Jiří Mikulec Reihenfolge der Bücher

Spiritualita, život kleriků, řeholníků a řeholnic, celibát, řád křesťanského roku se svátky, slavnostmi a poutěmi, ale také sakrální architektura či křesťanské umění, jež spoluutváří ráz české krajiny. Autoři této knihy chápou křesťanství jako systém vidění světa a kulturní živel, který více než tisíc let formuje území českého státu a jeho obyvatele.Křesťanství přichází do pohanské střední Evropy jako politická síla, která rozrušuje staré kulturní i mocenské vztahy a zakládá nové. Církev lze těžko oddělit od státu, avšak paradoxně s ním záhy začne svádět zápas o vlastní emancipaci a obě instituce se utkají v nejednom sporu.Husitskou revolucí počíná střetávání idejí a ze soužití konfesí se později rodí koncept náboženské tolerance, jejž některá období přijímají a jiná odmítají. Sekularizace, kterou vnímáme jako produkt nové doby, má kořeny již na konci 18. století. Tehdy, s rozvojem industrializace, sakrální čas ustupuje času „průmyslovému“. Dlouhé 19. století je ovšem i příležitostí pro první vědecké reflexe náboženství, jež stojí u základů moderní religionistiky.

Tématem této knihy jsou slavnosti konané od baroka k poctě sv. Jana Nepomuckého, jednoho z nejuctívanějších českých světců. Autoři sledují vznik, rozvoj a proměny jeho kultu od středověku do současnosti. Květnové poutě do Prahy, konané u příležitosti Nepomukova svátku, zahrnovaly po tři století svatojanské lodní hudby, která má tradici od roku 1715. Tyto slavnosti odrážely duchovní, kulturní a sociální proměny společnosti v různých historických obdobích, včetně významných událostí českých dějin. Po letech útlumu a zákazů se po roce 1989 podařilo slavnosti obnovit, nyní známé jako „Navalis“, a patří mezi největší pražské kulturní a náboženské akce. Kromě lodních slavností publikace zpracovává také aktivity spojené se svatým, jako jsou náboženská bratrstva, oslavy jeho blahořečení a kanonizace, a připomínky těchto aktů při kulatých výročích. Dále sleduje každoroční poutě a pražská poutní místa, kde si věřící připomínali tohoto mučedníka. Historický výklad je doprovázen rozsáhlou obrazovou dokumentací, včetně dosud nepublikovaných dobových grafik, fotografií a textů.

Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války. Po ukončení tohoto konfliktu, tedy v dobách mírové rekonstrukce, pak střední Evropu ohrozila rozpínavost osmanských Turků, proti kterým se spojilo několik zemí, aby zachránily obleženou Vídeň. Kniha vedle těchto i mnoha dalších událostí z českých dějin, nazíraných v širším kontextu habsburské monarchie, seznámí s barokní společností, s rozvojem katolické zbožnosti obyvatelstva a s kulturním vývojem v českých zemích. Představí také modernizační rysy, které již v 17. století položily základy novodobého státu.

Kolektivní monografie sleduje v devíti kapitolách postavení křesťanských církví (chápaných především z institucionálního hlediska) v 16.-18. století v Čechách a na Moravě. Přibližuje jejich náboženskou činnost a věnuje se důležitým oblastem ve vztazích mezi církvemi a společností. Jedná se o poměr církví a státu, o sféru církevní správy a náboženské praxe, o sociální problematiku, o oblast výchovy, vzdělávání a vědy a o kulturní působení církví. Všechny tato témata jsou sledována ve vývoji během tří století. Samostatná pasáž je věnována specifikám církevního vývoje na Moravě. Knihu uzavírají dvě kapitoly zařazené do historiografického exkursu.

Víra, náboženství a zbožnost. V raně novověké společnosti prolínala tato témata každodenním životem příslušníků všech sociálních vrstev. Vydejte se s námi za poznáním a pochopením našich předků ze 17. a 18. století. Tato publikace nabízí vedle úvahy o vzniku a obsahu toho, co se obvykle zahrnuje pod pojem barokní zbožnost, také informace o kultech českého baroka, o rituálech a reáliích doprovázejících náboženský život, o laických institucích a aktivitách, jakými byla náboženská bratrstva a poutě. Nezapomíná ani na problematiku umírání a smrti, jež ve studované době představovala velké duchovní téma, ale ani na nepřátele katolické církve a jejího vyznání. V závěru se pak věnuje proměnám, kterými prošel náboženský život za osvícenství a které se do jisté míry podílejí i na jeho dnešní podobě.

První díl zamýšlené trojdílné monografie probírá dějiny města od počátku středověku do konce 17.století.