Mehr zum Buch
Osvícenský absolutismus se odvrátil od hýřivého bohatství barokové kultury a zjevně lépe mu odpovídal střízlivý klasicismus. V českých zemích zůstala na poli architektury vyhrazena vůdčí role šlechtě, oproti předchozím obdobím narůstal na objemu stavební podíl státu. V nejlepších architektonických dílech z konce 18. a první poloviny 19. století se setkáváme s ohlasem francouzské kultury, ať už je to sloh Ludvíka XVI., tzv. „revoluční“ klasicismus či napoleonský empír. Zaznívá zde ale i palladianizující nota, zprostředkovaná návazností na anglický klasicismus, nepřekvapí odezva architektury Berlína, Drážďan či Mnichova (připomeňme alespoň chotkovskou Kačinu či velkolepou stavební činnost liechtensteinskou ve valticko-lednické doméně). Takto pojatá syntetická studie o architektuře klasicismu v českých zemích u nás prozatím nevyšla a nakladatelství jí zahajuje volnou řadu o architektonické tvorbě různých uměleckých slohů. Reprezentativní provedení s téměř dvěma sty vyobrazeními představuje v uceleném pohledu nejen nejvýznamnější stavby, ale i jejich stavebníky a stavitele.
Buchkauf
Aristokratická sídla období klasicismu, Jiří Kuthan, Ivan Muchka
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 1999
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Buchzustand
- Gebraucht - Gut
- Preis
- 11,49 €inkl. MwSt.
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Aristokratická sídla období klasicismu
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jiří Kuthan, Ivan Muchka
- Verlag
- Akropolis
- Erscheinungsdatum
- 1999
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8085770814
- ISBN13
- 9788085770810
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Kunst & Kultur, Historisches Thema, Geschichte, Architektur, Architektur & Städtebau, Castles, palaces, and religious architecture, Aristokratie, Adel, Denkmäler y Sehenswürdigkeiten, Kulturdenkmäler, Klassizismus, Tschechischer Adel
- Bewertung
- 4,75 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Osvícenský absolutismus se odvrátil od hýřivého bohatství barokové kultury a zjevně lépe mu odpovídal střízlivý klasicismus. V českých zemích zůstala na poli architektury vyhrazena vůdčí role šlechtě, oproti předchozím obdobím narůstal na objemu stavební podíl státu. V nejlepších architektonických dílech z konce 18. a první poloviny 19. století se setkáváme s ohlasem francouzské kultury, ať už je to sloh Ludvíka XVI., tzv. „revoluční“ klasicismus či napoleonský empír. Zaznívá zde ale i palladianizující nota, zprostředkovaná návazností na anglický klasicismus, nepřekvapí odezva architektury Berlína, Drážďan či Mnichova (připomeňme alespoň chotkovskou Kačinu či velkolepou stavební činnost liechtensteinskou ve valticko-lednické doméně). Takto pojatá syntetická studie o architektuře klasicismu v českých zemích u nás prozatím nevyšla a nakladatelství jí zahajuje volnou řadu o architektonické tvorbě různých uměleckých slohů. Reprezentativní provedení s téměř dvěma sty vyobrazeními představuje v uceleném pohledu nejen nejvýznamnější stavby, ale i jejich stavebníky a stavitele.