Adolf Kašpar Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

F. L. Věk je historický román Aloise Jiráska odehrávající se v době národního obrození v 2. polovině 18. století a na začátku 19. století. Je to nejdelší (5 svazků) a nejdůležitější Jiráskovo dílo.Postava F. L. Věka je inspirována životem buditele Františka Vladislava Heka. Román také zobrazuje herce a spisovatele Václava Tháma a vydavatele Václava Matěje Kraméria.

Luhačovice - průvodce po lázních a jejich okolí

3. vydání sbírky lidové poezie. Pro děti od 5 let. Text literárně upravila, vysvětlivkami opatřila a ediční poznámku napsala Františka Havlová.

Povídka vypráví o příhodách dvou starých penzistů, žijících v malém zámečku v zapadlém kraji na Českomoravské vysočině.

První část knihy tvoří osm kratších básní pro děti, mezi nimi smutný obrázek bídy "Šumařovo dítě" (Leoš Janáček byl jím inspirován k symfonické básni), pro svobodu horující báseň "Na Bezdězi" ( o hrdém kralevici, který otevírá ptačí klícku seslovy: Syn Otakara dar ti vrací s díkem: on může být vězněm - nikdy žalářníkem!), něžné "Sněženky" (o obětavosti sesterské lásky a o původu jarních kvítků), a "Král Ječmínek", symbolisující víru českého lidu v lepší budoucnost. Druhá část obsahuje padesátistránkovou veršovanou pohádku "O čarovném pavouku": mladý tkadlec je jím sveden k lenošnému blahobytu a posléze poučen, že ne na úkor jiných nabyté bohatství, ale práce přináší člověku štěstí. Všechny básně jsou prostoupeny vlastenectvím Čechovým, jeho láskou k lidu a výchovnou notou.

Nejvýznamnější Raisův román z posledních let jeho života, v němž autor zachytil nejen těžký život podkrkonošského lidu, ale i národnostní útisk v pohraničí.

Další vydání klasické knihy významného moravského folkloristy a jazykovědce. Říkanky, hádanky i pohádky jsou určeny předškolním i mladším školním dětem.

První vydání v tomto nakladatelství. *** Po trilogii "Mezi proudy", líčící vznik a počátky husitství, a po "Proti všem", podávajících vrchol síly a slávy husitství, vzniká "Bratrstvo" jako třetí část Jiráskovy velké husitské epopeje. Ve 3 "rapsodiích" jsou vylíčeny osudy bratrskýchvojsk na Slovensku (1450-1467) pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa. 1. díl, zahrnující rok 1450-1451, je věnován nejslavnější době bratříků. Líčí vítěznou bitvu u Lučence, v níž české roty porazily daleko početnější vojsko Hunyadyho, a vpád bratříků vedených Janem Poberou z Lomu až k Pešti, kam nepronikl ani Žižka na svém tažení r. 1423. Bratříci opanovali celé Slovensko a stali se tak mocí, s níž musil počítat i nepřítel. Na ovládnutém území vybudovali zcela nový, jakoby státní útvar, jenž vedle moci krále Ladislava a moci Hunyadovců znamenal třetí samostatnou sílu na území tehdejších Uher. Jirásek líčí, jak husitský demokratismus posílil národnostní uvědomění a sebevědomí zejména slovenského zemanstva, ale i sloven. lidu. Tak je Bratrstvo kapitolou z dějin Slovenska, nově pojatou pod zorným úhlem osvobozovacího významu husitské revoluce, sociálního i národnostního.

Nejvýznamnější Raisův román z posledních let jeho života, v němž autor zachytil nejen těžký život podkrkonošského lidu, ale i národnostní útisk v pohraničí.

Románový příběh otištěný poprvé r. 1903 v časopise Zlatá Praha se odehrává v podkrkonošském kraji před celým stoletím. Autor líčí s realistickou věrností nelehký úděl chrastínského rodáka Břízka, charakterizovaného v závěrujako "chatrné lidské stehle". Nese v sobě vinu mládí,která ho provází až do hrobu. Břízkův osud je spjat s životem vesnice. Raisův román sehrál významnou roli ve vývoji české vesnické prózy konce 19. století.

