Jan Konůpek Bücher

Publikace se zabývá specifikami architektury na území dnešního Karlovarského, Ústeckého a Libereckého kraje od poloviny 19. století až po konec druhé světové války, tedy v období, kdy tato část česko-německého pohraničí byla osídlena českými Němci a tvořili zde německy hovořící architekti. Toto území bylo vnímáno jako specifické nejen k jazykově českým oblastem, vůči kterým se primárně vymezovalo, ale i k ostatním regionům českých zemí, v nichž převažovalo německy hovořící obyvatelstvo. Kniha tak sleduje, nakolik se tato specifika odrazila v místní architektonické tvorbě a zda lze skutečně mluvit o svébytném architektonickém projevu. A pokud ano, v čem jeho specifika spočívají a jak vznikla? Jsou skutečně odrazem „národního ducha“ zdejších obyvatel, či takto mají „pouze“ působit? S trochou nadsázky lze danou problematiku shrnout do badatelské otázky po specifikách architektury „českých Němců“ v „německých Čechách“. Cílem práce bylo rovněž připomenout dílo místních německy mluvících architektů a stavitelů, jejichž tvorba byla po léta neprávem přehlížena, přesto, že dosud formuje podobu většiny měst pohraničních regionů.

Příběh z mladší doby kamenné, ilustroval Zdeněk Burian. Divous, Kňučák, Dráp, Veveřice. Zvláštní jména? To proto, že jsme se ocitli v mladší době kamenné, v příběhu z pravěku, který nám vypráví o statečném a čestném Havranpírkovi a o jeho odvážných činech, o tom, jak obtížné bylo obstát v kruté zimě, jak se zacházelo se zrádci a jak bojovaly jednotlivé rody s přírodou i mezi sebou, co je žluté kouzlo i jak se z Havranpírka stal muž Bystrý havran.

Mýty o ledové době a prvním člověku Druhá, volně navazující část, díla - Den lange rejse (1908-1922, Dlouhá cesta), vrcholné autorovo dílo, šestidílný románový cyklus, ve kterém Jensen popsal vývoj severských národů od doby ledové do 15. století a vyjádřil v něm svůj názor, že nordická rasa, jako nejdokonalejší část lidstva, je kolébkou evropské kultury. Zároveň v něm popsal svou tezi vycházející ze sociálního darwinismu, že vývoj lidstva se odehrává v boji s přírodou. Cyklus se skládá z těchto částí (seřazeno chronologicky podle doby děje, nikoliv podle doby vzniku)

Mabinogi je osm keltských pověstí přeložených z waleštiny, byly zapsány v rukopise ze 14.stol., tzv. Červené knize hergestské (i když jejich jazyková podoba naznačuje mnohem starší původ) a jsou pro keltské národy tím, coje pro seveřany Edda nebo Kalevala, či pro Anglosasy Beowulf - případně pro nás Staré pověsti české s tím rozdílem, že se v nich básnivost keltské imaginace liší ode všeho, co je známo z jiných kulturních oblastí.