Josef Čapek Bücher

Liebe Kinder, Ihr wißt ja sicher, wie wir Euch beide mögen, und darum schreiben wir Euch heute ein nicht so langes, aber wichtiges Schreiben. Wir denken uns nämlich, daß Ihr uns, das Hündchen und das Kätzchen vom Herrn Schriftsteller Josef Čapek, auch sehr mögt, und so schreiben wir Euch, daß Ihr ruhig alle Hündchen und Kätzchen auf der Welt mögen solltet. Darum heißt dieses Buch über uns „Wie sie ein Schreiben schrieben“, weil es nötig ist, daß Ihr nicht nur erfahrt, was in dem Schreiben geschrieben ist, sondern auch das, was sich drum herum um dieses Schreiben zugetragen hat, wie sich eigentlich alles in Wirklichkeit zugetragen hat. So ein Schreiben aufzuschreiben ist nämlich auch für Kinder eine große Arbeit, geschweige denn für ein Hündchen und ein Kätzchen. Aber darüber erfahrt Ihr ausführlich in diesem Buch, wir werden es Euch also lieber nicht im voraus erzählen. Wir verraten nur, daß uns Hündchen und Kätzchen jeder Kummer genauso weh tut, wie Euch Kindern. Also merkt es Euch gut, und wenn Ihr es zufälligerweise mal vergessen solltet, dann lest rasch nochmals dieses Buch und alles wird wieder in Ordnung sein. Euer KÄTZCHEN und HÜNDCHEN

Karel Čapeks herrlich erfrischender Klassiker der modernen Gartenliteratur liegt zu seinem 120. Geburtstag endlich in einer neuen Übersetzung vor: Humorvoll, leidenschaftlich und selbstironisch, ist Das Jahr des Gärtners ein unentbehrliches Buch für jeden Gärtner, für Gartenfreunde und ihre Angehörigen, selbst, wenn sie nur einen Balkonkasten ihr eigen nennen.

Ein tschechischer Künstler der Moderne von Weltrang wurde im KZ gezwungen, für die SS Jagdszenen und Alpenlandschaften zu malen. Als Akt der Freiheit begann Josef Čapek (1887–1945) – sonst noch Prosaautor und Dramatiker – dort erstmals mit dem Schreiben von Gedichten, die dann heimlich im Lager kursierten. Abschriften gelangten aus dem KZ in die Hände von Čapeks Frau. Die Originalhandschriften, in dieser Ausgabe als Faksimile abgebildet, wurden von einem Gefährten Čapeks gerettet, der den Todesmarsch aus Sachsenhausen überlebte. Ausgangspunkt von Josef Čapeks Lyrik – in der Übertragung von Urs Heftrich hier erstmals auf Deutsch – war die Klage um den bereits vor der Okkupation gestorbenen Bruder und weltberühmten Schriftsteller Karel Čapek; das letzte Gedicht »Vor der großen Reise«, dem Transport vom 25. Februar 1945 aus Sachsenhausen nach Bergen-Belsen, nimmt die Todeserwartung vorweg. Motive aus dem Lageralltag verbinden sich mit Trost-, Hoffnungs- und Sehnsuchtsversen.

Další kniha z edice Adaptovaná česká próza se jmenuje O pejskovi a kočičce. Obsahuje deset veselých příběhů, které zná několik generací českých dětí. Pejsek a kočička jsou kamarádi, bydlí spolu v domečku a chtějí dělat všechno jako lidé: myjí podlahu, slaví svátky a narozeniny, pečou dort, jdou na výlet a na návštěvu. Texty jsou zjednodušené tak, aby se s nimi mohli seznámit studenti češtiny jako cizího jazyka na úrovni A1. Vyprávění doplňují známé ilustrace Josefa Čapka.

Ein Hund und eine Katze wohnen zusammen in einem Häuschen und haben dort allerlei zu tun. Es geht nicht immer alles glatt. Ob beim Osterspaziergang, gemeinsamen Putzen oder Torte backen, so manch kleine und skurrile Alltagsabenteuer gilt es zu bestehen.

