Adolf Kašpar Bücher

Ohne Sentimentalität schildert die in Wien geborene tschechische Autorin Božena Němcová (1820–1862) nicht nur die ländlichen Bräuche und Sitten Böhmens, sondern auch jene Menschen, die in ihrer Kindheit das Leben im Waldtal der Aupa bestimmten: Pfarrer, Lehrer, Mägde, Knechte, Müller, Förster u. a. Im Mittelpunkt der am Fuße des Riesengebirges angesiedelten Handlung steht – eine Großmutter, die durch schlichte Weisheit, Güte und Liebe ein Idealbild mütterlicher Fürsorge verkörpert.„... eine der schönsten Frauengestalten der Weltliteratur“(Kindlers Neues Literaturlexikon)

Další vydání klasické knihy významného moravského folkloristy a jazykovědce. Říkanky, hádanky i pohádky jsou určeny předškolním i mladším školním dětem.

Povídky zabývající se vztahy starých a mladých lidí z venkova.

Jedna z významných prací J. A. Komenského, kde se formou závěti Jednota loučí se svými věřícími a českým národem.

Vše, co jsme poznali v první knize, bylo jakýmsi úvodem: i pokud šlo o život samotného Věka, tam teprve studenta, i pokud šlo o vylíčení českého života na prahu obrození. Celý první díl podává obraz starého, konservativního venkova, i staré, bezstarostné Prahy s jejím rokokovým rozkošnictvím. A nový český život, mimo jedno vystoupení prof. Vydry, representoval tam jedině V. Tham. - V tom všem je druhá část díla již naprosto jiná. Vstupujeme do sebevědomého světa A. P. Vrby, hned za ním poznáváme starého sedláka Švehlu, napojeného Krameriusovou „Knihou Josefovou“ a „Česká expedice“ je již přímo obrozenskou dílnou, plně důvěřující ve zdar svého díla. Pak teprve uvádí nás J. k vlastnímu hrdinovi díla F. L. Věkovi, do jeho venkovského zátiší v Dobrušce. Stává se kupcem, ale neupadá do malosti, nýbrž je buditelem svého okolí.

Příběh dvou přátek: českého hudebníka Kaliny a francouzského malíře Cheniera. Žijí ve Vídni. Po různých peripetiích obou, se rozchází. Chenier odchází do vlasti a padne u Waterloo. Kalina si vezme Zosiu a stane se varhaníkem v Náchodě.

Čtvrtý díl, zachycující obrozenské události z let 1804-1811, se odehrává na pozadí napoleonských válek, přičemž autor rozšiřuje dění nejen na Prahu a Dobrušku, ale i na Litomyšl, kde studuje mladý Věk. V Praze se uzavírá rodinná tragédie Thámova, umírá profesor Vydra i Kramérius, nascénu však přicházejí nové buditelské postavy. Finanční patent, snižující roku 1811 hodnotu peněz na pětinu, ničí hospodářsky Věka a ten volí jako východisko odchod do Prahy.

Dílo Aloise Jiráska, rozdělené do tří svazků, se odehrává v období českého národního obrození a sleduje osudy několika generací českých vlastenců. Hlavní postavou je Jan, který se snaží najít svou identitu a místo ve společnosti, jež je poznamenaná politickými a sociálními změnami. Kromě něj se v příběhu objevují další klíčové postavy, jako je jeho přítel a rival, kteří reprezentují různé přístupy k národnímu uvědomění a osobnímu rozvoji. Kniha se zaměřuje na témata jako je národní hrdost, oběť pro společnost a konflikt mezi tradicí a modernitou. Jirásek v ní zkoumá, jak jednotlivci reagují na historické události a jak jejich volby ovlivňují širší kontext národního boje. Děj je protkán historickými událostmi a osobními tragédiemi, které odrážejí dobové napětí a touhu po svobodě. Celkově dílo poskytuje komplexní pohled na českou historii a kulturu, a to prostřednictvím dramatických osudů postav, které se snaží vyrovnat s výzvami své doby.