Jiří Buriánek Reihenfolge der Bücher

Tato kniha čtenáři nenabízí dramatické příběhy, nýbrž čísla, k nimž se ovšem přívlastek suchá zásadně nehodí. Zkoumá často nenápadné a skryté formy násilí, jež dokázalo proniknout do intimních sfér partnerského soužití a následně ho zdevastovat. Činí tak prostřednictvím analýzy reprezentativního datového souboru (shromážděného v době ještě předcovidové) a hledá odpovědi na nelehké otázky, v jaké míře, proč a jak se vlastně stává partnerský vztah obtížným břemenem, nakolik dokáže lásku přetavit v bolest a utrpení. Na problematiku nahlíží sociologicky, tedy jako na celospolečenský, v tom i kulturní a sociální fenomén.V tomto ohledu není namístě se utěšovat poznáním, že domácí násilí ve svých nejzávažnějších formách nezasahuje většinu populace. V partnerském vztahu si totiž vždy najde své zcela konkrétní aktéry, pachatele i oběti, kteří si často prohazují jednotlivé role. Přitom platí, že ani v moderní společnosti si nemůžeme být svojí imunitou vůči čemukoli příliš jisti.Jsou oběťmi domácího násilí pouze nebo převážně jen ženy?Jak často dochází v partnerských vztazích ke střídání role pachatele a oběti domácího násilí? Mají na to vliv špatná komunikace, nerovné rozdělení rolí nebo špatné zkušenosti z dětství?

Problematika bezpečnosti patří mezi témata, která dlouhodobě rezonují společností a která si zaslouží naši pozornost. Tato kniha se věnuje obavám ze zločinu a pocitu bezpečí v České republice. Díky velkému množství dat, která měli autoři za posledních 20 let k dispozici, se jim naskytla příležitost zevrubně analyzovat pestrou škálu faktorů, které s pocitem bezpečí a obavami ze zločinu souvisejí, a popsat vývoj obou fenoménů v čase stejně jako pozici Čechů v rámci Evropy. Čtenáři jsou zároveň seznámeni s hlavními teoretickými proudy, které výzkum v oblasti pocitu bezpečí a obav ze zločinu ovlivnily. Pozornost je také věnována otázce konceptualizace pocitu bezpečí a obav ze zločinu i způsobům jejich měření v praxi.

Monografie podává přehled výsledků nejnovějšího reprezentativního výzkumu delikvence u žáků 7.–9. tříd základních škol a gymnázií v ČR z roku 2013 a nabízí jejich srovnání s rokem 2007. Podrobně a systematicky analyzuje vliv prakticky všech relevantních individuálních (sebekontrola, osobní morálka) i sociálních faktorů, například rodiny, školy nebo vrstevníků, zvláště pak delikventních kamarádů. Využívá získaných poznatků k ověření některých starších i novějších teorií, které vysvětlují vznik delikventních tendencí a usilují o jejich predikci (P. O. Wikström). Diskutuje také metodologické otázky spojené se získáváním dat a ukazuje možnosti využití pokročilých statistických metod při jejich analýze. Proto může být zajímavá a užitečná nejen pro specialisty v oboru kriminologie, sociologie nebo sociální práce, ale také pro studenty a širší odbornou veřejnost.

Studie shrnuje výsledky velkého mezinárodního výzkumu domácího násilí IVAWS, který se v ČR uskutečnil v roce 2003. Kromě obšírného popisu prevalence zkušeností českých žen přináší také výsledky sondy realizované později mezi muži. Ukazuje širší sociální souvislosti tohoto fenoménu (význam zkušeností v rodině, abúzus alkoholu, drog, agresivita partnera, vliv vzdělání a sociálního statusu). Zabývá se také ekonomickým a psychologickým násilím a celkovými důsledky pro oběti. Zkoumá též možnosti intervence státních orgánů i neziskových organizací. Připomíná provedenou komparaci několika zemí zapojených do projektu IVAWS a nabízí interpretaci výsledků z pohledu české strany. Teoretické a poznatkové zázemí studie představuje důležité východisko k dalšímu zkoumání tohoto závažného sociálního problému pro řadu zájemců o téma, tvoří také základnu právě probíhajícího replikačního výzkumu.

Sociologická perspektiva Kniha nabízí přehledně a systematicky zpracované informace týkající se fenoménu násilí na ženách v partnerských vztazích – jeho různých podob, souvislostí a faktorů více či méně přispívajících ke vzniku násilného chování. V analýzách nechybí ani aspekt časového vývoje, kdy údaje byly porovnány s daty pocházejícími z mezinárodního výzkumu provedeného před deseti lety. Autoři se zaměřili nejen na fyzické a psychické formy násilí a blízké souvislosti, ale věnovali pozornost i analýze profilu obětí na straně jedné a partnerů, kteří se dopouštějí násilí, na straně druhé. Předmětem jejich zájmu byla rovněž problematika percepce násilí ve vztahu a reakcí na ně. V neposlední řadě se kniha věnuje tématu, které podnětně propojuje sociologickou a psychologickou perspektivu, totiž uspořádání partnerských vztahů, resp. partnerským konfiguracím, ve vztahu k výskytu různých forem násilí. Základ pro analýzy tvoří sice data z rozsáhlého empirického šetření, autoři se nicméně pokusili předmět zkoumání i všechny dílčí analýzy ukotvit v širší teoretické rovině, zejména s ohledem na soudobé kriminologické teorie. Při rozboru okolností vzniku partnerského násilí byly použity i složitější analytické postupy snažící se podchytit podstatné faktory a vlivy působící jako jakési katalyzátory agrese.

Sonda do zákoutí partnerských vztahů. Specifický zdroj ohrožení dnešních mužů násilím představuje chování jejich partnerek v intimních vztazích. Ačkoli hlavní těžiště případných útoků spočívá ve střetech s ostatními muži, většinou neznámými, zhruba každý desátý muž se ve svém životě setkal rovněž s fyzickým atakem od vlastní partnerky. V reprezentativním šetření českých mužů se zjistilo, že více než 5 % zažilo v posledních pěti letech nějaký druh fyzického útoku ze strany manželky či partnerky. Ačkoli tato čísla nejsou dramaticky vysoká, vypovídají přesvědčivým způsobem o existenci problému a svým způsobem legitimizují i vydání první systematické publikace na toto téma u nás. Protože ve výzkumu zjišťujeme, že většinou jde o poměrně vážné incidenty, nelze tento fenomén podceňovat.

Podtitul: Násilí na mužích a seniorech Čtenář dostává v této publikaci atraktivní příležitost seznámit se s novým a aktuálním tématem, o kterém se ve společnosti začíná stále více mluvit. Aby tyto debaty nemusely vycházet jen z dohadů nebo z klinických či kriminologických zkušeností, které zahrnují sice významnou, avšak jen malou část problematiky, objevují se v poslední době pokusy o postižení tématu domácího násilí v rovině empirického výzkumu. O jednom z nich referuje tato kniha, která si klade za cíl rozšířit informace obsažené v závěrečné zprávě mezi širší veřejnost a přispět tak k dalšímu zkoumání uvedené oblasti.