Severin, ein ästhetischer junger Mann, unterwirft sich der reichen Witwe Wanda, die ihm durch Peitschenhiebe Lust verschafft. Die „Venus im Pelz“ thematisiert damals skandalöse Gewaltfantasien und prägte den Begriff Masochismus. Sacher-Masoch war ein populärer Schriftsteller, bewundert von Größen wie Victor Hugo und politisch gegen Antisemitismus engagiert.
Leopold Ritter von Sacher-Masoch (1836-1895) war ein populärer österreichischer Schriftsteller, bekannt für seine spannenden Romane und folkloristischen Novellen. Bewundert von Größen wie Victor Hugo und König Ludwig II., zeichnet sich sein Werk durch exotische und moralische Themen aus. In einer Szene entdeckt Tomasi unerwartet eine lebhafte Unterhaltung im Boudoir seiner Geliebten.
In einem intensiven Dialog fordert eine Frau ihren Partner auf, das gefährliche Spiel der Liebe zu erneuern. Trotz seiner Angst vor ihr genießt er ihre verführerische Art. Sie spielt mit ihm, indem sie ihn mit ihrem Haar fesselt und droht, ihn zu erwürgen, doch sie entscheidet sich, ihn leben zu lassen, um ihn weiter zu quälen.
Len príbeh, ktorý sa nestal, je večný – taká zásada sa uplatňovala v literárnej tvorbe, výmysel mal takto bližšie k pravde ako premenlivá skutočnosť. Tieto temné príbehy nie sú výnimkou – čím vyššie sa vznášajú v oblakoch, tým pevnejšie sa držia pri zemi, často vďaka silnému sociálnemu podtextu. Hrôzostrašný trest je odplatou za krivdu, za unáhlené vyrieknutie ortieľa, za neuvážené pohrávanie sa s poverou alebo za spáchaný hriech. V dávnejších časoch sa zvyčajne rozprávali v priateľskom kruhu pri teple kozuba, niektoré majú charakter povesti či legendy. Ani po čase, niekedy s odstupom takmer troch storočí, nestratili na príťažlivosti. Na jednej strane navodzujú úzkosť a zdesenie, na druhej vtipne reagujú na maniere, ktoré zďaleka nemožno označiť za dobové, a teda neaktuálne. Diskurzívny zážitok ponúkajú aj konfrontáciou vedy a náboženstva. Vari sa dnes túla po svete oveľa menej mastičkárov alebo čudákov, vyznávačov mysticizmu pod rúškom vedy? Aj keď vcelku chápeme nejeden dôvod pre polemiku povedzme s kresťanskou vierou a jej morálkou, neotvára ich fanatické zavrhnutie opätovne cestu k satanizmu? Hranice vedy odjakživa poskytovali voľný priestor na špekulácie a ich zneužívanie. Ani z hľadiska dobového poznania ho podceniť nemožno, totiž vylúčiť z neho sektárstvo a či prehliadnuť tragické následky manipulovania s človekom – a to nielen pomocou hypnózy.
背信に容赦ない制裁を下す美しい女教祖...。歪んだ愛は狂気と化す。美しい女性教祖をめぐる歪んだ愛と狂気の物語。
Roku 1886, včase najväčšej Masochovej slávy, použil lekár Krafft-Ebing vo svojom diele Psychopathia sexualis po prvý raz pojem masochizmus, odvodený od spisovateľovho mena, pod ktorým zhrnul symptómy istej sexuálnej perverzie. Venuša v kožuchu patrí k najúspešnejším erotickým prózam rytiera Leopolda von Sacher-Masocha. Gilles Deleuze, jeden z najoriginálnejších francúzskych filozofov druhej polovice 20. storočia, vyzdvihuje literárnu hodnotu Masochovho diela, analyzuje sadizmus a masochizmus, ich rozdiely a súvislosti. Gilles Deleuze Je jedním z nejoriginálnějších a najinspirativnějších francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Při rozvíjení své vlastní filozofické problematiky se často obracel k podnětům, které se zrodily v takových oblastech jako literatura, film, výtvarné umění nebo i kvantová mechanika, biologie a neurologie. Charakteristickým znakem jeho myšlení je schopnost zachytit mnohotvárnost a nezredukovatelnou jedinečnost kulturních, vědeckých a společenských pohybů. Tuto svou schopnost v plné míře projevuje i v práci o Sacher - Masochovi, vydané původně v roce 1967. Deleuze zde s velkým porozuměním představuje literární podoby jeho díla a zároveň usiluje rozbít zjednodušující koncepci sadomasochistické jednoty, kterou přijímá psychoanalýza.
Connaissons-nous vraiment Leopold von Sacher-Masoch (1836-1895)? Sait-on que cet écrivain autrichien à la réputation sulfureuse fut un humaniste et un philosémite militant? Né à Lvov, ville de Galicie Ukrainienne (alors rattachée à l'empire austro-hongrois) où son père dirigeait la police, il fut dès l'enfance révolté par l'antisémitisme et enthousiasmé par les traditions juives. À tel point qu'une part importante de son oeuvre pléthorique (elle comporte une centaine de titres) est consacrée à les célébrer. Publiés en français à Paris - où vivaient Sacher-Masoch et sa famille - en 1888, quatre ans avant l'édition allemande, ces Contes juifs, récits de famille n'ont rien perdu de leur charme et de leur fraîcheur. Et ils sont aussi un des meilleurs portraits de la diaspora à la fin du XIXe siècle, peu avant l'affaire Dreyfus.
