Hana Babyrádovaá Reihenfolge der Bücher

Téma participativního umění není v oblasti teorie umění tématem novým. Už v pravěku se „dělání umění“ účastnilo zpravidla více osob, které sdílely společně materiál, nástroje, prostor i emoce při tvorbě umění, jež zahrnovalo nejenom projevy vizuální, ale i audiální, pohybové a dramatické. Tvoření tedy odpradávna může být chápáno spíše jako proces než jako produkt. Tvorba jako taková není zaměřovaná pouze na produkci hmotných děl, ale je ji nutno vnímat taktéž jako formu intervence do modelů lidského chování, do navazování vztahů mezi lidmi a navazování kontaktů člověka s prostředím, v němž žije. Kniha Participace v umění a ve výchově obsahuje šest volně na sebe navazujících kapitol věnovaných umělecké tvorbě a umělecko-pedagogické praxi v této oblasti.

Kniha Permanentní invence je souborem esejisticky formulovaných úvah o podstatě spontánní výtvarné tvorby vyvěrající z nitra autora. Tím může být například dítě, ale i umělec art brut nebo příležitostný tvůrce. Autorka se danému tématu věnuje už řadu let a vydala na toto téma již několik publikací. Tentokrát doplnila své úvahy přepisem korespondence s autorem art brut Jaroslavem Divišem, jehož se dotazovala na některé vybrané okruhy témat souvisejících s reflexí autorského přístupu k vytváření výtvarných objektů nejrůznějšího druhu. Divišovy odpovědi ale přesahují „sebereflexi“, neboť se vztahují k obecným otázkám vzniku kultury a smyslu tvoření jako takového. Texty jsou dokresleny bohatou fotodokumentací z archivů autorky, dále ze sbírky umění art brut Pavla Konečného a z archivů Jaroslava Diviše.

V publikaci Pasti a slasti najde čtenář básně a kresby z let 2002-2019. Textová složka je přímo propojena s vizuálními sděleními - stejně jako básně, tak i kresby uhlem vznikaly jako okamžité emocionální reflexe nejrůznějších životních momentů autorky, týkajících se jejích pohledů na klíčové proměny lidské existence a způsobů vyrovnávání se různými polohami vztahů mezi mužem a ženou. Tyto vztahy vnímá autorka přes všechna postesknutí nad ztracenými příběhy (pastmi) jako určité existenciální formy bazální síly života (slasti). Kresby nejsou pro ni pouhými ilustracemi sdělení textových, ale fungují zde spíše jako paralely k tomu, co je obsahem básní. Komplementarita textu a obrazu v básnické sbírce je tedy v tomto případě ojedinělá.

Monografie se soustřeďuje na odbornou reflexi současného vnímání těla a tělesnosti v kontextu výtvarného umění. Mimo texty odhalující úzké vztahy mezi tělem a duší jsou další konotace nalézány v tradičním pojetí těla v zrcadle kultury. Takto klasicky uchopené paradigma stojí v kontrastu k postmodernímu hledisku i k otázkám týkajícím se problematiky genderu a sexuality. Publikace není jen pouhou teoretickou statí, pojímá i bohatou fotodokumentaci prezentující současnou lokální i světovou uměleckou scénu. Po obsahové i vizuální stránce je čerpáno z cesty do proslulé metropole – do New Yorku. Role této cesty se propisuje do hlubší akcentace otázek spojených s reflektovaným tematickým diskurzem. Podstatnou částí knihy jsou jednotlivé autentické rozhovory, které vznikly za účasti renomovaných českých umělců – Veroniky Bromové, Luboše Plného a Marie Tomanové. Na závěr je zahrnut i rozhovor s americkou kurátorkou a umělkyní Lissou Riverou. Vychází ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.

From the Depths of the Soul is designed as a compilation of individual content-wise loosely related essays reflecting art therapeutic work of the author, Hana Stehlíková Babyrádová, and her students which was realised with clients of a psychiatric hospital. In the context of this main theme line, the author ponders upon the general purpose of art expression and the role of visual art in a human life. In the course of our life, the soul is exposed to many trials and human behaviour and conduct cannot be bound by a set of rules. At times, a human being finds themselves at odds with cultural norms which are forced upon them as examples to be followed. As a strike of fate into a human life can a psychotic disorder act, that contradicts the "inner and outer" world of a human being. This book, the primary focus of which is the study of a human soul through its artistic values, does not offer diagnostics of pathologic phenomena, but aims to lead the readership to the belief in the existence of anthropological generally valid values of the human fate which can be found also in the utmost difficult life situations

Publikace shrnuje výsledky výzkumu realizovaného v rámci stejnojmenného grantu specifického výzkumu na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v akademickém roce 2014–15. V předchozích publikacích Meziprostory (2013) a Trasy (2014) se průřezová témata obracela k současným či minulým aspektům výtvarné činnosti či výchovy, a proto byl tentokrát diskurz pedagogů i studentů interního a externího studia doktorského studijního programu Výtvarná výchova – specializace v pedagogice zaměřen na budoucnost. Jednotlivé kapitoly publikace Vize v umění a ve výchově uměním tak otevírají prostor k zamyšlení nad budoucím směřováním výtvarných disciplín, dílčích činností či oblastí umění nebo výtvarné pedagogiky jako celku.

Přehledná a bohatě fotograficky doprovozená publikace určená všem, kdo se zabývají terapií uměním. Vedle odborné reflexe nabízí řadu praktických příkladů a doporučení, obsahuje ukázky ateliérových i exteriérových skupinových uměleckých činností.