Květa Legátová Bücher

Eine wunderbar poetische und anrührende Liebesgeschichte aus dem mährisch-slowakischen Grenzgebiet – Vorlage für einen Film, der 2004 für den Oscar nominiert wurde. Protektorat Böhmen und Mähren 1942/43. Eine junge Ärztin an einem Krankenhaus in Brünn gerät in Gefahr, von der Gestapo verhaftet zu werden. Die Widerstandsgruppe, für die sie Kurierdienste geleistet hat, ist aufgeflogen. Doch noch kurz vor seiner eigenen Verhaftung wird sie von ihrem besten Freund und Kollegen in Sicherheit gebracht, indem er die Heirat mit einem ihrer Patienten veranlaßt und ihr so zu einer neuen Identität verhilft. Diesem Joza hat sie vor kurzem erst das Leben gerettet – und er verehrt sie grenzenlos. Aber Joza ist ein einfacher Holzarbeiter vom Land. Er bringt die Akademikerin in sein abgelegenes Bergdorf Želary in der Nähe der slowakischen Grenze. Und dort ist die Zeit vor hundert Jahren stehengeblieben, wie die verzweifelte junge Frau bald feststellen muß ...

Ein Dorf in den Bergen, eine karge Landschaft – und dennoch eine Stätte prallen Lebens. Ein Dorf in den Bergen, eine karge Landschaft und dennoch eine Stätte prallen Lebens. Einfühlsame Porträts von Menschen und einer Umgebung fern jeder Hektik. »Er hatte die Begabung, über einfache Kleinigkeiten Glück zu empfinden, wie es allen Geschöpfen außer dem Menschen eigen ist.« Und er war einer der beiden »Wildfänge«, die Hana bei ihrer Hochzeitsfeier im Wirtshaus aufgefallen waren: Vratislav Lipka, der nach dem Tod seiner Mutter bei einem brutalen Onkel aufwächst und Trost nur bei der kleinen Außenseiterin Helenka und deren Ziege findet. Wir treffen sie alle wieder in diesem eindringlich erzählten Geschichtenzyklus: Juliška und Pavel, Žeňa und Jiřinka, die gelähmte Madlenka, Doktor Beníček, den Jäger Jura Machala und natürlich den gutmütigen Joza und Lucka, die Hebamme, Kräuterfrau und unbestrittene Autorität von Želary. Sie macht, was sich keine andere Frau in dem von Tradition und Aberglauben geprägten mährischen Bergdorf an der slowakischen Grenze traut sie setzt sich zu den Männern in Látals Kneipe, trinkt ihren Sliwowitz und greift auch schon mal bei Schlägereien ein.

Krátký příběh z prázdninového tábora je napsán v dopisech.

Osm dialogů, jak je autorka sama nazývá, vznikalo v průběhu celé druhé poloviny dvacátého století. Dialogy představují autorku jako vášnivou diskutérku, která má na věci jasný názor: Svým nosem se dotýkáme zrcadla, v němž se odráží naše lidské slabosti, pochybnosti, touhy a pokrytectví. Předmluva Ludvík Kundera, fotografie na obálce Miro Švolík. V knize jsou texty z původních rukopisných verzí (v závorce rok vzniku), kromě dvou výjimek byly všechny tyto texty odvysílány jako rozhlasové hry: • Sestra (kolem r. 1949) • Ta vteřina (kolem r. 1944) • Pro každého nebe (1990-91, cena Prix Bohemia) • Superkočka (1993) • Třetí planeta (kolem r. 1952) • Zajatec (1968) • Triumf Razumova (kolem r. 1962) • Ostrov slušných lidí (1993)... celý text

Další kniha významné současné české autorky (např. Želary, Jozova Hanule) obsahuje devět „dialogů“, které Květa Legátová napsala pro rozhlas. Zahrnuje nejstarší autorčiny texty Olga Jeglovičová a Splněná přání, ale i znamenité rozhlasové detektivní povídky Červená náušnice nebo Klíček. Kniha navazuje na edice autorčiných rozhlasových her Pro každého nebe (Labyrint, 2003) a Posedlá a jiné hry (Paseka, 2004).

Povídková kniha české autorky, v níž je hlavním hrdinou poručík Ryška. Čtyři povídky z českého maloměsta, ve kterých autorka popisuje strastiplnou cestu poručíka Ryšky za spravedlností. V první povídce čelí hlavní hrdina prapodivné rodině, paní Koukalová neváhá volat na policejní stanici kvůli odcizenému norkovému kožichu. Že je milý norek pouze zástěrkou vážnějších přečinů, pochopí Ryška velmi rychle. I v dalších příbězích si mladý a bystrý poručík poradí se zdánlivě běžnými případy.... celý text

Osm dialogů, jak své dramatické texty nazývá Květa Legátová, zařazených do svazku Posedlá a jiné hry vznikalo v dlouhém rozmezí zhruba čtyřiceti let počínajícím druhou světovou válkou. Jejich časové zařazení je obtížné, neboť nejsou datovány, doba jejich inscenace je často desetiletí vzdálena od jejich napsání a autorka sama si nikdy nevedla žádný archiv. Přesto však vytvářejí jednotný celek spojený moderní poetikou, situacemi s absurdními rysy a autorčiným kritickým dialogem s dogmatickým myšlením.... celý text

Je to téměř neuvěřitelný příběh. Autorka objevená až ve svých více než osmdesáti letech se takřka přes noc stává jednou z nejúspěšnějších a nejpřekládanějších českých spisovatelek. Za povídkový soubor Želary získává Státní cenu za literaturu a podle novely Jozova Hanule je natočen veleúspěšný film, který je nominován na Oskara. Kdo však je Květa Legátová (vlastním jménem Věra Hofmanová)? Jaké byly její osudy předtím, než se stala slavnou? Co dnes prožívá a o čem přemýšlí? Více než rok chodívala o několik generací mladší novinářka Dora Kaprálová na kus řeči ke Květě Legátové a nahrály spolu desítky hodin poutavého vyprávění o autorčině dětství, válce, učitelských štacích na Valašsku, literatuře a také zvířatech, která ji provázejí celým životem. Během té doby se staly přítelkyněmi a Dora Kaprálová tak mohla poznat skutečnou Věru Hofmanovou: „Tahle spisovatelka, dramatička, učitelka, ochránkyně zvířat je jako skála, jako Lucka Vojničková ze Želar, jako Květa Legátová, jako žena, která je někdy třeskutě vtipná, aby nebyla vzteklá. Která občas mentoruje, protože svět musí mít pevný řád. Která je silná jednoduše proto, aby nepropadala slabosti. Aby se svět nerozsypal jako to zrní, co jako malá tak ráda sypala svým milovaným slepicím v rodném Podolí.“

Třiadvacet malých povídek, v nichž autorka s nevtíravým humorem probírá odvrácenou stranu mnohých příběhů, pohádek či legend. Hloupý Honza, Popelka, Káča, Ježibaba, Drak a mnohé další roztodivné postavy se nám představují v novém a překvapivém světle autorčiny fantazie, podložené letitou životní zkušeností. Další setkání s úspěšnou prozaičkou tentokrát nad drobnými vtipnými hříčkami, prosluněnými její shovívavou lidskostí; setkání velmi příjemné.