Jak se hledá perla

Ochotnické divadlo mělo v našem rodě letitou tradici. A tak to všecko u mě začalo. Krok za krokem. Napřed první knížka, Nahota. Ale to bylo ještě na FAMU a podle ní první film. Pak další:Sólo pro starou dámu, Šejbalová a Medřická. To už jsem se blížil k jižním Čechám. Film Má láska s Jakubem jsem natáčel v Písku… Ale na svoje divadelní začátky jsem nemohl zapomenout. Ani na zlatonosnou řeku Otavu, na hrabalovské příběhy rodáků, kteří od dob Keltů utíkali do šumavských hor a zase se vraceli. Jsou příběhy, které se staly, a pak příběhy, o kterých ani netušíme, že se mohly stát. A tak je to i s knihou Jak se hledá perla. Jihočeských městeček, které osvobodili američtí vojáci, je víc, ale jen v některých naučili rodáky boogie-woogie. I když to nakonec nebylo to nejdůležitější, byl to jen drobný střípek mozaiky, malých příběhů hrdinů nehrdinů z městečka mých dětských snů, vzpomínek a rodinných tajemství. Odkud jsme a čím jsme se stali, odkud