Zpracováno podle kresleného filmu Eduarda Hofmana na motivy Josefa Čapka.Pohádková knížka pro malé čtenáře. Dear children and others, we are informing you that everything is in the best disorder, and so we are again meeting you in this next book from the Tales About a Doggie and a Pussycat, which isall about the two of us, written by the author Mr. Josef Čapek. We want to add to this that we are both very happy that he had portrayed us so nicely in his pictures. This new book about us is named How They Were Making a Cake, because once we really made such a big cake since as it happened we both had a name day and a birthday at the same time. However, it was also for the last time, because we found out that we should not overdo even a good thing; but we can't reveal more because then you would easily guess how all of this ended. So have a good read and perhaps don't show our recipe for a real proper cake to your mum. Ask her instead to make you a cake for your name day or birthday from her own head, or from a cookery book. Good appetite! So cheerio and regards Yours PUSSYCAT and DOGGIE

Like traditional fairy tales, Capek's fantastic parables contain marvels and supernatural beings, fairies, elves, and talking animals; their plots stem from folk traditions where innocence triumphs. At the same time, Capek infuses these tales with dazzling wordplay, an abundant sense of the absurd, and surprising futuristic twists. Fact and imagination, satire and fantasy are blended so skillfully that the line between logic and plausible nonsense is nearly indiscernible. These are not just children's tales but modern parables.

A classic children's story by the noted Czech writer and his artist brother.

Eseje a studie na téma lidské tvořivosti a záliby v práci rukou, vystihují umělecký účinek těchto malých složek umění. Soubor esejů a statí byl poprvé vydán v roce 1920. Týkají se „malého“ umění, zálib života, amatérské vášně a uměleckého snažení, které je spontáním projevem lidské tvořivosti. Věci denní spotřeby, naivní obrázky, hmotná pravda světa podaná fotografií, stará pohovka-zátoka odpočinku a další výsledky lidského robení mohou být osvěžením i útěchou když se s nimi člověk setká.

Dějiny zblízka obsahují soubor satirických, většinou protifašistických kreseb. Nejznámější je cyklus Diktátorské boty, k němuž napsal předmluvu Josef Hora. Knihu vydal nakladatel František Borový v roce 1949.

Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.

Soubor fejetonů Karla Čapka z dvacátých a třicátých let.

Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.

"Kniha, která je něčím jiným, než měla být. Myšleno subjektivně, dále zájem malířův o věci života a světa, potřeba ujistiti se, že tento život a svět je spíše dobrý než špatný, aby mohl milovati to, co podává a tlumočí. Ale kniha stala se obrazem toho, co všechno se na událostechdo mysli tlačilo: otázky dočista subjektivní, všelidské, národní. - Psáno do mraků, to není totéž jako rýti do bronzu. Dramatický sled věcí, které vnikaly do celkem prostého, jednoznačného přemýšlení. Ze svědectví o sobě stala se svědectvím časů; přišla do ní složka dramatická a vlastně dějová: úzce, osobně soustředěné přemýšlení pod nárazem událostí nutně se odpoutalo od svého subjektivního i odbornického plánu a stalo se výrazem trýzně i hledáním pravdy obecnější, vůči níž vše osobní i odborné je malé, podružnější, ustupuje a podléhá." - Josef Čapek

Zkrácená verze pohádek o pejskovi a kočičce pro nejmenší... Milé děti, tak si představte, že se taková věc může vůbec pejskům a kočičkám stát! Vidíte a stane se. Někdy. Když je k tomu správná příležitost a když si k tomu docela snadno představíme, že pejskové a kočičky jsou vlastně ve své kůži oblečeni stejně jako lidé. A taková díra do kalhot je velikánská ostuda pro každého, kdo nosí kalhoty. Tedy i pro pejsky. Člověk nebo i zvířátko musí být na svoje věci tuze opatrní, protože těm neopatrným se mohou stát i jiné věci. Mohou si třeba rozbít nějakou hračku, a co je ještě horší, mohou ji třeba i ztratit. A s rozbitým autíčkem si nemůžete hrát na závody a se ztraceným kyblíčkem se nedá hrát na vaření. A to jsme ještě nepovídali o pohozených hračkách. To jsou ty nejubožejší hračky na světě vůbec, když je ti jejich tatínkové a maminky, ti kluci a holčičky sami pohodili. Ztratit se náhodou může třeba i hračka, nebo i nějaké peníze, ale pohodit a nechat někde ležet nějakou hračku nebo dokonce i nějakou panenku, to se mezi slušnými dětmi nedělá. To ne. A protože oba dobře víme, že se toho někdy některé dítě, nějaká holčička nebo kluk dopustí, proto Vám chceme povědět o takové jedné malé, ztracené a ubohé panence, abyste věděli, že se takové věci nemají nikdy dělat. Tak nazdar a v úctě KOČIČKA a PEJSEK

