Martin Holý Bücher

Im Vergleich zu anderen sozialen Milieus zeichneten sich europäische Städte auch im 16. - 18. Jahrhundert durch eine auffällige Verdichtung zwischenmenschlicher Kontakte aus. Aufgabe der vorliegenden kollektiven Monographie ist es, eine Serie von Modellbeispielen vorzustellen, die dokumentieren, auf welche Art und Weise die postmediävalen städtischen Organismen Europas bzw. Mitteleuropas die Funktion von Knotenpunkten der Kommunikation erfüllten. In vorliegenden Fallstudien aus der Feder von renommierten europäischen Historikern werden relevante Formen des Informationsflusses berücksichtigt, die sich auf verschiedenen Ebenen direkt im urbanen Milieu abspielten oder damit anderweitig verbunden waren.

Žili v minulosti pouze „malí dospělí“? Existovalo vůbec dětství jako svébytná životní etapa? Stala se rodičovská láska, starost o děti nebo výroba hraček až výdobytkem 20. století? Odpovědi na tyto a další otázky přinášejí přední domácí historici, archeologové a památkáři. Dokládají, že dívky a chlapci v českých zemích prožívali dětství podobně jako děti v dnešní době. Rozdíl však spočíval v životních podmínkách a nárocích, jež na ně kladla rodina či společnost. Dětský svět je i proto představován s ohledem na specifika jednotlivých sociálních vrstev při výchově, ochraně a péči o děti, případně v širokém spektru dobových textů a literatury o dětství. Nechybí ani bohatý obrazový doprovod, který ukazuje například hračky, oděvy i předměty každodenní potřeby od středověku až na práh osvícenství.

Bez ohledu na to, zda jde o nenasytné hledání zlata ve starém barokním sklepě, o proměnu domýšlivého inženýra v neschopného kuchaře, o vandrování v alkoholem začarovaném kruhu či o ztroskotání britských námořníků a jejich neschopnost proplout hustou sítí tuzemských železnic, mnohé typicky lidské počínání se v šestici povídek plzeňského rodáka ukazuje ve vší své sebedestruktivní absurditě. Mýtus o cyklické podstatě věcí dostává ve vyprávěních Martina Holého vskutku nekonvenční a neméně komický rozměr.

Acta Unitatis Fratrum jsou nejvýznamnější sbírkou pramenů k dějinám a teologii českých bratří a zároveň výrazným monumentem konfesní kultury paměti pozdně středověké a raně novověké Střední Evropy. Sbírka byla založena v polovině 16. století pro účely vedení jednoty bratrské a dnes sestává ze čtrnácti dochovaných rukopisných svazků, které obsahují více než 10 000 hustě popsaných stran, převážně v českém jazyce. Tento rozsáhlý korpus obsahuje opisy textů a dopisů bratří od jejich počátků do roku 1589. Dále jsou zde zaznamenány polemické spisy, akta a zprávy o náboženských sporech, pronásledováních a událostech v Čechách a na Moravě od vyvrcholení husitského hnutí do konsolidace evropské reformace.Z pověření Historického ústavu Akademie věd České republiky a direkce kontinentální provincie světové Unitatis Fratrum jsou nyní tyto prameny poprvé zprostředkovány v podobě regestů a úvodních textů vědcům z oblasti historických, teologických, filologických a dalších společenskovědních disciplín.

Předkládaná kniha se zaměřuje na vychovatele šlechty z českých zemí v letech 1500-1620. Kromě úvodu a závěru je práce rozdělena na osm kapitol. První se zabývá terminologií užívanou pro vychovatele v raném novověku stejně jako i v době moderní. Na způsob jejich výběru a kritéria, která se při něm uplatňovala, se zaměřuje následující kapitola. Dále je sledována náplň, průběh a délka vychovatelské služby. Geografické, jazykově-národnostní, konfesijní i sociální skladbě šlechtických preceptorů či hofmistrů je věnována pátá kapitola. Dále je analyzován jejich vzdělanostní profil (studia preuniverzitní i vysokoškolská). Na následné kariéry sledovaných osob se soustředí sedmá kapitola, osmá se pak zabývá jejich vlastní literární činností. Závěr práce načrtá některé z jejích hlavních tezí a možnosti dalšího výzkumu. Nedílnou součást monografie tvoří též přílohy. Nejobsáhlejší z nich přináší biogramy 365 v pramenech podchycených vychovatelů české a moravské šlechty.

Sborník, prvním tematickým supplementem časopisu Folia Historica Bohemica, se zabývá institucionalizací smrti v raném novověku prostřednictvím 13 studií. Vznikl jako výsledek kolokvia pořádaného Historickým ústavem AV ČR v březnu 2006. Příspěvky vycházejí z referátů a diskusí, nebo byly dodány později. Pavel Král analyzuje knihy o dobrém umírání v předbělohorských Čechách, zatímco Dalibor Janiš hodnotí testamenty olomouckých biskupů a jejich majetkovou politiku. Ota Halama se zaměřuje na revenanty v protestantské literatuře. Pavel B. Kůrka zkoumá městské pohřby na přelomu 16. a 17. století, Tomáš Sterneck se věnuje pohřebním praktikám v konfesionálně rozděleném Brně kolem roku 1600. Radmila Pavlíčková analyzuje pohřební kázání nad biskupy v období konfesionalizace. Marie Ryantová se dotýká pohřbů světských duchovních v pražské arcidiecézi. Jiří Mikulec se zaměřuje na katolická bratrstva a laickou zbožnost, zatímco Zdeněk Orlita zkoumá pohřební průvody v mariánských kongregacích. Jan Zdichynec a Hedvika Kuchařová přiblížili pohřební rituály cisterciáků a premonstrátů. Jana Oppeltová se věnuje premonstrátským zvykům spojeným s umíráním a pohřby. Kateřina Valentová a Karel Černý sledují smrt a pohřeb v kontextu jezuitských konsvetudinářů. Zdeněk R. Nešpor uzavírá sborník analýzou mezikonfesních sporů po vydání tolerančního patentu.

První díl zamýšlené trojdílné monografie probírá dějiny města od počátku středověku do konce 17.století.

After the death of her father, sheltered Holly Ripple inherits a vast cattle empire beset by rustlers and outlaws. Undeterred by the challenges, she rises to the occasion, proving her strength and determination as she establishes herself as a formidable cattle queen in a male-dominated world.