Nová próza národního umělce Zdeňka Pluhaře je knihou vzpomínek, jakýmsi fiktivním memoárovým románem, do něhož autor uložil své dojmy a prožitky z let dvacátých a třicátých. Na příběhu nenaplněných lásek dvou kamarádů a osudech dalších obyvatel jednoho brněnského měšťanského domu se rozvíjí barvité panorama první republiky s její piroteskní zajímavostí i tragickým iluzionismem. Meziválečná republika je přitom nazírána s karnevalovým šarmem, jako tragikomické divadlo s názvuky operety i pohřbu. Autor se však nesnaží o laciné karikování doby, ale o pravdivé svědectví, které svou neotřelostí zaujme pamětníky i mladší generaci.