Posmrtně vydané dílo Josefa Čapka PSÁNO DO MRAKŮ, zveřejňující jeho filosofický zápisník z těžkého čtyřletí kolem katastrofální krize evropského podzimu 1938. Kniha Josefa Čapka není však jen produktem abstraktního myšlení a výsledkem pouhého teoretického uvažování. Má hlubokou souvislost se svou dobou a s přítomným člověkem. Za jejími řádky jako by se stále pohyboval film dějů evropského soumraku předválečných let a prolínal v myšlení a svědomí spisovatelovo.... celý text

Milé děti, v tomto Povídání o pejskovi a kočičce se dozvíte, jak jsme hráli divadlo a co bylo na Mikuláše. Poznali jsme, že když je člověk nemocný, nemůže ven a musí ležet v postýlce, má dlouhou chvíli a když přijdete někoho takového navštívit, uděláte mu tím velikánskou radost. Pěkně si sedněte a přečtěte si naše povídání, jak to doopravdy s tím divadlem a Mikulášem bylo. A pamatujte si, že dělat jiným radost je krásná věc, protože i my jsme takovou radost přinesli panu Čapkovi, když nás maloval, a jeho malé dcerušce Alence, která mu při tom pomáhala.

Spisovatel a malíř si vypráví s dětmi o nejrůznějších věcech a poznatcích, se kterými se setkávají v okolním světě.

Dášeňka čili život štěněte je kniha pro děti z roku 1933, kterou napsal, ilustroval a fotografiemi doprovodil Karel Čapek. Vypráví o narození a růstu štěňátka – foxteriéra Dášeňky, obsahuje také psí pohádky a bajky. Jde o klasickou knížku nejen pro malé čtenáře o malém nezbedném štěněti. Dášeňka je drsnosrstý foxteriér a „trápí“ nejen svou maminku Iris, nýbrž i svého páníčka Karla Čapka. Spisovatel je i autorem obrázků a fotografií. Nejprve se dozvíme, jak Dášeňka roste, jaké jsou její první krůčky a jak objevuje svět – především svými zoubky. V dalších kapitolách si potom přečteme, jak je složité vyfotit malou psí slečnu, která neposedí. Autor však vymyslel a čtenáři nabídl i několik pohádek pro malé pejsky.

Ein großer Staatsmann spricht, und der berühmteste tschechische Schriftsteller ist sein Eckermann. Karel Capeks intellektuelles Temperament und seine klare Sprache geben den 'Gesprächen mit Masaryk' ihren literarischen Rang.

Soubor Čapkových fejetonů rozdělených do tří samostatných oddílů - Jak se dělají noviny, Jak se dělá film a Jak vzniká divadelní hra - přináší čtenářům zajímavé informace o zákulisí tří profesí, které Čapek sám velmi důvěrně poznal.

Rozsáhlá studie o umění přírodních národů a jeho vlivu na moderního člověka. Úvod do poznání výtvarné tvorby přírodních národů Afriky, Oceánie a předkolumbovské Ameriky. Úvodní kapitola postihuje vztahy mezi etnickým uměním a historickým vývojem umění, další části se zabývají dílčími etnickými oblastmi. Přes značný časový odstup od vzniku kniky zaujmou její sdělení i současného čtenáře.

Poetické verše, kterými slavný moravský básník Jan Skácel doprovodil kresby zvířat proslulého malíře Josefa Čapka. Osobně se tito dva autoři sice nepotkali, ale ze setkání jejich tvorby vznikla nádherná knížka pro děti.

