Květa Legátová war eine tschechische Schriftstellerin, deren Werke tiefe Einblicke in die menschliche Psyche und das ländliche Leben boten. Ihre Schriften befassten sich oft mit Themen wie Identität, Erinnerung und den komplexen Beziehungen zwischen Menschen und ihrer Umwelt. Legátová war bekannt für ihren poetischen und doch eindringlichen Stil, der gekonnt eine authentische Atmosphäre und emotionale Tiefe bei ihren Charakteren einfing. Ihr literarisches Erbe bereichert die tschechische Prosa mit einer unverwechselbaren Stimme und scharfsinnigen Beobachtungen.
Böhmen und Mähren 1942/43: Eine junge Ärztin in Brünn gerät durch ihre Kurierdienste für eine Widerstandsgruppe in Lebensgefahr und muss sich von einer Stunde zur nächsten eine neue Identität zulegen. Sie fl ieht in ein abgelegenes Bergdorf und heiratet – aber nicht den Mann ihrer Träume. »Eine Hymne an die Liebe zum Leben.« NDR
Krátký příběh z prázdninového tábora je napsán v dopisech.
Osm dialogů, jak je autorka sama nazývá, vznikalo v průběhu celé druhé poloviny dvacátého století. Dialogy představují autorku jako vášnivou diskutérku, která má na věci jasný názor: Svým nosem se dotýkáme zrcadla, v němž se odráží naše lidské slabosti, pochybnosti, touhy a pokrytectví. Předmluva Ludvík Kundera, fotografie na obálce Miro Švolík. V knize jsou texty z původních rukopisných verzí (v závorce rok vzniku), kromě dvou výjimek byly všechny tyto texty odvysílány jako rozhlasové hry: • Sestra (kolem r. 1949) • Ta vteřina (kolem r. 1944) • Pro každého nebe (1990-91, cena Prix Bohemia) • Superkočka (1993) • Třetí planeta (kolem r. 1952) • Zajatec (1968) • Triumf Razumova (kolem r. 1962) • Ostrov slušných lidí (1993)... celý text
Další kniha významné současné české autorky (např. Želary, Jozova Hanule) obsahuje devět „dialogů“, které Květa Legátová napsala pro rozhlas. Zahrnuje nejstarší autorčiny texty Olga Jeglovičová a Splněná přání, ale i znamenité rozhlasové detektivní povídky Červená náušnice nebo Klíček. Kniha navazuje na edice autorčiných rozhlasových her Pro každého nebe (Labyrint, 2003) a Posedlá a jiné hry (Paseka, 2004).
Povídková kniha české autorky, v níž je hlavním hrdinou poručík Ryška. Čtyři povídky z českého maloměsta, ve kterých autorka popisuje strastiplnou cestu poručíka Ryšky za spravedlností. V první povídce čelí hlavní hrdina prapodivné rodině, paní Koukalová neváhá volat na policejní stanici kvůli odcizenému norkovému kožichu. Že je milý norek pouze zástěrkou vážnějších přečinů, pochopí Ryška velmi rychle. I v dalších příbězích si mladý a bystrý poručík poradí se zdánlivě běžnými případy.... celý text
Osm dialogů, jak své dramatické texty nazývá Květa Legátová, zařazených do svazku Posedlá a jiné hry vznikalo v dlouhém rozmezí zhruba čtyřiceti let počínajícím druhou světovou válkou. Jejich časové zařazení je obtížné, neboť nejsou datovány, doba jejich inscenace je často desetiletí vzdálena od jejich napsání a autorka sama si nikdy nevedla žádný archiv. Přesto však vytvářejí jednotný celek spojený moderní poetikou, situacemi s absurdními rysy a autorčiným kritickým dialogem s dogmatickým myšlením.... celý text
Je to téměř neuvěřitelný příběh. Autorka objevená až ve svých více než osmdesáti letech se takřka přes noc stává jednou z nejúspěšnějších a nejpřekládanějších českých spisovatelek. Za povídkový soubor Želary získává Státní cenu za literaturu a podle novely Jozova Hanule je natočen veleúspěšný film, který je nominován na Oskara. Kdo však je Květa Legátová (vlastním jménem Věra Hofmanová)? Jaké byly její osudy předtím, než se stala slavnou? Co dnes prožívá a o čem přemýšlí? Více než rok chodívala o několik generací mladší novinářka Dora Kaprálová na kus řeči ke Květě Legátové a nahrály spolu desítky hodin poutavého vyprávění o autorčině dětství, válce, učitelských štacích na Valašsku, literatuře a také zvířatech, která ji provázejí celým životem. Během té doby se staly přítelkyněmi a Dora Kaprálová tak mohla poznat skutečnou Věru Hofmanovou: „Tahle spisovatelka, dramatička, učitelka, ochránkyně zvířat je jako skála, jako Lucka Vojničková ze Želar, jako Květa Legátová, jako žena, která je někdy třeskutě vtipná, aby nebyla vzteklá. Která občas mentoruje, protože svět musí mít pevný řád. Která je silná jednoduše proto, aby nepropadala slabosti. Aby se svět nerozsypal jako to zrní, co jako malá tak ráda sypala svým milovaným slepicím v rodném Podolí.“
Třiadvacet malých povídek, v nichž autorka s nevtíravým humorem probírá odvrácenou stranu mnohých příběhů, pohádek či legend. Hloupý Honza, Popelka, Káča, Ježibaba, Drak a mnohé další roztodivné postavy se nám představují v novém a překvapivém světle autorčiny fantazie, podložené letitou životní zkušeností. Další setkání s úspěšnou prozaičkou tentokrát nad drobnými vtipnými hříčkami, prosluněnými její shovívavou lidskostí; setkání velmi příjemné.
