Josef Pekař Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Tři sta let od narození Marie Terezie je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Když Marie Terezie nastupovala k moci, stala se sice panovnicí obrovské říše, která však připomínala spíše kolos na hliněných nohou. Monarchie nebyla vnitřně jednotná a státní pokladna byla prázdná. Marie Terezie proto musela prosadit finanční a správní reformy, které by připravily cestu modernizaci země. Institut Václava Klause na ni vzpomíná novým sborníkem. Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Sechter, Ferdinand Trauttsmannsdorff, Jaroslav Čechura, Jindřich Forejt, Karl Vocelka, Vladimír Liška, Milan Hlavačka, Eduard Maur, Josef Pekař, Václav Junek a Michal Skořepa. V příloze Pragmatická sankce z 19. dubna 1713, patent Marie Terezie o všeobecném školním řádu a robotní patent. Nechybí ani reprodukce barevných obrazů Marie Terezie. Editorem je Marek Loužek.

Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů. Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert Kvaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek.

Jedno ze základních děl české historiografie v novém aktualním uspořádání edici předního českého „pekařologa“ Martina Kučery. Svatý Václav? Hus? František Josef I.? Od které doby sedí Němci v naší vlasti? Mají dějiny Čechů smysl? „Znovu si uvědomujeme potřebu ještě jednou připomenout vícekrát vydaný výbor z historické publicistiky největšího českého historika první poloviny 20. století Josefa Pekaře, a to především s ohledem na úbytek vzdělanosti v této zemi a to nejen historické. Nejde přitom zdaleka o to, že Pekařovy poznatky jsou věčně platné, nebo že se Pekař nikdy nemýlil. Jedná se však o něco jiného, mnohem závažnějšího: o inspirativnost Pekařových přístupů v situaci krize podobné té dnešní.“, poznámka nakladatele.

Z doslovu Jiřího Raka: Dějiny naší říše byly napsány jako učebnice pro nejvyšší třídy středních škol Rakousko-Uherské a byly „schváleny výnosem C. K. ministerstva kultury a vyučování ze dne 9. dubna 1914“. Jedná se o pozoruhodně čtivou čítanku historie podunajské monarchie, zaměřenou na země Koruny české. Kniha ovšem nepokrývá jenom období, kdy Čechy byly součástí monarchie, ale celé období dějin od časů říše Římské až do roku 1914. Pekařovo pojetí dějin obsažené v této učebnici není ani dnes třeba příliš korigovat. Učebnice představuje hutný přehled dějin, který bychom v tomto rozsahu dnes těžko hledali. Pozoruhodná je i Pekařova vize dalšího vývoje habsburského soustátí, načrtnutá v závěru knihy. Lze jen litovat, že dějiny se krátce po vydání knihy ubíraly jiným směrem.

Kniha napsaná v roce 1895 a zásadně přepracovaná a rozšířená v roce třístého jubilea Valdštejnovy smrti (1934) je zajímavá a přitažlivá zejména ze dvou důvodů. Za prvé přináší jeden z možných pohledů na závěrečná léta Valdštejnova života. Pokus o "pravdivou" rekonstrukci příběhu Valdštejnových tajných vyjednávání je nad možnosti historiků, protože prameny, které máme k dispozici, nás nechávají tak říkajíc na holičkách; v takovém případě získává na důležitosti každá myšlenková konstrukce, která je vnitřně vyvážená a v níž fakta do sebe spolehlivě zapadají. Pekařova kniha takovou konstrukci nepochybně nabízí. A za druhé - jako i u jiných Pekařových spisů - je tato kniha velmi pěknou četbou. Proto má co říci i dnešním zájemcům o historii, jimž byla v podstatě nedostupná - její druhé vydání v roce 1934 bylo až dosud vydáním posledním. Nyní se tedy znovu dostává do rukou čtenářů, doplněná o rozsáhlou předmluvu Antonína Kostlána.

Komentovaný výbor z deníků význačného českého historika. Deníky Josefa Pekaře pocházejí z druhé poloviny Pekařova života, kdy již náležel k nejvýznačnějším osobnostem českého kulturního a v jisté míře i politického života a čile se stýkal s jeho vlivnými reprezentanty. Deníky ukazují zákulisí českého veřejného života, také poodhalují Pekařovy postoje k zásadním otázkám, rozhodujícím událostem a vůdčím osobnostem dějin našeho národa a státu. Osvětlí se tu např. postoj Pekařův k bolševismu, česko--německým vztahům, jeho vztah k T.G. Masarykovi, E. Benešovi a dalším. Josef Hanzal doprovodil soubor předmluvou a poznámkovým aparátem. Kniha je přístupná pro širokou kulturní obec, kterou tento největší historik XX. století stále poutá.

Výběr článků a přednášek (1916 - 1935) známého historika Josefa Pekaře. Úvod napsal, výbor uspořádal a k vydání připravil dr.Josef Hanzal, CSc. Vyd. 1. (v tomto souboru)

Žižka z Trocnova, Jan (vojevůdce a politik čes., asi 1360-1424) - život a činnost vojenská a politická - monografie.

