Václav Klaus Reihenfolge der Bücher

Budou naše říjnové volby vzpourou proti neblahým tendencím dneška, nebo budou tyto volby jen zástěrkou – dokumentující, že máme demokracii – a nic nepřinesou? Budou volby výzvou k politické akci? Či nebudou? Budou znamenat zpochybnění některých více méně mlčky přijímaných dog­mat jako je Ukrajina, migrace nebo Green Deal? Změní se něco z toho v důsledku výsledku našeho podzimního hlasování? Ptají se autoři Institutu Václava Klause v čele s bývalým prezidentem Václavem Klausem před důležitými parlamentními volbami. Kromě bývalého prezidenta ČR do knihy svými pohledy přispěli Jiří Weigl, Ivo Strejček, Ladislav Jakl a Filip Šebesta.

Triumfalismus z Trumpova vítězství v české veřejné debatě kontrastoval s negativní až odmítavou reakcí. Také Institut Václava Klause s napětím vyhlížel výsledek amerických prezidentských voleb. Nikoli však proto, že bychom měli s Donaldem Trumpem spojená nerealistická očekávání a čekali od něj zázračné vyřešení všech problémů západního světa. Vůči oběma těmto extrémním polohám veřejné debaty jsme se snažili vymezit a vnést do ní pozitivní, ale zároveň realistický a zdrženlivý tón. V tomto duchu se nesou i eseje autorů knihy Trumpův návrat: co můžeme čekat?, do které svými texty přispěli Václav Klaus, Jiří Weigl, Ivo Strejček, Filip Šebesta, Ladislav Jakl, Jan Zahradil a Ondřej Hejma.

Příspěvky ze stejnojmenného semináře Institutu Václava Klause a další doplňkové texty, konaného v září 2024. Největší problémy české ekonomiky. S jakými návrhy přicházejí, abychom se z těchto problémů vymanili?

Každé kulaté výročí nejvýznamnější události našich moderních dějin, 17. listopadu 1989, inspiruje mnohé k zamyšlení a k nahlédnutí této události zase o něco pozměněným pohledem. Bývalý prezident České republiky Václav Klaus, po svých knihách ke kulatým výročím listopadu z let 2009, 2014 a 2019, přichází po pěti letech s novým esejem, tentokrát již k pětatřicátému výročí. Nejde mu o historické detaily a dějepis, i když i ty jsou podstatné, protože mnozí již leccos zapomněli a jiní to už nevědí. Bývalého českého prezidenta a jednu z klíčových osobností polistopadových změn zajímá dnešek. Na něj nahlíží prostřednictvím tehdejších událostí a pozitivních změn, které rok 1989 umožnil a byly v naší zemi následně provedeny. Základní myšlenkou výročního textu je teze, že naše polistopadová cesta vpřed se poněkud zadrhla. Václav Klaus tak svým esejem hledá odpověď na otázku, zda jdeme od listopadu 1989 ještě stále kupředu, anebo už nikoli?

Za dvacet let našeho členství v EU máme za sebou již páté volby do Evropského parlamentu. Dlouho dopředu se vědělo, že jejich výsledky budou mít signální význam. Stupňující se společenské napětí naznačovalo, že významná část občanů je stále více nespokojena s výkonem české vlády. Stále více voličů si začíná uvědomovat, jak silně ovlivňuje „Brusel“ naše životy –masovou migrací, ale také Green Dealem se všemi jeho negativními ekonomickými a společenskými dopady. Evropské volby se tak staly příležitostí, aby voliči svým hlasováním svobodně vyjádřili své mínění. Institut Václava Klause si všech těchto trendů i dějů dlouhodobě a pozorně všímá, analyzuje, komentuje je a nabízí jejich řešení. Proto významu a vážnosti voleb do Evropského parlamentu 2024 v textech, glosách či rozhovorech věnovali mimořádnou pozornost. Vznikla tak řada zajímavých i inspirativních, textů, které jsou přehledně utříděbé do sborníku s názvem „IVK k nedávným evropským volbám“. Do knihy svými texty přispěli Václav Klaus, Jiří Weigl, Ivo Strejček a Ladislav Jakl.

Před dvaceti lety rozhodlo dosud jediné u nás konané referendum výraznou většinou o přání občanů, aby se Česká republika stala součástí evropské unie. Veřejnost 15 let po pádu komunismu chápala vstup do EU jako potvrzení úspěšné transformace a jako vyjádření naší opětovné příslušnosti ke společenství normálních vyspělých evropských zemí. S tímto pocitem byla spojena i řada velkých, mnohdy značně naivních očekávání. Dnes, po dvaceti letech, můžeme oprávněně zdůraznit jejich iluzornost a naivitu. Dnešní EU není dynamickým a výrazně prosperujícím uskupením, žije z podstaty a v mnoha ohledech už dávno není záchranou a nadějí, ale příčinou nebo součástí problémů, které se před námi vrší. Václav Klaus naši politiku ve vztahu k EU nejenom formuloval a prakticky prováděl, ale také o ní od počátku své politické kariéry intenzivně a pravidelně veřejně diskutoval. Kniha 30 let polemiky o Evropě přináší texty přibližující pohled bývalého premiéra a prezidenta na unii. Čtenáři tak dostávají možnost posoudit, zda se ve svých pohledech na evropskou integraci a směřování EU mýlil, či nikoliv.

Naše země stagnuje, stagnuje politicky, stagnuje ekonomicky, a navíc ve světě zcela ztratila svou bývalou pozici a respekt. S trochou ironie lze použít známý výrok „země, která nevzkvétá“. Bohužel ne všichni si to uvědomují. A ještě méně je pak chápána příčina tohoto dnešního nevzkvétání. Nemůže jí být nic jiného než nekvalita ekonomického a politického systému, spoléhání se na politický a ekonomický systém dnešní Evropy a Západu a na ideologie, jež odtud přicházejí. Vybřednout z chronické stagnace vyžaduje nejen parciální či parametrické změny. Vyžaduje to systémovou změnu, kterou nemůže být nic jiného než přehození výhybky, než ubrání role a pravomocí státu a osvobození trhu. Této změně nemusí předcházet žádný intelektuální výkon, žádné vymýšlení něčeho nového, nevyžaduje to žádnou novou teorii. Vyžaduje to však změnu myšlenkovou, změnu veřejného mínění, změnu myšlenkového klimatu. Konec konců i změnu politiky.

Pod názvem Pane prezidente vychází druhý díl rozhovorů Luboše Xavera Veselého s bývalým českým prezidentem Václavem Klausem, které jsou hitem internetové XTV. Xaver k tomu říká, že „Václav Klaus vztyčuje vlajku svobody a otevírá okna, která by mnozí rádi viděli nejen zavřená, ale i neprodyšně zabedněná“. Sedmnáct rozsáhlých rozhovorů, vážně i s nadhledem a vtipem pojednávající velké problémy světové i evropské politiky, dnešní dobu i „pěnu dní“ a témata odlehčenější viděné očima jedné z mála skutečných osobností české politiky jsou určeny všem lidem, kterým dění kolem nás není lhostejné.