Mojmír Krejčiřík Bücher

Stručný průvodce věnovaný výstavbě železniční infrastruktury od dob Rakouska-Uherska, období první republiky a budování socialistického státu až po současnost.

Druhý díl plánované šestidílné edice Je zaměřen na architekturu a vývoj výpravních budov Severní státní dráhy, Brněnsko-rosické dráhy a Buštěhradské dráhy. Stručné historie jednotlivých drah vždy uvozují odbornou část s fotografiemi. Texty doplňuje jmený rejstřík, slovník odborných výrazů, použité zkratky a rejstřík stanic.

Příběhy z černé kroniky našich železnic. Tématem 4. dílu (Bitva k níž nedošlo, Vstup na trať zakázánm Živé ploty, Případ otevřených závor, Na přejezdu číhá smrt) jsou konflikty – ať již úmyslné či náhodné – mezi dráhou a jejím okolím, jak nám je zachoval dobový tisk a staré vyšetřovací spisy. Dějištěm většiny příběhů jsou tratě, nádraží a přejezdy SDCF mezi Břeclaví, Brnem a Přerovem v prvním desetiletí její existence.

Příběhy z černé kroniky našich železnic. Kapitoly tohoto dílu („Zpráva o neštěstí ve Vranovicích“, „Vranovické žhářky“ a „Znovu Vranovice“) nás zavedou do prvního desetiletíí existence nejstarší parostrojní železnice na našem území – Severní dráhy císaře Ferdinanda. Spojuje je jméno do té doby neznámé jihomoravské vísky, která se do prvních stránek železniční historie zapsala hned dvěma velkými nehodami a tragickým požárem.

Příběhy z černé kroniky našich železnic. Druhý díl nás opět přenese do 40. let 19. století, mezi strojvůdce, staniční úředníky a dílenské dělníky SDCF. Setkáme se s nimi za dramatických okolností, jakým byla například jízda osobního vlaku z Brna do Vídně 30. října 1839 (Zpráva pro jeho Veličenstvo), exploze lokomotivy Jason u Hilína (Smrt Jasona) a srážka vlaků v Uherském Hradišti, Břeclavi a Bzenci (Vina telegrafisty Pichla). Dozvíme se o prvním opilém strojvůdci (Poslední jízda strojvedoucího Buschhorna) a železničářské solidaritě (Jeden za všechny).

Druhá kniha IV. dílu o českých nádražích zahrnuje řadu historických i současných fotografií, doplněných výkresovou dokumentací. Kniha je věnována především výpravním budovám Rakouské severozápadní dráhy, tedy výpravním budovám ležícím na tratích Šatov – Mladá Boleslav, Velký Osek – Poříčí u Trutnova, Havlíčkův Brod – Pardubice, Nymburk – Praha, Lysá nad Labem – Děčín, Chlumec nad Cidlinou – Lichkov a Letohrad – Ústí nad Orlicí. Seznámíme se zde například s reprezentativními výpravními budovami této společnosti v Praze Těšnově nebo v Děčíně východ. Druhou společností, jejichž výpravní budovy kniha představuje je ostravsko-frýdlantská dráha.

Nový svazek edice Česká nádraží je zaměřen na Dráhu císaře Františka Josefa ( Praha - České Velenice, (Vídeň) - České Velenice - Cheb a České Budějovice - Veselí nad Lužnicí, Pražskou spojovací dráhu) a na slezskou část Košicko-bohumínské dráhy. Autor i nakladatel nezměnili grafickou úpravu ani styl řazení knihy, ale obrazovou část rozšířili o zajímavé výkresy a fotografie detailů interiérů i vnějších částí vybraných staveb. Na předsádkách je umístěna Hölzelova mapa železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.Bohatý obrazový materiál doplňuje jmenný rejstříky, prameny a literatura, použité zkratky a rejstřík stanic.

V této části jsou zpracovány informace o vypravních budovách Ústecko-teplické dráhy, Jihoseveroněmecké spojovací dráhy a Žitavsko-liberecké dráhy.