V poslední třetině 10. století se na křesťanských latinských školách začíná
opětovně užívat matematická počtářská pomůcka zvaná Pýthagorova tabule (mensa
Pythagorica) nebo také geometrická deska (mensa geometricalis) čili abakus. Za
čelní protagonisty užívání nové podoby tohoto nástroje lze označit Gerberta z
Remeše (zvaného rovněž z Aurillacu, z Bobbia či z Ravenny, papež Silvestr II.)
nebo jeho následovníka Bernelina mladšího z Paříže. V této knize jsou
bilingvně latinsko-česky publikovány jejich texty o způsobech, jak na abaku
počítat - Gerbertova Pravidla počítání na abaku (Regulae de numerorum abaci
rationibus) a Bernelinova Kniha o abaku (Liber abaci). Těmto spisům předchází
úvodní studie seznamující s tradicí abacistického počtářství na latinském
křesťanském Západě a knihu završují přílohy, v nichž jsou graficky zachyceny
výpočty na abacistické desce, jak je ve svých dílech oba středověcí autoři
popsali.
V poslední třetině 10. století se na křesťanských latinských školách začíná
opětovně užívat matematická počtářská pomůcka zvaná Pýthagorova tabule (mensa
Pythagorica) nebo také geometrická deska (mensa geometricalis) čili abakus. Za
čelní protagonisty užívání nové podoby tohoto nástroje lze označit Gerberta z
Remeše (zvaného rovněž z Aurillacu, z Bobbia či z Ravenny, papež Silvestr II.)
nebo jeho následovníka Bernelina mladšího z Paříže. V této knize jsou
bilingvně latinsko-česky publikovány jejich texty o způsobech, jak na abaku
počítat - Gerbertova Pravidla počítání na abaku (Regulae de numerorum abaci
rationibus) a Bernelinova Kniha o abaku (Liber abaci). Těmto spisům předchází
úvodní studie seznamující s tradicí abacistického počtářství na latinském
křesťanském Západě a knihu završují přílohy, v nichž jsou graficky zachyceny
výpočty na abacistické desce, jak je ve svých dílech oba středověcí autoři
popsali.