Půvabná knížka je výsledkem zvláštního setkání dvou významných českých umělců: malíře Josefa Čapka a básníka Jana Skácela. V době, kdy se kniha rodila, už Josef Čapek nebyl dávno mezi živými (zemřel na jaře 1945 v koncentračním táboře - přesné datum úmrtí se jeho rodina nikdynedozvěděla). Kmotrem knížky byl literární historik Jiří Opelík, který oslovil Čapkovy dědice a brněnského básníka Jana Skácela. Jeho nápad nezůstal bez odezvy - dílo, u jehož zrodu stál, potěšilo i potěší malé čtenáře i jejich rodiče a prarodiče. V Knižním klubu vychází v nové grafické úpravě Davida Dvořáka.

Nejskromnější umění / Málo o mnohém / Umění přírodních národů

Třetí svazek Spisů Josefa Čapka obsahuje pohádku O tlustém pradědečkovi a loupežnících (zahrnutou do knihy Karla Čapka Devatero pohádek, 1932), dále zdramatizovanou, samostatně knižně vydanou verzi Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektivové z roku 1932, knihu Povídání o pejskovi a kočičce. Jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech (1. vyd. 1929, 4. vyd. 1937; svazek zahrnuje rovněž – poprvé knižně – hry pro loutky Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen a Jak děti dělaly s pejskem a kočičkou Mikuláše, jež vznikly ze dvou povídání a vyšly v roce 1932 v časopisu Loutkář) a v původním znění cyklus vyprávění Povídejme si, děti, který Čapek napsal a nakreslil pro Dětský koutek Lidových novin v letech 1929–1933 (v roce 1954 jej pak vydal Miroslav Halík).

Obsahem 2. svazku Spisů Josefa Čapka jsou tři zralé práce z posledního desetiletí autorova života: Kulhavý poutník, Psáno do mraků a Básně z koncentračního tábora. Esej Kulhavý poutník (1936) vydal Josef Čapek rok před svými padesátinami. Autor a jeho druhé já, vzájemně se doplňujíce, opravujíce a ponoukajíce, vedou zde živou rozpravu o podstatných setkáních na cestě životem: s tělem, duší, různými věky člověka, smrtí, přírodou, uměním. Dotekem doby silně poznamenán je posmrtně vydaný (1947) svazek Psáno do mraků. Je to proud krátkých, často aforisticky vyhrocených deníkových úvah o věcech umění, situaci národa, mravnosti – extrakt Čapkovy tvůrčí a životní zkušenosti, moudrá a zároveň nekompromisní kniha moralisty a demokrata. Rukopisy Čapkových vězeňských básní a básnických překladů přinesli do vlasti, po autorově anonymní smrti někdy v dubnu 1945, až přeživší koncentráčníci (Básně z koncentračního tábora, 1946). Jde o jakýsi experiment naruby. Čapek, milující moderní poezii, nevázal se tu jejím kánonem, protože sám se básníkem necítil a protože chtěl být přístupný všem spoluvězňům, kteří se k tajeným opisům jeho veršů dostanou. Ti, kdo nemají smysl pro osobité a nové, jež už ohlašuje příští literární časy, mají sklon odsouvat tyto tři Čapkovy knížky na okraj české literatury. Soudíme naopak, že v ní patří k jejímu jádru: k jejím hodnotám nejryzejším a nejtrvalejším.

„Víš, pejsku, když se tak koukám na naši zahrádku, připadá mi taková smutná." „Smutná?" zeptal se pejsek. „Smutná," přitakala kočička. „Víš přece, že lidé mají na zahrádkách záhonky a na nich pěstují krásné květiny a taky něco na zub." „To máš pravdu," zadumaně přisvědčil pejsek. „U nás na zahrádce nic na zub pro pejsky a kočičky neroste. A to je móc smutné! Zvlášť když mám hlad." „S tím budeme muset něco udělat, aby naše zahrádka nebyla nešťastná, že se o ni nikdo nestará a že není nikomu nic platná," prohlásila kočička. „No jo," přidal se hned pejsek, „mohli bychom si vypěstovat něco k snědku. Slyšíš, jak mi kručí v bříšku? Já ti mám, kočičko, takovou chuť na buřta... Co kdybychom si vypěstovali buřty?!" „Mňaum! Buřty já mám také ráda," olízla se zasněně kočička, „jenom nevím, jak se pěstují." A tak se narodil nápad vypěstovat si na zahrádce buřty, které mají oba tak rádi! Budou ale pejsek s kočičkou o buřtech jenom snít nebo je opravdu zkusí vypěstovat? Poradí jim někdo, jak na to? A povede se jim to? To všechno i spoustu jiných věcí se dozvíte, pokud přečtete tuhle knížku s novými příhodami našich milých kamarádů.

