Emil Charous Bücher

Děj románu se odehrává v letech 1905 - 1925."Hliněnou jámu", zapadlou vinařskou dědinu na západním Slovensku,zastihujeme ještě za Rakouska - Uherska,v tzv. idylické podobě,kdy hladinu dnů čeří pouze žabomyší vojny místních obyvatel.Kniha nepostrádá humor a optimismus a je provázena jímavou,naprosto nepatetickou lyričností.Ta vyniká především při líčení vztahu mezi člověkem a přírodou,při kresbě typů i v pojetí vnitřních svárů,které probíhají v každém jedinci.

Dějiny české literatury od konce 19. století do roku 1945 s přehledem vývojových tendencí světové literatury.

Překladem si kultura uvědomuje samu sebe – k tomuto závěru dospívá Ján Vilikovský. Opírá se přitom o bohatý materiál z původní i překladové literatury a porovnává současné překlady se staršími verzemi slovenskými i jinojazyčnými. Ve zvláštní kapitole se věnuje rozboru protikladu věrnosti a volnosti, do kterého se v představě čtenářů tradičně zužuje problematika překladu, a dokazuje neopodstatněnost této představy.

Dedinský, generačný román Tisícročná včela autora Petra Jaroša rozpráva o osudoch obyvateľov podtatranského mestečka Hybe na prelome 19. a 20. storočia až do konca 1. svet. vojny. V popredí stoja osudy troch generácií rodiny Pichandovcov. Tisícročná včela je vrcholným dielom Petra Jaroša a zároveň jeho najrozsiahlejšou a najznámejšou knihou. Sága podľa publikácie Dejiny slovenskej literatúry potvrdila, že Jaroš patrí k tým slovenským prozaikom sedemdesiatych a osemdesiatych rokov, ktorí vrátili do prózy lákavý, zaujímavý a najmä dobre napísaný príbeh. Kniha ponúka írečité postavy v sociálnom prostredí a je naplnená lokálpatriotizmom. Peter Jaroš napísal voľné pokračovanie Tisícročnej včely pod názvom Nemé ucho, hluché oko v roku 1984. Román sfilmoval do podoby televízneho seriálu Juraj Jakubisko, v rovnomennom seriáli si zahrali Jan Kroner, Michal Dočolomanský, Štefan Kvietik či Eva Jakoubková.

Dějiny slovenského teritoria od nejstaršího osídlení po současnost. Jedná se o dějiny osídlení slovenského teritoria různorodými etniky. Hlavní pozornost se samozřejmě soustřeďuje na historické směřování slovenského národa v mnohonárodních státních útvarech

Dějiny české literatury od konce 19. století do r. 1945 s přehledem vývojových tendencí světové literatury. 4. vydání, ve Fortuně 3.

Mistři je román představující českému čtenáři jeden z vrcholů slovenské prózy z konce 20. století. Autor v něm na osudech tesaře Guldána a jeho tří synů vytvořil obraz trvale platných hodnot, jež procházejí časem, změnami doby i událostí, aniž by cokoliv ztrácely na své podstatě, svém člověčenství.