Jarmila

Znovuobjevená novela „ohně, jiskry nebo krve, slz a křiku“ – tak označil svoji prózu Jarmila brněnský rodák, německy píšící spisovatel a lékař Ernst Weiss. Více než půl století po napsání se podařilo badatelům v Památníku národního písemnictví v Praze objevit strojopis novely Jarmila. Do té doby byla existence této prózy Ernsta Weisse známá pouze z několika zmínek, odkazů a stručných charakteristik. Autorův přítel, spisovatel Stefan Zweig, neváhal Jarmilu označit za označit za nejlepší Weissovu novelu. Jarmila má podtitul Milostný příběh z Čech. Vypravěč se při své obchodní cestě do Prahy náhodně setkává s mladým hodinářem a pouličním prodavačem mechanických ptáčků Bedřichem. Ten mu svěřuje svůj životní příběh. Vypráví o své vášnivé lásce k Jarmile, mladé ženě obhroublého starého sedláka a obchodníka s peřím. Ernst Weiss Jarmilu napsal v roce 1937, v době svého pařížského exilu. Tři roky poté, v den vstupu německých vojsk do Paříže, sám dobrovolně ukončil svůj život.