V příběhu Stehlete se znovu objeví motivy zhoubných důsledků peněžní morálky na život venkovanů, motiv proletarizace drobných zemědělců, svízelného osudu svobodných matek, popanštělosti půlpánů. V obou pracích se tak Rais dotkne ožehavých sociálních a mravních problémů, byť je nestaví na první místo svého vyprávění. Proto i Sirotek a Stehle doplňují v Raisově díle pravdivý obraz života na našem venkově koncem 19. století.

Půvabná povídka z konce 19. století vypráví s lehkou nadsázkou o problému mladé novomanželky na malém českém městě.

Mária Lengyelová, zrádná Maďarka, vše co vyzvěděla na Talafúsovi z Ostrova poví Huňaovi. Korunovaný král Ladislav se ujal vlády. Jiskrova úloha na Slovensku se blíží ke konci.

F. L. Věk je největší pětisvazkové dílo a také umělecky hodnotné a vrcholné Jiráskovo dílo o našem národním obrození. Jirásek dokázal, že jedinec, ale celý lid tvoří dějiny. Líčí život prostého lidu. Všímá si vesnice, venkovského města i Prahy. Události nejsou vymyšlené, autorčerpá z autobiografie dobružského kupce Heka, který popisoval své mládí v Benediktínském klášteře v Praze. Nemluví abstraktně o té či oné vrstvě, ale ztělesňuje ji na osobách. F. L. Věk je veliké klasické a historické dílo naší literatury.

Čtvrtý díl, zachycující obrozenské události z let 1804-1811, se odehrává na pozadí napoleonských válek, přičemž autor rozšiřuje dění nejen na Prahu a Dobrušku, ale i na Litomyšl, kde studuje mladý Věk. V Praze se uzavírá rodinná tragédie Thámova, umírá profesor Vydra i Kramérius, nascénu však přicházejí nové buditelské postavy. Finanční patent, snižující roku 1811 hodnotu peněz na pětinu, ničí hospodářsky Věka a ten volí jako východisko odchod do Prahy.

Čtvrtý díl, zachycující obrozenské události z let 1804-1811, se odehrává na pozadí napoleonských válek, přičemž autor rozšiřuje dění nejen na Prahu a Dobrušku, ale i na Litomyšl, kde studuje mladý Věk. V Praze se uzavírá rodinná tragédie Thámova, umírá profesor Vydra i Kramérius, nascénu však přicházejí nové buditelské postavy. Finanční patent, snižující roku 1811 hodnotu peněz na pětinu, ničí hospodářsky Věka a ten volí jako východisko odchod do Prahy.

Známá Raisova povídka z venkovského života druhé poloviny 19. století líčí tragický příběh mladého Kaliby.

Vše, co jsme poznali v první knize, bylo jakýmsi úvodem: i pokud šlo o život samotného Věka, tam teprve studenta, i pokud šlo o vylíčení českého života na prahu obrození. Celý první díl podává obraz starého, konservativního venkova, i staré, bezstarostné Prahy s jejím rokokovým rozkošnictvím. A nový český život, mimo jedno vystoupení prof. Vydry, representoval tam jedině V. Tham. - V tom všem je druhá část díla již naprosto jiná. Vstupujeme do sebevědomého světa A. P. Vrby, hned za ním poznáváme starého sedláka Švehlu, napojeného Krameriusovou „Knihou Josefovou“ a „Česká expedice“ je již přímo obrozenskou dílnou, plně důvěřující ve zdar svého díla. Pak teprve uvádí nás J. k vlastnímu hrdinovi díla F. L. Věkovi, do jeho venkovského zátiší v Dobrušce. Stává se kupcem, ale neupadá do malosti, nýbrž je buditelem svého okolí.

Čtvrtý díl, zachycující obrozenské události z let 1804-1811, se odehrává na pozadí napoleonských válek, přičemž autor rozšiřuje dění nejen na Prahu a Dobrušku, ale i na Litomyšl, kde studuje mladý Věk. V Praze se uzavírá rodinná tragédie Thámova, umírá profesor Vydra i Kramérius, nascénu však přicházejí nové buditelské postavy. Finanční patent, snižující roku 1811 hodnotu peněz na pětinu, ničí hospodářsky Věka a ten volí jako východisko odchod do Prahy.