Sborník historických studií, článků a přednášek tvoří průřez dílem jedné z nejvýraznějších osobností české historiografie 1. pol. 20. stol.

Statě a přednášky seznamují s méně známými fakty a jejich hodnocením.

Nové vydání snad nejčtenější knihy české historie. Líčení osudů kosteckého panství a lidí od 16. do 18. století, doplněné o dosud nikdy nevydaný třetí díl. Bohatý ilustrační doprovod.

Kniha o Kosti je třídílná historická monografie o kosteckém panství. Podklady pro knihu čerpal autor z archivu rodu Černínů v Jindřichově Hradci. První díl popisuje dějiny Kostecka v období od roku 1637, kdy Černínové Kost koupili, až zhruba do poloviny 19. století. Druhý díl se věnuje podrobně ekonomickým vztahům společnosti 17.–19. století a jejich konkrétního odrazu na Kostecku. Třetí díl, podrobněji rozebírající některé události na kosteckém panství, autor nedokončil.

Práce významného českého historika se zabývá hodnocením českého duchovního vývoje a charakteristikou jednotlivých historických období.

Vzácné literární dílo z počátků českých dějin. Kristiánova legenda je věnovaná druhému pražskému biskupu Vojtěchovi a patří k nejvzácnějším historickým dílům české literatury. Sepsaná zprvu latinsky koncem 10. století vypráví o životě a umučení sv. Václava a jeho báby sv. Ludmily

Kytice: výbor z poesie a prózy pro školu i veřejnost ; svazek 27

Dějiny české země od počátku Slovanů až po vznik ČSR v roce 1918. Kniha se zaměřuje na klíčové události a osobnosti, které formovaly českou historii. Sleduje vývoj politických, kulturních a sociálních aspektů, které ovlivnily život obyvatel českých zemí. Autor se věnuje jak významným historickým momentům, tak každodennímu životu lidí v různých obdobích. Pekař zkoumá vlivy cizích mocností, národnostní otázky a procesy, které vedly k utváření národní identity. Dějiny jsou podávány s důrazem na analýzu a interpretaci historických faktů, což čtenářům umožňuje lépe pochopit složitost českého vývoje a jeho místo v evropských dějinách. Kniha je cenným zdrojem pro všechny, kdo se zajímají o českou historii a její kontext v širším evropském rámci.

Publikace se zaměřuje na oblast Českého ráje s důrazem na Turnovsko. Autoři knihy shnují nejzajímavější fakta k tomuto regionu. Kniha je doplněna překrásnými dřevoryty Karla Vika.

Na základě dokumentů o první světové válce, zveřejněných státy i jednotlivci až po roce 1918, jsou analyzovány příčiny vzniku, průběh i důsledky války. Pouze okrajová pozornost je věnována jejím dopadům na ekonomiku státu nebo na obyvatelstvo postižených zemí.

Učebnice podává přehled dějin našeho národa od doby tzv. stěhování národů v 5. století po Kr. do začátku roku 1921.

V Bílé Hoře uvádí autor domácí názory a spory do širšího kontextu evropského ducha tragické epochy. Kniha proto nevychází vstříc ani jedné z ideologicky rozvášněných stran. Povstání „českých stavů“ (mezi jehož účastníky nacházíme polovinu Němců) bylo totiž ze všeho nejvíc konfliktem dvou německých panovníků českého království, podníceným náboženským fanatismem některých vůdců. Bylo zbytečnou tragédií, u jejíchž kořenů stál vliv nepatrné nezodpovědné menšiny. Porážka na bitevním poli ovšem ukončila českou státnost, ale ta se vytrácela už od volby prvního Habsburka na český trůn (1526). Šlechtická republika jako možné řešení nepřipadala vzhledem k mocenským poměrům v úvahu. Případné vítězství stavů by bylo vedlo k pronásledování katolíků, jako se to dělo v letech 1618–20. České země by se byly dostaly do vleku luteránského Německa a je pravděpodobné, že by byly poněmčeny.

Autor původně koncipoval tento životopis jako heslo do Ottova slovníku naučného (svazek vyšel r. 1902). Později tuto biografii upravil a vydal jako samostatnou práci. Popisuje Palackého životní pouť, ale zejména hodnotí jeho práci pro národ, jeho dílo historické i jeho politickou činnost. Ačkoli sám jako historik v některých náhledech s Palackým nesouhlasil (zejména co se týče pojetí dějin husitství), vždy je patrna autorova úcta k názorům slavného předchůdce. Na závěr editor tohoto vydání připojil text Pekařova proslovu k 50. výročí úmrtí Františka Palackého (z r. 1926). Dále jsou zde ještě biblilografické přehledy a Pekařův soupis pramenů a literatury, který byl původně zařazen na závěr výše zmíněného encyklopedického hesla. Editor ještě přidává vysvětlivky k textu a své zásady přístupu k Pekařovu spisu.