Svazky Publicistika 3 a 4 navazují na Publicistiku 2 (2012) a přinášejí souhrn Čapkových referátů, recenzí a článků o výtvarném umění z let 1921–1930 a 1931–1939. Tyto svazky uzavírají vydávání výtvarné publicistiky tohoto autora a celou edici jeho Spisů, která začala v roce 2007. Texty v posledních dvou svazcích byly většinou původně otištěny v periodickém tisku, přičemž Čapek přispíval do Lidových novin od dubna 1921 do svého zatčení 1. září 1939. Publikoval stovky referátů, v nichž sledoval výtvarné aktivity v Praze. I když deník nebyl považován za prostor pro kritiku, Čapkovy články obsahují jeho vlastní hodnocení a nároky na výtvarnou tvorbu. Sledoval výstavy významných umělců i méně známých autorů, včetně ženského umění a výstav různých uměleckých spolků. Čapek odmítal epigonství a konvenčnost, vyzdvihoval vlastní názor a vnitřní svobodu. Jeho články poskytují jasný obraz dění na pražské umělecké scéně mezi válkami. Přispíval také do umělecky zaměřených časopisů, kde se obracel na odbornou veřejnost. Edice přinášejí kriticky připravené texty doplněné o komentáře a rejstříky. Josef Čapek, malíř a spisovatel, byl významnou postavou českého kulturního dědictví, jehož literární dílo zahrnuje široké spektrum žánrů. Byl zatčen německými okupanty a zemřel v koncentračním táboře.

Soubor fejetonů, causerií a drobných novinářských prací, věnovaný kritickému pozorování věcí kolem nás i lyrickému zasnění nad nimi, zároveň však i lidem a jejich poměru k věcem. Jádrem knihy, sestavené podle autorových poznámek k chystanému souboru spisů, je devět fejetonů z rané autorovy sbírky O nejbližších věcech a novinářské a časopisecké sloupky, jež Čapek shromažďoval v obálce s názvem Věci. Kniha je tematicky členěná do tří oddílů: O věcech, O vynálezech, O zálibách a malých vášních.

1. O začarovaném tulákovi 2. Pohádka psí 3. Pohádka ptačí 4. Pohádka vodnická 5. Pohádka loupežnická 6. O šťastném chalupníkovi 7. Pohádka tulácká 8. Pohádka pošťácká 9. Velká pohádka doktorská

V osmém svazku edice Skrytá moderna se zaměřujeme na opomíjený Almanach na rok 1914 (1913), významné skupinové vystoupení předválečné avantgardy. Přípravy na almanach zahrnovaly organizaci skupinových čtení a diskuse, které navazovaly na generální polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku se počítalo se spoluprací absentujících autorů, avšak události první světové války, jako odvod některých účastníků na frontu nebo úmrtí jiných, znemožnily pokračování. Příspěvky almanachu, i když umělecky nevyvážené, manifestují přihlášení k dynamicky se proměňujícímu životu civilizace. V poezii se uplatňuje volný verš (K. Čapek) a v próze synchronní polyperspektivnost, inspirovaná kubismem (J. Čapek). Autoři, ovlivněni vitalismem a futurismem, se odvracejí od symbolistně-dekadentní generace a hlásí se k životu „tady a teď“, přičemž oceňují inovativní přístupy v umění více než dokonalou formu textu. Almanach zdůrazňuje umělecký syntetismus a propojení s dalšími uměleckými obory, čímž se stává důležitým mezníkem v české literatuře, předznamenávající vystoupení poválečné avantgardy. Publikace vznikla ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.

