Bookbot

Společnice pro sebevraždu

Autor*innen

Buchbewertung

Parameter

  • 263 Seiten
  • 10 Lesestunden

Mehr zum Buch

Slávka zůstala s Františkem sama. Pan bývalý milionář a slečna společnice pro sebevraždu. „Pane továrníku,“ řekla Slávka nesměle, uvažujíc v duchu. „Já…“ „Počkejte, slečno,“ zarazil ji František. „Já jsem byl vždycky těžko chápavý, já si to musím napřed v hlavě srovnat. Peněz není, to je přední věc. Za druhé: továrna má hypotéku, že ji tak tak nese, a kdoví, jestli ji unese vůbec. Za třetí: statek má dluhy, a úrody, kterou by se zaplatily, není. Za poslední: je odpraven Alan, nebude to tedy on, kdo se bude radovat z mých peněz, i kdyby byly. Ale ony nejsou,“ vzdychl těžce a vzhlédl. „Tak co teď?“ Slávka ho upřeně pozorovala, potom zavrhla okamžitě, co si před chvílí umínila říci, a místo toho pronesla stručné: „Nic. Teď nezbývá, než to, proč jsem sem vlastně přišla. Dovoluji si připomenout se vám jako společnice pro sebevraždu.“

Publikation

Buchkauf

Společnice pro sebevraždu, Marie Blažková

Sprache
Erscheinungsdatum
2010
Einband
(Hardcover),
Buchzustand
Beschädigt
Preis
2,39 €inkl. MwSt.

Lieferung

  • Gratis Versand ab 14,99 € in ganz Deutschland! Mehr Infos.

Zahlungsmethoden

3,3
Gut
20 Bewertung

Hier könnte deine Bewertung stehen.

Titel
Společnice pro sebevraždu
Sprache
Tschechisch
Autor*innen
Marie Blažková
Verlag
Akcent
Erscheinungsdatum
2010
Einband
Hardcover
Seitenzahl
263
ISBN10
8072686925
ISBN13
9788072686926
Reihe
Kategorien
Bewertung
3,3 von 5 Sternen
Beschreibung
Slávka zůstala s Františkem sama. Pan bývalý milionář a slečna společnice pro sebevraždu. „Pane továrníku,“ řekla Slávka nesměle, uvažujíc v duchu. „Já…“ „Počkejte, slečno,“ zarazil ji František. „Já jsem byl vždycky těžko chápavý, já si to musím napřed v hlavě srovnat. Peněz není, to je přední věc. Za druhé: továrna má hypotéku, že ji tak tak nese, a kdoví, jestli ji unese vůbec. Za třetí: statek má dluhy, a úrody, kterou by se zaplatily, není. Za poslední: je odpraven Alan, nebude to tedy on, kdo se bude radovat z mých peněz, i kdyby byly. Ale ony nejsou,“ vzdychl těžce a vzhlédl. „Tak co teď?“ Slávka ho upřeně pozorovala, potom zavrhla okamžitě, co si před chvílí umínila říci, a místo toho pronesla stručné: „Nic. Teď nezbývá, než to, proč jsem sem vlastně přišla. Dovoluji si připomenout se vám jako společnice pro sebevraždu.“