Velká Hleďsebe v historii

Ačkoliv už neexistují staré prameny (shořely kdysi při požáru hradu Tachova), je jisté její původní chodské založení. Obec ležela na okraji chodské farnosti Trstěnice. Nejstarší zachovalá listina (1606) je ještě česká a uvádí názvy obce s maskuliny - Dolejší a Malej Hleďsebe. Do knihy bylo sneseno velké množství zpráv o minulosti obce. Rozvoj Mariánských Lázní značně ovlivnil i rozkvět Velké Hleďsebe. Vzniklo tu nejstarší lázeňské koupaliště na Kosím potoce (1897), první letiště slavného Julia Arigiho (1919), velkoprádelna pro lázně (1910), druhé koupaliště Riviéra (1929), které mělo mezi lázeňskými hosty velkou oblibu. Nebylo známo, že zdejší vila ERNA (1932) je dílem slavného vídeňského architekta světového formátu Adolfa Loose. Dnešní dominantou obce je farní kostel sv. Anny (1911), postavený v novorománském slohu architektem Josefem Forberichem z Mariánských Lázní. Nedávno byl vyhlášen chráněnou památkou. Úžasná je jeho podobnost s kostelem Božího Těla v Kraslicích, která běží až do detailů (1896). Kdysi samostatná obec Klimentov je dnes částí obce a známý je zdejší kasárenský areál (budován od roku 1951), nedávno zrušený. Celé půlstoletí byl trvale rozšiřován až překročil stovku objektů! Řadu cvičišť měl v širokém okolí. Zde sloužívalo až 2500 vojáků a převýšilo počet obyvatel obce. Rozsáhlý je rozvoj Velké Hleďsebe po roce 1945, který vychází z obecních kronik. Kniha má 320 stran.