„Dva chlapci, kteří pouštěli do světa své duhové fantazie“ – tak charakterizovali sami sebe s časovým odstupem autoři próz vycházejících v letech 1907–12 po různých časopisech, když je v přísném výběru vydali v knize Krakonošova zahrada (1918). Kouzlo naší edice, která si do svého názvu duhové fantazie vypůjčila, tkví v tom, že poprvé shrnuje ranou tvorbu Karla a Josefa v úplnosti. Nabízí beletrii, kterou bratři Čapkové společně napsali v době svého „prvního mládí“, a umožňuje dnešnímu čtenáři sledovat krok za krokem jejich vynalézavý a bujný vstup do literatury. Činí tak otiskem původních časopiseckých verzí a chronologickým řazením všech próz – včetně těch juvenilií, které byly vydány jen jednou, před půlstoletím, a dalších kratších textů knižně dosud nepublikovaných. Svazek podepsaný „firmou“ Bratři Čapkové obsahuje také dvě rané společně napsané hry, commedii dell’arte Lásky hra osudná a první verzi Loupežníka, vzniklou za jejich pařížského pobytu v roce 1911. Kniha Duhové fantazie je volně ilustrována kresbami a grafikami Josefa Čapka z let literární spolupráce obou bratří.

Nerozluční kamarádi Zrzek, Valnoha a Sirka si udělali v lese tajnou skrýš, kde ukládají svoje klukovské poklady a domlouvají plány. Když jim skrýš vykrade záhadný zloděj, pustí se kluci do pátrání, které je zavede do tajemného zámečku a nakonec i zaplete do podivného osudu chamtivého hospodského a jeho vydíraného nešťastného parťáka. V druhém příběhu si Frantík, kterého vychovává dědeček, přivydělává u místního obchodníka – lakomce a vydřiducha. Když se ukáže, jak obchodník okrádá i ty nejchudší zákazníky, rozhodne se Frantík zasáhnout. Jako detektiv vypátrá tajný zelený sešitek a… Oba dětské příběhy Václava Řezáče nabízejí, co často chybí ve fantazii studených moderních pohádek, co ale děti milují a na co dospělí tak rádi vzpomínají. Vyzařuje z nich skromný, ale soudržný a útulný domov, kamarádství, trvalá spokojenost s tím, co je dáno, a potěšení z malých zázraků života. A také strašlivé dětské rozhořčení nad světem chamtivosti a zloby, který je třeba napravovat, neboť největší dobrodružství znamená jediné – stát se dobrým člověkem.

Vydáno ve výroční den abdikace presidenta Osvoboditele 14.prosince 1937

Výběr z výtvarných referátů v Lidových novinách 1921 - 1939.

Obsáhlý výbor z té části novinářského díla Josefa Čapka, v níž se nezabýval výtvarným uměním, tj. z té části, jíž vedl každodenní dialog se čtenářem prostřednictvím běžných žurnalistických žánrů, kterými byly v jeho volbě sloupek, entrefilet, fejeton, črta, nekrolog, polemika atd. Za svého života se Josef Čapek (na rozdíl od bratra Karla) choval vůči své publicistice macešsky, vydal z ní ve dvacátých letech jen dva skrovné výbory. Teď tedy má čtenář příležitost obhlédnout její celek a zvážit, v čem jsou její přednosti a osobitost, popřípadě její meze či přežitost. Ale také porovnat ji s praxí a úrovní dnešního českého novinářství.

Dva soubory kubisticko-expresionistických povídek.

