Pavel Švec Reihenfolge der Bücher

Praha je fascinující pokladnicí historických slohů, avšak v jejích rezidenčních čtvrtích se skrývá mnoho zajímavých staveb z pozdějších období. Tyto čtvrti, plné vil, představují čisté příklady různých architektonických směrů i jejich půvabné kombinace. Můžeme zde obdivovat romantický historismus, eklekticismus, secesi, kubismus, funkcionalismus, art deco a další moderní přístupy. Průvodcem po dvanácti vilových čtvrtích je novinář Pavel Švec, který se architekturou zabývá celý život. Nabízí nám „cestovní mapu“ jednotlivých oblastí, díky níž naše procházky získají nový rozměr, i v místech, která si myslíme, že dobře známe. Autor se zaměřuje především na obytné domy, které představuje textem, mapami a fotografiemi. Uvědomuje si, že každý objekt má nejen architektonickou a technickou historii, ale i lidské příběhy. Seznamuje nás s osudy jednotlivých architektů a obyvatel vil, což obohacuje naše porozumění těmto místům. Kniha vychází se svolením zpravodajského portálu Aktuálně.cz a zavede nás do čtvrtí jako Vinohrady, Strašnice, Podolí, Barrandov a další.

Příběh převaděče, který se před StB skrýval deset let ve skříni Strhující příběh na pozadí neúprosných dějin Někteří příslušníci Sboru národní bezpečnosti se v roce 1948 na Šumavě vzepřeli komunistickému režimu a pomáhali lidem přejít hranice z Československa na Západ: převaděčskou síť rozbila komunistická tajná policie. Esenbáka-převaděče Jaroslava Maršíka však nedopadla, při zatýkání za bizarních okolností utekl. Deset let se pak skrýval v jihočeském Bavorově. Nevycházel ven, schovával se třeba v dutině pod postelí, v dřevěném kufru nebo ve skříni.

Vzpomínky na Pražské povstání sepsal jeho vojenský velitel generál Karel Kutlvašr na sklonku svého věznění v roce 1960. Tou dobou už měl za sebou více než jedenáct let nespravedlivého žaláře. Kutlvašrovy paměti vypráví v souvislostech o tvrdých bojích, o zákulisí vyjednávání s Němci i o nastupujícím politikaření, které ovládlo společnost po konci války. Jeho deník nikdy uceleně nevyšel, protože komunistická policie ho zabavila a pečlivě uschovala. Tato publikace je napravením letité křivdy, jíž se na generálovi dopustil totalitní režim a dává nahlédnout do posledních chvil válečného běsnění očima přímého účastníka.

Knížka ADHD je druhá autorská knížka umělecké dvojice David Böhm, Jiří Franta.Nejedná se o nějakou souvislou informaci o jejich tvorbě, nebo chronologický katalog, jde spíš o pokus, jak popsat strategie soustředění, inspirace a způsoby jejich uměleckého uvažování.Celou knížku otvírá původní text zásadního českého hudebního kritika Karla Veselého o ADHD, kterou lze chápat kromě diagnózy neurovývojové poruchy i jako strategii k přežití. Druhým textem je rozhovor s Böhmem a Frantou, který se nikdy nestal, od umělce a kurátora Pavla Ševce.Graficky upravil Jozef Ondrík a vydal Mikuláš Nevan v galerii Nevan Contepo.

Predkladáme Vám novú učebnicu zameranú na farmakológiu antimikrobiálnych liečiv. Liečba infekčných ochorení bola historicky dôležitá, avšak skutočné úspechy sa dostavili až v dvadsiatom storočí. V prvej polovici sa objavili chemoterapeutiká ako salvarsan a sulfónamidy, no skutočný prelom nastal s penicilínom, prvým úspešným antibiotikom, ktoré sa začalo široko používať od polovice minulého storočia. Druhá polovica dvadsiateho storočia priniesla explóziu liekov, vrátane antimikrobiálnych. Tieto liečivá nielenže získali niekoľko Nobelových cien, ale predĺžili priemerný ľudský život v oblastiach, kde sa začali používať. Ich význam pretrváva aj v ére prevencie, keď sa očkovaním eliminovali niektoré infekčné ochorenia. Nové choroby, globalizácia a migrácia však prinášajú výzvy, ako je rezistencia voči antibiotikám, čo vyžaduje zvýšenú pozornosť pri ich používaní. Stagnácia vývoja antimikrobiálnych liečiv zdôrazňuje potrebu odborného prístupu, ktorý by mal byť založený na štandardoch „evidence based medicine – EBM“. To znamená, že ich využívanie musí byť presne riadené a podporené vedeckými dôkazmi, aby sa zabezpečila ich efektívnosť a bezpečnosť v liečbe infekčných ochorení.