Tamara Sýkorová Bücher

Reedice knížky, kde malý školák Mikuláš a jeho přátelé prožívají každodenní lapálie i veselé historky.

Sechzehn prima Geschichten von Georgs Geburtstag, von der neuen Lehrerin, von Nicks Entschuldigungsschreiben, von Chlodwigs Umzug, vom Elternabend, an dem nicht die Kinder, sondern die Eltern sich blamieren, und von dem Tag, an dem der kleine Nick eine Geheimbande gründet und Georg, der immer der Chef sein will, die Parole vergisst.

Román Vojna a mír (napsáno v letech 1863-1869, vydáno v roce 1869) je čtyřdílná románová epopej, jedno z největších a nejslavnějších děl světové literatury. Lev Tolstoj se v názvu své knihy inspiroval ve stejnojmenném díle francouzského anarchisty a filosofa Pierra-Josepha Proudhona. V románu vystupuje na 250 postav hlavních i epizodních včetně historických osobností cara Alexandra I., císaře Napoleona či generála Kutuzova. Obsáhlé, barvité líčení bitev (u Slavkova, u Borodina) či vylidněné, hořící Moskvy nemá ve světové literatuře obdoby. Komorní scény ze života vyšší společnosti a milostná vzplanutí a dobrodružství se střídají s líčením historických událostí a boje ruského lidu proti Napoleonovi. Při psaní se Tolstoj neinspiroval jen světovými historickými událostmi, ale i osudy vlastní rodiny. Například předobrazem románové postavě Nataši Rostovové a jejím životním strastem byla autorovi jeho vlastní švagrová T. A Kuzminská. První část epopeje se odehrává v roce 1805 a obsahuje např. popis bitvy u Slavkova.

Describing family life set against the backdrop of war, this novel follows the fortunes of the Bolkonsky and Rostov families as Napoleon's armies sweep through Europe, invade Russia and end in Napoleon's defeat. It captures national events, private experiences of individuals, and the triangle of affection that binds the central characters.

Hrdiny devíti pohádek polobajkového charakteru, prodchnutých nevšední fantazií a osobitým humorem, jsou dvě malé školačky a zvířata venkovského dvora. Příběhy obměňují tradiční pohádky a úsměvem a satirou stíhají lidské zlozvyky.

Oba romány se odehrávají v autorově oblíbeném prostředí – v typických francouzských hospůdkách. Starý Augustýn je hospodským blízko staré pařížské tržnice a takový hospodský nebývá chudý. A tak když starý Augustin náhle padne uprostřed lokálu, chovají dědicové nejsmělejší naděje... Hotýlek z románu Neděle je někde na Riviéře, vaří se tam jihofrancouzská kuchyně a přímořské speciality, i když Emil, šéf a kuchař v jedné osobě, pochází z úplně jiného kraje, přiženil se. A nikoho nenapadne zapochybovat, že jedinou vládkyní tu zůstává jeho žena Berta a Emil se to chystá v neděli změnit.

Mikuláš je malý nezbedný klučík s partou kamarádů, kupou bláznivých nápadů a úžasným dětským pohledem na svět. Už v 60. letech se stal ve Francii jedním ze symbolů dětské literatury a od té doby bavil čtenáře po celém světě. Jeho příběhy dostanou každého svým promyšleným a nevinným humorem, lehkostí stylu, a výjimečným literárním talentem autora – René Goscinyho. Příhody Mikuláše a jeho legračních kamarádů tlustého Vendelína, vychloubavého Augustína, silného Albína, šprta Celestýna, Kryšpína,Viktorína či Fridolína jsou vlastně celkem obyčejné postřehy všedních dnů, nebýt Goscinyho geniálního stylu, talentu zachytit dětský způsob uvažování a dodat příběhům výborné a nečekané pointy či legrační kontrasty. Vynikající pointy dodávají někdy úsměvně filozofický podtón a skutečně nemusíte být dětmi, byste se zasmáli inteligentnímu a nadčasovému vtipu, který, mnohem víc než v ději, spočívá v jazyce a slovních hříčkách.

Dva romány, z nichž první (Ďábel v těle, 1923) je příběhem lásky mladého studenta k vdané ženě v době 1. světové války a druhý (Ples u hraběte d'Orgel, 1924) psychologickým románem s milostnou zápletkou.