Třetí díl, sledující léta 1792-1800, ukazuje, jak se odrážela atmosféra Velké francouzské revoluce a obranné války revoluční Francie na našem národním obrození, a to opět v Praze i v Dobrušce. Věk, oženiv se, vzmáhá se hospodářsky a šíří po okolí lásku k české knize. Ve válce dvou světů procházejí obrozenské snahy o české divadlo, o český jazyk a českou knihu těžkou krizí. Do osobní tragédie se dostává V. Thám. Středem všech obrozenských snah zůstává i nadále Kramériova Česká expedice. Tento díl uzavírá požár Dobrušky, v němž Věk ztrácí domov i jmění a zachraňuje jen holý život svůj a své rodiny.

Příběh dvou přátek: českého hudebníka Kaliny a francouzského malíře Cheniera. Žijí ve Vídni. Po různých peripetiích obou, se rozchází. Chenier odchází do vlasti a padne u Waterloo. Kalina si vezme Zosiu a stane se varhaníkem v Náchodě.

Je to příběh o učiteli Augustu Purmovi, který učil ve škole v Chvalíně, kam chodila Božena Němcova. Byl to příkladný učitel. Nepoužíval rákosku. Vyučování bylo znamenité. Kromě hlavńích předmětů se učili zeměpis, dějepi a zpěv. Hoši pracovali v zahradě a dívky v ručních pracech. Mnoho trpěl pro své vychovatelské zásady, byl však šťasten, protože miloval děti a své povolání.

V této knize zobrazila autorka laskavého hraběte Hanuše Březovského a jeho rodinu. Pozoruhodná je láska hraběte k chudým potulným drotářům. Jeden z nich mu zachránil i život. Nejvěrnější přítelkyní jeho nevlastní sestry Jelenky je vesnické děvče Dorka. Obě děvčata prožívají první lásku. Dorka má ráda Pavla, ale v bližším seznámení jim brání zlý strýc Srna, který chce Pavla získat pro pytlačení a pašeráctví. Všechno nakonec dopadne dobře, Pavel si vezme Dorku a hrabě se ožení s Jelenkou.

The Age of Ruin is near complete: the Fade have returned to cleanse humanity from the land. But a greater threat faces them both as an ancient enemy descends from the North.

Novela o životě studentů a maloměstské společnosti v Litomyšli dějově spadá do doby kolem revolučního roku 1848.

První část Jiráskovy trojdílné historické rapsodie Bratrstvo. O bojích husitských bratříků pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa za nezávislost Horní země (dnešního Slovenska) na Maďarech pod vládou Jánose Hunyadiho. Napsáno v letech 1898 - 1899.

Soubor tří vzájemně propojených částí, které se zabývají tématy bratrství, odvahy a národní identity v historickém kontextu českých zemí. Hlavní postavy, jako jsou odvážní muži a ženy, se potýkají s morálními dilematy a osobními zkouškami, které odrážejí širší společenské a politické problémy doby. První díl se zaměřuje na vznik a formování bratrstva, jehož členové se snaží o ochranu svých hodnot a tradic. Druhý díl rozvíjí konflikty a napětí mezi jednotlivými postavami, které se snaží vyvážit osobní ambice s kolektivními zájmy. Třetí díl přináší vyvrcholení příběhu, kde se hrdinové musí postavit důsledkům svých rozhodnutí a čelit výzvám, které ohrožují jejich ideály. Celý soubor se vyznačuje Jiráskovým charakteristickým stylem, který kombinuje historickou přesnost s literárními prvky, a nabízí hluboký pohled na lidskou psychologii a etické otázky. Čtenáři se mohou těšit na komplexní postavy a promyšlenou naraci, která zkoumá, jak jednotlivci ovlivňují a formují kolektivní osudy.

Národopisná studie o valašské vesnici. Zabývá se v ní lidovými zvyky, obyvatelstvem, jejich rituály a povahami.

Farář Havlovický byl ustanoven padolským farářem. V Padolí běží rok za rokem ve svých zvyklostech a proměnách přírody. Ze světa přicházejí zvěsti o revoluci ve Francii, ale hlavně o choleře, která se začíná šířit z Asie přes Rusko do Evropy. Nakonec zasáhne i Padolí - farář Havlovický pohřbívá každý den, snaží se šířit osvětu a potlačovat pověry, které mezi lidmi začínají ze strachu před smrtí opět kolovat. Díky epidemii ubývá všem práce a výdělku, celý kraj tak trápí navíc i velká bída. Kraj se ze všeho jen těžce vzpamatovává. I farář Havlovický jakoby ztrácel síly...

Alois Jirásek: U NÁS. Románová čtyřdílná kronika. Kniha třetí - OSETEK.

