Druhý díl učebnice podrobně zpracovává vývoj výtvarné kultury od renesance po realismus. Nedílnou součástí publikace jsou dějiny umění Indie, Číny a Japonska. Učebnice je opět bohatě ilustrována a vybavena chronologickými historickými tabulkami, terminologickým slovníčkem, rejstříkem.
Jedná se o leporelo pro nejmenší čtenáře. Obrázky jsou milé, bez textu.
Psychopedie je interdisciplinární obor zabývající se problematikou rozvoje, výchovy a vzdělávání osob s mentálním postižením. Publikace Marie Černé a kolektivu (Šiška Jan, Strnadová Iva, Kainová Tamara, Titzl Boris) poprvé ve vědecké literatuře přináší systematické zpracování této disciplíny. Nejprve shrnuje historii české psychopedie od jejích počátků až po založení speciální pedagogiky jako univerzitního oboru. V dalších kapitolách pojednává o člověku s mentální retardací v obecné rovině, přibližuje současné poznatky o pojetí fenoménu mentální retardace včetně terminologie, definic, konstruktů, modelů a etiologie a otázky lidských práv postižených osob. Samostatná kapitola je věnována psychopedické diagnostice.
Případ zločince nejhrubšího zrna, volného vraha Mrázka, případ století, který v historii naší kriminalistiky neměl, dosud nemá, a doufejme, že ani v budoucnu nebude mít obdobu...
S naší knížkou se stanou bystrými detektivy, kteří luští záhady skryté v textech a hrají si s písmenky a slovíčky v celé řadě nápaditých cvičení. Čtenář detektiv si hravě poradí s každým textem!
Předkládaná kniha se zabývá zčásti bagatelizovaným fenoménem komunistické výchovy. Záměrem autorů bylo uchopit a popsat „utváření nového socialistického člověka“ jako komplexní program zaměřený na jedince prakticky celoživotně, byť samozřejmě v různých životních fázích s odlišnou intenzitou. Právě tato všudypřítomnost specifických forem ideologického vzdělávání a formování činí z komunistické (politické, ideologické) výchovy významný prvek sociálních a kulturních dějin druhé poloviny dvacátého století. V šesti kapitolách autoři popisují komunistickou výchovu jednak z hlediska celospolečenské relevance (ideologie marxismu-leninismu, ateizace), jednak ve vztahu k různým cílovým skupinám (děti, vysokoškoláci, pracující, ženy).
Umění je součástí kultury každého národa. Kultura - soubor duchovních a hmotných hodnot - je vlastně všechno, čím člověk v průběhu dějin obohatil stav daný přírodou; proto do ní patří nejen umění a vědy, ale také náboženství, morálka, právo, politika, technika či ekonomika. Výtvarná kultura zahrnuje tvorbu nebo výrobu hmotných předmětů s estetickou hodnotou, tedy téměř všechno, co člověk vytvořil a co můžeme vnímat očima (popřípadě hmatem). Pojdem estetična - krásy - je ovšem proměnlivý a značně subjektivní. Nejvyšší kategorií výtvarné kultury je výtvarné umění, které současně patří i do kultury duchovní, protože odráží filozofické, náboženské, morální a jiné myšlení doby. Estetická funkce v něm však převažuje. Základními obory výtvarného umění, jemuž je věnována tato učebnice, jsou architektúra, sochářství, malířství a užité umění. Oborů užitého umění stále přibývá, některé naopak již zanikly (knižná malba, cínařství aj.).
Šesté vydání učebnice poskytuje velmi podrobně pojaté a bohatě ilustrované dějiny výtvarné kultury od pravěku po gotiku, a to vždy v historických souvislostech. Připojeny jsou historické chronologické tabulky, přehledy bohů a světců, terminologický slovníček a rejstřík.
