Jaroslav Pánek Reihenfolge der Bücher

Historici ve víru raného novověku jsou třetím rozsáhlým souborem studií a článků Jaroslava Pánka. Předchozí Historici mezi domovem a světem (2013) a Historici mezi vědou a vědní politikou (2016) pojednávají jednak o pozoruhodných osobnostech české a zahraniční bohemikální historiografie, jednak o strukturálních problémech a proměnách české historiografie od roku 1990 do současnosti. Kniha Historici ve víru raného novověku pak představuje výběr studií k dějinám 16.-18. století, které Jaroslav Pánek napsal v letech 1980-2020. Skládá se ze sedmi tematických oddílů: Historiografický obraz českých zemí; Kosmografický obraz světa; Stavovský stát a společnost; Šlechta a církev; Města a venkov; Náboženství a politika; Cestování, komunikace a kultura. Analytické a syntetizující studie jsou věnovány podstatným stránkám a problémům českých a středoevropských dějin raného novověku a posunům v jejich historiografické interpretaci.

Sedmým svazkem je naplněna první polovina celého encyklopedického díla, které vzniká péčí Historického ústavu AV ČR a prací jeho badatelů v součinnosti s předními odborníky z jiných akademických a univerzitních institucí. Svazek je polytematický, avšak v heslech velkého a středního rozsahu má několik výrazných dominant. Přispívá k vymezení historického prostoru z hlediska geografického a populačního pojetí (kosmografie, krajina, lid) a podrobně zpracovává některé regiony, bez nichž si nelze představit zejména starší minulost českého státu (Lucembursko a Lužice, ale také tamní slovanský národ - Lužičtí Srbové). Osvětluje klíčové pojmy středověku a raného novověku (mj. kolonizace, korunovace, královské město, kurfiřt, léno, lucemburská dynastie) i moderních dějin (mj. koncentrační tábory, Košický vládní program, Květnové povstání 1945, legionáři, letecká válka nad českými zeměmi, letectvo). Značná pozornost se soustřeďuje na období komunistické totality (kolektivizace zemědělství, komunismus, Komunistická strana Československa, komunistický režim atd.). Další hesla jsou věnována dějinám státu a práva, politickým proudům, diplomacii, národnostním menšinám, kulturní a církevní historii. Širší dosah mají rovněž hesla věnovaná pomocným a příbuzným disciplínám (kodikologie, komeniologie) a zvláště současné historiografii (kritický obrat, kulturní a sociální antropologie, kulturní obrat, lingvistický obrat).

Šestý svazek je polytematický a obsahuje skupiny hesel zaměřených na důležité aspekty českých a československých dějin. Zahrnuje historické regiony jako Hlohovsko, Hlubčicko a Chebsko, a také fortifikace, jako jsou hrady a hradby. Důraz je kladen na husitství, jazykové poměry a jazykové zákonodárství. Významně jsou zastoupeny církevní dějiny, včetně inkvizice, Jednoty bratrské, jezuitů a kalvinismu. Dále se zabývá hospodářskými a sociálními dějinami, jako jsou hospodářské krize, plánování a chudinství, a právními dějinami, včetně horního práva a imunity. Kulturní dějiny zahrnují iluminace, knižní kulturu a významné osobnosti, jako je jungmannovská generace. Svazek se také věnuje tragickým událostem 20. století, jako je holokaust a kapitulace Rakousko-Uherska. Bohatá ikonografická dokumentace doplňuje výklad o knižní kultuře a římském zázemí českých kardinálů.

Nejrozsáhlejší svazek Akademické encyklopedie českých dějin pokrývá významnou část hesel začínajících písmenem H a má zvláštní význam. Obsahuje nejen informace o historických událostech a reáliích, jako jsou habsburská dynastie a monarchie, ale také se zabývá historiografií a vývojem tohoto vědního oboru. Vysvětluje různé subdisciplíny a metodické přístupy, včetně historické antropologie, bibliografie, demografie a dalších. Dále se věnuje institucionálním a organizačním formám historické činnosti, jako jsou Historická expedice, Historická komise zemská pro Království české a další. Některá témata dosud nebyla zpracována ani encyklopedicky, ani monograficky. Obsahuje také rozsáhlá hesla, která mají charakter encyklopedických monografií, zaměřených na historické časopisy, kongresy a historiografii českých zemí v zahraničí. Dějiny historiografie jsou podrobně zpracovány od středověku po současnost, včetně menšinových historiografických proudů. Kniha obsahuje rozsáhlou bibliografii a desítky dosud nepublikovaných snímků českých historiček a historiků.

Příspěvky věnované evropským dějinám, umění nebo jazykovědě.

Práce českého historika Jaroslav Pánka pojednává o evropské migrační krizi jako o komplexním, mimořádně složitém problému, který zahrnuje aspekty politické, ekonomické, populační, právní (a to mezinárodněprávní, lidskoprávní i takové, jež se týkají vnitřních ústavních poměrů jednotlivých zainteresovaných zemí), dále sociálně strukturální, komunikační, náboženské, morální a jiné. Při snaze porozumět této mezioborové problematice je žádoucí brát v úvahu co nejširší spektrum těchto aspektů, přičemž vždy některý z nich vystupuje výrazněji do popředí. V úvaze J. Pánka je to pokus o reflexi hlavních rysů evropské migrační krize pohledem historika, avšak se zřetelem k podnětům dalších disciplín. Autor vychází z přesvědčení, že k porozumění tomuto tématu neprospívá propaganda vzbuzující emoce a probouzející strach, nýbrž racionální a kritické zvážení proměn, v nichž se ocitá Evropa a euro-americká civilizace. Poukazuje na pragmatické zájmy, které migrační krizi ovlivňují, a klade mj. otázku po absorpční kapacitě Evropy a jejích výhledech do budoucnosti v době nerovnoměrného populačního vývoje lidstva. Kniha přináší text úvahy, přehledně členěné do 27 částí, v anglickém a v českém znění a je doplněna sedmistránkovým výběrem z domácí a zahraniční literatury o této problematice.