Echa expresionismu. Recepce německého literárního hnutí v české avantgardě (1910–1930)

Práce Evy Jelínkové se zabývá otázkami, jaké místo příslušelo německému expresionismu v teoretických diskusích českých avantgardistů, s jakým akcentem bylo hnutí jako celek i tvorba jeho jednotlivých představitelů přijímáno a hodnoceno, kteří z německých expresionistů si našli cestu do české kultury v podobě časopiseckých či knižních překladů anebo inscenací svých dramat na českých jevištích, o kterých expresionistech se psalo se zvýšenou pozorností, a v neposlední řadě – kterým z českých literátů, literárních kritiků, teoretiků i překladatelů náleží ve zdomácnění německé expresionistické literatury u nás největší zásluhy.