Povídky zabývající se vztahy starých a mladých lidí z venkova.

Známá Raisova povídka z venkovského života druhé poloviny 19. století líčí tragický příběh mladého Kaliby. Medailón o autorovi napsal Milan Pávek. Vydání dvacáté páté, v ČS první.

„U nás - Nová kronika I. - IV. díl“ je soubor historických a literárních děl, který zachycuje vývoj české společnosti a kultury v období od 19. do počátku 20. století. První díl se zaměřuje na každodenní život a tradice českého venkova, zatímco další díly postupně rozvíjejí témata jako národní identita, sociální změny a politické události. Klíčovými postavami jsou obyčejní lidé, zemědělci, řemeslníci a intelektuálové, kteří se snaží vyrovnat se s proměnami doby. Díla se vyznačují realistickým zobrazením doby, včetně popisu krajiny, zvyklostí a mezilidských vztahů. Autoři, Adolf Kašpar a Alois Jirásek, využívají historických faktů a osobních příběhů k ilustraci širších společenských problémů, jako jsou chudoba, vzdělání a národní obrození. Celkově se jedná o komplexní pohled na českou historii a kulturu, který čtenářům nabízí hlubší porozumění historickému kontextu a jeho vlivu na současnost.

Prosté vyprávění o bodrém venkovském dědečkovi, který při návštěvě v rodině svého syna v Praze poznává nejen krásy města, ale i rozdílný způsob života venkovských a velkoměstských lidí.

Západem se myslí sklonek života. Zde je hlavní postavou devadesátiletý farář Kalous, který dožívá na faře, kde ho bičuje jedna rána za druhou. Nejprve mu umírá jeho sestra, poté jeho synovec ze zdravotních důvodů odmítá místo faráře na vesnici. Nakonec umírá. Farář Kalous, který odchází ze svého postu, se nerad smiřuje se stářím. Stěhování z fary nakonec pro faráře znamená také smrt. K nečastějším motivům románu patří pohřby a loučení

Klasický román o buditelské činnosti vlasteneckých učitelů v odlehlé podkrkonošské končině v polovině 19. století. Idylický obrázek má romanticky seskupený děj kolem faráře Stehlíka a učitelského pomocníka Čermáka, jehož láska k farářově schovance musí projít mnoha intrikami a překážkami, než dojde svého cíle.

Báseň pojednává o únosu Tomana Lesní pannou. Lesní panna je ve skutečnosti víla. Motiv únosu člověka vílami nebo rusalkami do jejich říše lze dohledat v mnoha evropských příbězích, objevuje se u severských Germánů, stejně jako u Keltů.

Klasické dílo české literatury detailně líčí dramatické období vrcholící protireformační moci ve 20. letech 18. století v Praze a na Skalce u Opočna.

Vzpomínky na idealizovaný život v osamělé myslivně, prodchnuté přírodní lyrikou, romantickým smutkem i láskou k životu a lidem.

Der einzige Roman des Autors versammelt um Jan Kampana Vodňanského, Professor und letzten Rektor der vorböhmischen Karls-Universität, ein breites Bild der Zeit nach der Schlacht am Weißen Berg. Er behandelt den Ständeaufstand, die Schlacht am Weißen Berg, die Hinrichtungen am Altstädter Ring, Verfolgungen und das gesellschaftliche Geschehen, einschließlich des Lebens der Studenten. Meister Kampanus wird als tragische Figur dargestellt, die einen vergeblichen Kampf führt, um Karls Lehre vor den Jesuiten zu retten. Schließlich nimmt er in Verzweiflung und ohnmächtigem Zusehen des nationalen Schicksals sich das Leben.

Jedna z významných prací J. A. Komenského, kde se formou závěti Jednota loučí se svými věřícími a českým národem.

Romance štědrovečerní opsaná a omalovaná malířem Adolfem Kašparem. Každá sloka je ilustrována jedním obrázkem. Rok 1947, 3. vydání.

Der Roman trägt starke autobiographische Züge. Im Mittelpunkt steht die gütige Babička, die zu einer national-romantischen Identifikationsfigur wurde. Erzählt wird das idyllische Landleben im Aupatal, im Babiččino údolí (Großmuttertal), mit dem Dorf und Schloss Ratibořice. Auch die Schlossherrin Wilhelmine von Sagan wird idealisierend als verständnisvolle Fürstin (paní kněžna) charakterisiert.