František Hudeček Bücher

Děj se odehrává v koncentračním táboře, z něhož uprchne sedm vězňů. Dozorci pro ně v táboře připraví kříže, pro každého jeden. Šest uprchlíků je chyceno a pověšeno na kříže, sedmému se podaří uprchnout. Kniha chce upozornit na to, že je možné vyhrát nad fašismem. Číslo sedm je zde také symbolické. Má upozornit na sedm dní, během kterých byl stvořen svět.

Dieser Roman spielt in zwei Handlungssträngen. Der erste beschreibt die Reise entlang der Donau, vom Quellgebiet im Südwesten Deutschlands bis zur Mündung ins Schwarze Meer in Rumänien. Der Autor schildert den Flussverlauf und die Städte, die an seinen Ufern liegen. Der zweite Handlungsstrang ist abenteuerlich. Der Hauptheld ist der mutige bulgarische Patriot Sergej Ladko, der sich als ungarischer Fischer Ilja Bruša, den Gewinner eines Fischereiwettbewerbs, ausgibt und mit einem Boot den Fluss hinunter in seine Heimat fährt, wo er an der Spitze eines bevorstehenden nationalen Aufstands gegen die Türken stehen soll. Entlang der Donau treibt jedoch eine Bande von Räubern ihr Unwesen, angeführt von Ivan Striga. Der österreichische Polizeikommissar Karol Dragoš versucht, die Verbrecher zu entlarven. Ob es Ladko gelingt, Dragoš' Verdacht zu entkräften, dass er der gesuchte Anführer der Räuber ist, und ob die Räuber gefasst werden, wird der Leser im Verlauf der Geschichte erfahren.

Obě prózy patří k nejvýznamějším a nejcharakteris­tičtějším autorovým romanetům. Děj prvního romaneta je soustředěn kolem barokního obrazu umírajícího světce v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Ve druhém romanetu jsou v napínavém ději zobrazeny smělé perspektivy, které přináší moderní věda.

Zázračná Madona, Svatý Xaverius a Newtonův mozek - ta nejlepší romaneta z díla Jakuba Arbesa.

Ve sbírce Samotín se lyrický subjekt vrátil do času dětství, prvních lásek, k blízkým mrtvým. S velkou smyslovou intenzitou i myšlenkovou hloubkou vyslovil Fikar zejména téma opuštěnosti, okouzlení i žal z bytí. Poetický svět a hodnotový řád Fikarových básní ustaluje zvláště okruh vracejících se očistných, takřka archetypálních motivů.

Na odlehlém místě, kdesi v Kalifornii existuje lékařský ústav, v němž doktor Zorn za pomoci nejmodernějších prostředků biochemie léčí lidskou zrůdnost. Sem se přijíždí léčit největší komik amerického filmu Tonio Presto. Proč? Je nespokojen, že za své postavení a velké bohatství vděčí svému trpasličímu vzrůstu a znetvořené tváři. Nemůže se smířit s myšlenkou, že bude muset neustále představovat tragikomického šaška, jak mu to předpisují jeho zaměstnavatelé. Celou svou bytostí touží stát se normálním člověkem a tvořit svobodně, podle vnitřního přesvědčení a osobního poznání života. Doktor Zorn Presta skutečně vyléčí. Presto se stává normálním člověkem, který sice našel svou tvář, ale ztrácí tím angažmá u filmové společnosti, neboť se stal jedním z mnoha a nikdo jej nepoznává. A teprve teď vidí Presto vlčí zákony své svobodné země. Než se mu podaří dostat se znovu k možnostem širokého uplatnění svého uměleckého talentu, musí se utkat se svými někdejšími přáteli o holou existenci. V tomto boji se však kolem něho vytváří kruh blízkých spolupracovníků, kteří ho nenechají padnout v nerovném zápase, a tak se Prestovo dílo stává dílem všech prostých lidí.

Výbor, vydávaný k básníkovým pětašedesátinám, je pořízen ze sbírek Panychida, Siréna, Cesta pěšky, Hradní věž, Povstání z mrtvých, Město světla, Polní kvítí, Jeden život.