Martin Palouš Bücher

Kniha je plodem svatojánského výletu, na který se trojice autorů vydala v roce 1982. Poprvé kniha vyšla v samizdatové edici Expedice, nové vydání je doplněno statí Vytržení od I. M. Havla a doslovem Z. Neubaura. Závěr knihy (rovněž z pera Z. Neubauera) pod názvem Aktualizace obsahuje v utříděné formě hlavní inspirační zdroje filosofických reflexí Svatojánského výletu.

Der Prozeß gegen SS-Obersturmbannführer Adolf Eichmann 1961 in Jerusalem war neben den Nürnberger Kriegsverbrecherprozessen eine der bedeutendsten Gerichtsverhandlungen gegen NS-Verbrecher. Mit der Vollstreckung des Todesurteils gegen Eichmann begann eine Diskussion über die Sinnhaftigkeit der juristischen Aufarbeitung der Nazi-Verbrechen. Hannah Arendt erlebte den Prozeß und nutzte die Unterlagen, um ihr Resümee über den Holocaust und Eichmanns Rolle in der Judenverfolgung zu ziehen. Eichmann steht prototypisch für viele Nazi-Gefolgsleute, die, ohne ideologische Verblendung, stets nur Befehle ausführten. Reue fehlt ihm, da er sie als etwas für „kleine Kinder“ abtut. Diese Abwesenheit von Reue steht im Widerspruch zu der notwendigen Selbsterkenntnis für eine sinnvolle Aufarbeitung. Hinter Eichmanns vermeintlicher Normalität verbirgt sich tausendfacher Schrecken, der auch heute in scheinbar normalen Bürgern zu finden ist. Arendts Buch bietet eine umfassende Zusammenfassung des Holocaust, von den ersten Vertreibungen bis zur Endlösung, und thematisiert die „Banalität des Bösen“. Es fordert dazu auf, die einzelnen Täter zu betrachten und erinnert daran, dass normale Menschen zu Greueltaten fähig sind. Dieses Werk bleibt als Warnung und Mahnmal von bleibendem Wert.

Filozoficko-sociologická studie o podstatě politiky, politického řádu a ideologie z pera britského filozofa a sociologa konzervativní myšlenkové orientace. Levy rozvíjí zejména podněty Maxe Schelera, Nicolaie Hartmanna a Erica Voegelina. Kniha čtenáře uvádí do tematiky i u nás dnes diskutované, jako je například vztah politiky a pravdy, ideologické a "nepolitické" politiky apod. Jde o jednu z prvních knih tohoto typu u nás vůbec. Bezvýhradně o ní platí, že úsilí vynaložené na její studium se vrací v hlubším porozumění politickým dramatům moderního světa. Přeložily Libuše Měkutová a Jana Ogrocká. Studie obhajuje tvořivou a nezastupitelnou roli politiky v životě člověka.

Výbor z esejů „euroamerického“ autora, jehož pozornosti se těší ta filozofie, která je výslovně zaměřena na politickou dimenzi člověka, neboť řád či chaos vládnoucí v politické sféře je přesným odrazem řádu či chaosu v lidských duších. Voegelin považuje zlo pustošící v tomto století svět za důsledek pádu evropského ducha, úpadku filozofie a myšlení vůbec, který vedl i k zatemnění jeho skutečných příčin. Obnovu myšlení proto pokládá za první předpoklad nápravy.

Kniha obsahuje fotografie z dob, kdy se nad Manhattnem tyčila "Dvojčata", dvě věže "Světového obchodního centra - WTC". V druhé polovině knihy jsou fotografije z osudného dne 11.09.2001, kdy do obou věží WTC narazila letadla unesená teroristy. Kniha je jistou památku těchto "Dvojčat" a obětí tohoto dne.

Fotografická publikace. Foto Jiří Macht, text Martin Palouš.