Synové ďábla

Historický román s kriminální zápletkou se odehrává v roce 1547 ve městě v Horním Harzu, kde se alchymista snaží zachránit dívku obviněnou z čarodějnictví a objasnit vraždy tří žen. V dubnu roku 1547 je čtyřicetiletý magistr Ludolf Lapidius, zámožný alchymista z Braunschweigu, který se před půl rokem usadil v Kirchrode, povolán na radnici, v jejímž sklepení mladá kořenářka Freyja Säcklerová, obviněná na základě svědeckých výpovědí dvou obyvatelek města ze spolčení s ďáblem, upadne během mučení do bezvědomí. Lapidiovi se podaří dívku vzkřísit a na první pohled zjišťuje, že je nakažena syfilidou. Vzbudí pochybnosti o její vině a přesvědčí soudce, aby si vyžádal stanovisko svých nadřízených z Goslaru. Proces je na dvacet dnů přerušen, a tak získá čas, aby se pokusil těžce nemocnou Freyju uzdravit. Odvede ji do vlastního domu, kde ji léčí značně drastickou metodou v horké komoře. Nepřestává věřit v úspěch, neboť i jemu před devíti lety pomohla. Ve městě mezitím vzbudil velký rozruch nález těla znásilněné a zavražděné mladé ženy, na jejímž čele byla vyříznuta písmena F a S. Za několik dnů je objevena hlava další oběti a v lese zabitá košíkářka. Mezi lidmi se šíří neklid a panika. Alchymista, pevně rozhodnutý prokázat dívčinu nevinu a zabránit jejímu upálení, se pouští do nebezpečného pátrání po skutečném pachateli.