Marie Černá Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Kniha se zaměřuje na více než dvacetiletou přítomnost Sovětské armády v Československu mezi lety 1968 a 1991. Analyzuje okolnosti jejího usazení po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a její aktivní vměšování do politického vývoje během normalizace, včetně podpory od normalizačního režimu. Zmiňuje negativní důsledky této podpory, kdy upřednostňování sovětských zájmů často vedlo k újmě místních obyvatel a životního prostředí, a zároveň k rezignaci československého státu na dodržování zákonnosti a efektivní správu. Popisuje problematické soužití sovětských posádek s místními obyvateli, kteří postrádali potřebnou ochranu na centrální úrovni. Upozorňuje na protichůdné logiky, které toto soužití ovlivnily, jako byla oficiální politika družby a kontrarozvědná ochrana sovětských vojenských objektů. Autorka dokumentuje stopy, které přítomnost armády zanechala v kolektivní paměti, a analyzuje okolnosti jejího odchodu v letech 1990 a 1991, který začal s politickou změnou. Dlouhodobou přítomnost Sovětské armády představuje jako politicky zpolitizovanou záležitost, která byla od počátku předmětem mocenských sporů a propagandy. Studie vychází z rozsáhlé pramenné základny.

Předkládaná kniha se zabývá zčásti bagatelizovaným fenoménem komunistické výchovy. Záměrem autorů bylo uchopit a popsat „utváření nového socialistického člověka“ jako komplexní program zaměřený na jedince prakticky celoživotně, byť samozřejmě v různých životních fázích s odlišnou intenzitou. Právě tato všudypřítomnost specifických forem ideologického vzdělávání a formování činí z komunistické (politické, ideologické) výchovy významný prvek sociálních a kulturních dějin druhé poloviny dvacátého století. V šesti kapitolách autoři popisují komunistickou výchovu jednak z hlediska celospolečenské relevance (ideologie marxismu-leninismu, ateizace), jednak ve vztahu k různým cílovým skupinám (děti, vysokoškoláci, pracující, ženy).

Druhý díl učebnice podrobně zpracovává vývoj výtvarné kultury od renesance po realismus. Nedílnou součástí publikace jsou dějiny umění Indie, Číny a Japonska. Učebnice je opět bohatě ilustrována a vybavena chronologickými historickými tabulkami, terminologickým slovníčkem, rejstříkem.

S naší knížkou se stanou bystrými detektivy, kteří luští záhady skryté v textech a hrají si s písmenky a slovíčky v celé řadě nápaditých cvičení. Čtenář detektiv si hravě poradí s každým textem!

Psychopedie je interdisciplinární obor zabývající se problematikou rozvoje, výchovy a vzdělávání osob s mentálním postižením. Publikace Marie Černé a kolektivu (Šiška Jan, Strnadová Iva, Kainová Tamara, Titzl Boris) poprvé ve vědecké literatuře přináší systematické zpracování této disciplíny. Nejprve shrnuje historii české psychopedie od jejích počátků až po založení speciální pedagogiky jako univerzitního oboru. V dalších kapitolách pojednává o člověku s mentální retardací v obecné rovině, přibližuje současné poznatky o pojetí fenoménu mentální retardace včetně terminologie, definic, konstruktů, modelů a etiologie a otázky lidských práv postižených osob. Samostatná kapitola je věnována psychopedické diagnostice.