Šestým svazkem Spisů Josefa Čapka zahajujeme edici výtvarné publicistiky – nejrozsáhlejší a dosud nejméně známé oblasti Čapkova literárního odkazu. Čapek se jí věnoval paralelně se svou tvorbou výtvarnou a literární prakticky po celý život, svůj první výtvarný referát publikoval jako student Uměleckoprůmyslové školy v roce 1905, poslední napsal pro Lidové noviny o prázdninách 1939, několik týdnů před svým zatčením. Přítomný svazek je věnován období 1905–1920, kdy Čapek od začátečnických referentských pokusů postupně dozrává ve výraznou osobnost předválečné avantgardy. Ve svých statích se snaží výtvarný život nejen sledovat, ale i aktivně utvářet. Prosazuje principy nových uměleckých směrů, obhajuje nepopisný vztah umění ke skutečnosti a učí vidět krásu „moderní výtvarné formy“. Jeho referáty postihují podstatné události české výtvarné scény v širokém záběru od aktivit tradičně orientovaných spolků po nové výboje a v mezích možností mapují i aktuální umělecké dění v Paříži a v Berlíně. Za první světové války, kdy umělecké dění živoří a pro kritika není v Praze příliš mnoho příležitostí, se Čapek soustřeďuje k obecnějším teoretickým reflexím a svou interpretaci moderního umění rozvíjí v osobitou koncepci moderního primitivismu. Zpřístupnění tohoto souboru Čapkových textů umožňuje hlubší poznání teoretického zázemí jeho umělecké tvorby a poskytuje i důležitý pramenný materiál k interpretaci naší předválečné avantgardy.

První svazek Spisů Josefa Čapka obsahuje jeho samostatné prozaické a dramatické práce do roku 1930. Chronologicky řazené texty dokládají Čapkovo stylistické hledání a reakce na soudobé avantgardní směry. Svazek obsahuje povídkové soubory Lelio a Pro delfína, ovlivněné především expresionismem a kubismem, dále několik samostatných povídek, dvě krátká filmová libreta a dvě alegoricko-utopická divadelní dramata. Soubor uzavírá baladická povídka Stín kapradiny.

První loupežnická pohádka, Pohádka vodnická, Druhá loupežnická pohádka, Pohádka tulácká

Známa rozprávka Josefa Čapka Ako našli bábiku, ktorá tenko plakala v elegantnej brožovanej väzbe poteší každé dieťa. Okrem rozprávky a básničky nájdu v nej deti aj omaľovánku.

Le chien et le chat écrivent à leurs amies les petites filles et partent poster leur lettre. A l'aller, la neige qui tombe à gros flocons les amuse beaucoup. Mais au retour, le chien et le chat sont un peu moins heureux car tout est enfoui sous un épais tapis blanc

Životopisné vyprávění o dětství, studiích, pozdějších letech plných tvůrčí práce - až po tragický konec v Bergen-Belsenu. Rovnocennými protagonisty knihy jsou vedle Josefa Čapka i mladší bratr Karel a starší Helena. Zvlášť první kapitoly jsou jakoby příběhem jejich sourozeneckých vztahů.

Tento svazek obsahuje kromě souboru aforismů Psáno do mraků celé samostatné prozaické dílo Josefa Čapka. Vzniká tak pozoruhodný obraz jeho tvůrčího vývoje – od válečného zoufalství, které se projevilo v Leliovi ztotožněním předmětné skutečnosti a chaosu a východiskem ve snové niternosti, přes optiku dětského světa, příběh viny a trestu ve Stínu kapradiny, k rezignaci na principy epické beletrie a k příklonu k reflexivnímu přístupu k existenciální problematice, který nechává nahlédnout i do základů osobnosti velkého malíře.

Obrázková knížka s verši pro nejmenší. Jedna z nejmilejších knih pro děti, ve které se můžete s básníkem Františkem Hrubínem projít celým rokem od jara do zimy. Vytvořil verše k obrázkům Josefa Čapka, kterými se nechal inspirovat, a vznikla tak ojedinělá galerie, jež opravdu patří k pokladům české tvorby pro děti.

Do výboru jsou pojaty Čapkovy drobné novinářské prózy, z nichž většina byla otištěna pod čarou v Lidových novinách a jež vyšly za života autorova v různých sbírkách (Jak se co dělá, O lidech, O nejbližších věcech aj.). V úvodu ukazuje Edmond Konrád, jak již v mládí se projevovalo spisovatelovo neobyčejně nadání, bystrost a všímavost. V dalších sedmi oddílech osvětluje autor kořeny své literární tvorby, vzpomíná na své zážitky z dětství, humorně líčí své zkušenosti s chovem psů a koček, vypráví o lidech, jejich povoláních a zálibách, dává nahlédnout do práce v redakci novin, v divadle a ve filmu. Všude proniká Čapkův "náruživě odborný a vědecký vztah" k nejprostším a na první pohled všedním životním jevům a jeho obdiv k lidem, ovládajícím mistrovsky své dílo - k "mužům na svém místě". Obrázky Josefa Čapka.

