Mehr zum Buch
Studie rozšiřuje pohled na zkoumané období o podrobnější anatomii fungování společnosti z hlediska vztahu mezi mocí a občany. I přes mobilizaci souhlasu a manipulaci s obyvatelstvem existoval rozdíl mezi chtěnou a skutečnou kontrolou moci. Po druhé světové válce zůstaly naděje obyvatelstva na demokratické uspořádání nenaplněné, což otřáslo legitimitou vládní moci. V důsledku sociálních protestů a obav z napětí byla politická reprezentace po roce 1953 nucena přejít k ekonomickým a sociálním kompromisům. Odpovědí na neorganické zásahy do sociálních systémů a omezení suverenity sociálních institucí byla kritika a neposlušnost jejich aktérů. Monopolní moc musela reagovat politickými ústupky. Nejvážnější reakcí na neudržitelnost centrální regulace a změny ve složení obyvatelstva bylo formování reformního projektu v 60. letech. Široká podpora reforem občanským hnutím a vznik konsenzu mezi vedením a společností umožnily rozvinout reformní program do podoby nového systému. Porážka občanského hnutí ukončila experimentování se socialismem, po němž bylo možné systém měnit pouze zvláštní, „revoluční“ cestou.
Buchkauf
Společenské proměny v čase socialistického experimentu, Lenka Kalinová
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2007
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback),
- Buchzustand
- Gebraucht - Gut
- Preis
- 8,49 €inkl. MwSt.
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Společenské proměny v čase socialistického experimentu
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Lenka Kalinová
- Verlag
- Academia
- Erscheinungsdatum
- 2007
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8020015361
- ISBN13
- 9788020015365
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Historisches Thema, Geschichte, Politikwissenschaft, Tschechische & slowakische Geschichte, Gesellschaft, Fachliteratur, Tschechoslowakei, Die Jahre 1945-1969
- Bewertung
- 4 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Studie rozšiřuje pohled na zkoumané období o podrobnější anatomii fungování společnosti z hlediska vztahu mezi mocí a občany. I přes mobilizaci souhlasu a manipulaci s obyvatelstvem existoval rozdíl mezi chtěnou a skutečnou kontrolou moci. Po druhé světové válce zůstaly naděje obyvatelstva na demokratické uspořádání nenaplněné, což otřáslo legitimitou vládní moci. V důsledku sociálních protestů a obav z napětí byla politická reprezentace po roce 1953 nucena přejít k ekonomickým a sociálním kompromisům. Odpovědí na neorganické zásahy do sociálních systémů a omezení suverenity sociálních institucí byla kritika a neposlušnost jejich aktérů. Monopolní moc musela reagovat politickými ústupky. Nejvážnější reakcí na neudržitelnost centrální regulace a změny ve složení obyvatelstva bylo formování reformního projektu v 60. letech. Široká podpora reforem občanským hnutím a vznik konsenzu mezi vedením a společností umožnily rozvinout reformní program do podoby nového systému. Porážka občanského hnutí ukončila experimentování se socialismem, po němž bylo možné systém měnit pouze zvláštní, „revoluční“ cestou.