Hry I

Hry Františka Langera, sdružené v tomto svazku, jsou rámcem jeho tvorby dramatické. Podobně jako v antických tragédiích zde dramatický konflikt tkví v rovině mravní. Souvisí s postojem jedince podrobujícího se vyššímu řádu, jímž je splnění povinností vůči vyššímu celku, národu, státu, lidstvu. Veršem psaná tragédio o třech dějstvích Svatý Václav (1912) je Langerovým prvním dramatickým úspěchem a reprezentuje předválečné, neoklasicistické období jeho tvorby, spjaté se skupinou umělců kolem Uměleckého měsíčníku. Legionářská scéna Ráno (1917) a tři dramatické obrazy Vzdání se 28. pluku (1920), Zborov (1920) a Na Sibiřské magistrále (1923) souvisejí tematicky s Langerovým pobytem v československých legiích. Jde o monumentální scény, jež byly předváděny pod širým nebem a zobrazovaly významné momenty vzniku a formování legií. Velký ohlas měly zejména v prvních letech po vzniku Československé republiky. Ráno bylo ve hvězdném obsazení nastudováno pro slavnostní představení Stavovského divadla při příležitosti 80. narozenin TGM. Hra o třech dějstvích Jízdní hlídka (1935) je z nejslavnějších Langerových dramat. Sevřená forma a silný epický patos spolu s tématem hrdinského osudu jedné vojenské hlídky v zapadlé sibiřské stepi ji aktualizovaly v době státního ohrožení. Poslední Langerova hra Bronzová rapsodie (1958) nebyla nikdy uvedena na jevišti. Vznikala v době stalinismu, kdy Langer nesměl publikovat. Inspirací k její fabuli autor nalezl v několika verších Iliady a vytvořil tak působivé drama o činech malého národa Kuretů na úsvitu dějin, v době bronzové. (Anotace na záložce knihy)