňují články z dobového tisku a vybrané titulní strany vydaných CD.
Dne 18. února 1853 byl mladý rakouský císař František Josef I. zavražděn maďarským atentátníkem. Na trůn nastoupil jeho mladší bratr Maxmilián, který byl zvyklý jednat samostatně jako kapitán námořnictva. Po korunovaci rychle vytvořil tajný kabinet schopných mužů a čelil výzvám Krymské války, kdy se mu podařilo udržet neutralitu říše a provést zásadní reformy. Maxmilián smířil rozdělené národy a bez boje získal protektorát nad Rumunskem. Jeho vláda však čelí zkoušce, neboť francouzský císař Napoleon III. se chystá využít italského nacionalismu k napadení Rakouska v Lombardii. Maxmilián věří, že stát a říše jsou důležitější než národ, a je si vědom skutečných nepřátel, kteří financují války. Dějiny Evropy se však vyvíjejí jinak, než by očekával. Autor Jan Drnek (*1960) přináší českému čtenáři pozoruhodné dílo, které mapuje období našich dějin, o němž se ve školách příliš nehovoří. Trilogie Maxmilián nabízí napínavé příběhy a alternativní pohled na historii, v níž Evropa nekráčí liberální či nacionalistickou cestou, ale se vrací k osvědčeným hodnotám. Drnek ukazuje, že nejsme otroky předurčených dějin, ale neseme osobní zodpovědnost a vinu, a nabízí konzervativní model pro dnešní rozpadlý svět.
Dne 18. února 1853 je mladý rakouský císař František Josef I. zavražděn maďarským atentátníkem. Na trůn nastupuje jeho bratr Maxmilián, kapitán námořnictva v Terstu, který je bystrý a zkušený světák. Bez vazeb na bratrovu nekompetentní družinu rychle buduje svůj tajný kabinet a hledá schopné muže. Jako námořník řídí říši jako loď s cílem, přičemž nastupuje na počátku Krymské války a čelí tlaku Ruska, Francie a později Pruska. Rakousko se nachází v těžké finanční situaci, armáda je zaostalá a národy rozdělené nedávnou revolucí. Udržení neutrality nestačí; Maxmilián I. musí nabídnout vizi stability, která je otevřená budoucnosti. Dějiny Evropy druhé poloviny 19. století však mohou být jiné, stejně jako naše současnost.
Čtenář se setkává s dílem Jana Drnka (*1960), plzeňského autora alternativní i skutečné historie. Trilogie Maxmilián zkoumá období našich dějin, o kterém se ve školách mnoho neučilo. Kromě napínavého příběhu o bitvách nabízí vizi, v níž se Evropa nevydává liberální či nacionalistickou cestou, ale cestou osvědčených hodnot. Drnek ukazuje, že nejsme otroci předurčených dějin, a že za ně neseme osobní zodpovědnost. Nabízí konzervativní model a... Deklaraci závislosti.
Dne 18. února 1853 byl mladý rakouský císař František Josef I. zavražděn a na trůn nastoupil jeho bratr Maxmilián, který se vypracoval jako kapitán u námořnictva. Maxmilián, bystrý a zkušený, si rychle vytvořil tajný kabinet a během Krymské války udržel neutralitu říše, provedl reformy a zlepšil finanční situaci Rakouska. Podařilo se mu smířit rozdělené národy a získat protektorát nad Rumunskem. Přezbrojil armádu a v roce 1859 porazil Francouze a nacionalistické Italy, což mu umožnilo uspořádat Itálii v konzervativním duchu. Jako úspěšný císař čelí poslední výzvě, neboť Prusko usiluje o vyřazení Rakouska z Německého spolku. Maxmilián si uvědomuje, kdo je jeho skutečný nepřítel a jaké síly usilují o rozvrat tradičního řádu křesťanské Evropy. Dějiny Evropy se však vyvíjejí jinak, než očekával. Trilogie Maxmilián od Jana Drnka (*1960) přináší alternativní pohled na období, které nebylo dostatečně prozkoumáno. Kromě napínavého vyprávění nabízí vizi Evropy, která se nevydává liberální nebo nacionalistickou cestou, ale směřuje k osvědčeným hodnotám. Drnek zdůrazňuje osobní odpovědnost za dějiny a navrhuje konzervativní model pro současný svět, který se potýká s krizí.