Soubor fejetonů a drobných publicistických textů.

Soubor šestnácti povídek, které vznikaly v letech 1902-1910 a zaznamenávají autorovy osobní, fantazií prodchnuté zážitky z cest (kromě jiného také z návštěvy Prahy v roce 1902, a to v povídce Pražský chodec) či svérázné lidové tradice, míhají se jimi mesiáši, záhadní židé, umělci, chudí podivíni i vrahové. Apollinairovo vyprávění je kolotočem obraznosti a nespoutanosti, které v mnohém předznamenává rodící se surrealismus.

Obrázky nakreslili Josef Čapek a Karel Čapek. Fotografoval Karel Čapek. Kočka drží vždycky s domem, ale pes s pánem. Platnost tohoto starého přísloví si Karel Čapek mnohokrát ověřil v praxi. Psi a kočky byli nedílnou součástí domova velkého českého spisovatele. Humorná vyprávění o životě se čtyřnohými přáteli, zařazená do této knihy, vznikala nejdříve ve formě fejetonů, sloupků a črt. Některým je už více než 80 let, přesto jim neublížil zub času a jistě znovu potěší čtenáře a milovníky zvířat bez rozdílu věku. Vtipné vyprávění doplňují fotografie a řada kreseb, jejichž autorem je kromě Karla Čapka i jeho bratr Josef. Vydání v této podobě 2., (V Knižním klubu 1.).... celý text

První vydání básnického dramatu Josefa Čapka Země mnoha jmen z roku 1923, které bylo v témže roce uvedeno Městským divadlem na Královských Vinohradech.

Pražský kluk Sváťa prožije řadu prázdninových dobrodružství v utěšeném kraji na Českomoravské vysočině. Vrací se trochu lítostivě domů a už pomýšlí na příští prázdniny. Knížka poutavou humornou formou učí děti poznávat přírodu i lidi, všímat si věcí známých i neznámých.

Edudant a Francimor jsou synci kouzelnice madame Halabáby. Edudant, starší a silnější, a hubený Francimor žijí spokojeně s matkou v chaloupce v temném lese. Společnost jim dělají bílý kozel Rudolf, starý drak Verpanides a černý kocour Šmakovník. Jednou se oba hoši vydají na kouzelném koštěti se svými spolužáky na školní výlet. Nešťastnou náhodou při návratu zabloudí a upadnou do rukou loupežníků. Podaří se jim však uprchnout a při své cestě domů se dostanou do podivuhodných končin a prožívají neuvěřitelné příhody. Kniha, plná fantastických situací a groteskních dobrodružství, sršící vtipem a nápady, je báječným čtením pro všechny děti i rodiče. Vyprávění, kterým se autor vrací do světa dětí, patří k české humoristické klasice.

Humorná vyprávění o životě se čtyřnohými přáteli, zařazená do této knihy, vznikala nejdříve ve formě fejetonů, sloupků a črt. Některým je už více než 80 let, přesto jim neublížil zub času a jistě znovu potěší čtenáře a milovníky zvířat bez rozdílu věku. Vtipné vyprávění doplňují kresby Josefa Čapka. 2. vydání v tomto souboru, v Melantrichu 1. vydání.

Mistrovské slovesné dílo, nádherné básně v próze s ilustracemi Josefa Čapka.

Co jsem na světě uviděl. Polemický filozofický esej spadá do posledního období autorovy literární tvorby a je počítán mezi jeho nejvýznamnější opusy díky snaze o postižení smyslu a podstaty lidské existence.

Jedna z nejúpěšnějších autorových prací, ve které Vachek vytvořil barvitý obraz života na pražské periférii. „Bidýlko“ je důvěrný název pro pavlač žižkovského činžáku, v němž bydlí kromě jiných pochybných existencí také kapsář a zlodějíček Stavinoha, který prodělá hluboký mravní přerod a stane se vzorným občanem. Stavinoha si totiž potrpí na „stavovskou čest“ a pomůže vypátrat mezinárodního vyzvědače. Zdramatizováno pod názvem Lišák Stavinoha.