Kniha mlčení

Tato kniha není ani tak antologií poezie, jako spíše jakýmsi text-appealem onoho prostoru, v němž se báseň teprve rodí a poezie má svůj byt. Suma textů, jež se tu setkaly, je pokusem o plastickou mapu té imaginární krajiny, v níž stál čínský básník, když psal (nebo jen prostě říkal) svůj verš. Neboť jsem vždycky cítil jako neodčiněný handicap obou – evropského čtenáře i čínského verše, že ve chvíli vzájemného setkání verš s sebou nenese charakteristickou krajinu svého vzniku, o niž náš čtenář nemá odjinud představu. A přitom mnohé čínské básně nejsou nic jiného než nejkratší záblesky, v jejichž prudkém světle se na krátký ducha mih vynoří ze tmy podvědomí a šerosvitu vědění skupiny mnoho významných tvarů, představ, myšlenek a pocitů bez magického umění básníkova nejhlouběji zasutých.