Jan Trefulka Bücher

»Der verliebte Narr« ist ein Altersroman. Erzählt wird von dem entscheidenden Jahr aus dem Leben des sechzigjährigen Cyril Duša, der in dem Glauben, unheilbar krank zu sein, bisher Versäumtes nachholen will. Er versucht auf seine alten Tage noch einmal das Schicksal. Der Schauplatz des Romans ist Südmähren, ein Land der Sonne, des Weines und der Heiterkeit. Im Mittelpunkt des Romans steht der »Narr«: jemand, der sich nicht anpaßt, sondern seine Umgebung zu provozieren sucht.

Kafkovsky laděná novela z prostředí blíže neurčeného socialistického podniku, nepromyšleně zřízeného uprostřed panenské přírody. Když se po několika letech ukáže, že projekt je zcela absurdní, je výstavba v tichosti zastavena, materiál však dochází dál. Hrdinou je úředník, který má vyšetřit okolnosti dodávek. Hrdina, ohrožován na životě utíká a svou situaci řeší sestavením zprávy, jejímž výsledkem je rozhodnutí ve stavbě pokračovat.

Spisovatel předkládá soubor svých fejetonů a krátkých textů, jimiž provázel léta takzvané konsolidace a normalizace i léta po převratu v listopadu 1989.

Román o stávce v elektrárně a revoluční situaci na Brněnsku v roce 1920 vypovídá o politikaření, kariérismu i odpovědnosti. Postavy jsou určeny především svou sociální rolí a autor necítí potřebu vytvářet jejich individuální portréty; jde o román o politice, o manipulování s lidmi a ideály –⁠ autor vyjadřuje své rozčarování nad rokem 1968.

Hrdinové povídek se ocitají v situacích, kdy svět nelítostně zasahuje do jejich existence a zaviňuje buď skutečnou smrt, nebo duchovní újmu, která se smrti podobá. Podle povídky Na krásné vyhlídce natočil v roce 1993 režisér Vladimír Drha stejnojmennou televizní inscenaci Na krásné vyhlídce, hrají Jana Brejchová, Jiří Zahajský, T. Brodská, V. Fialová, N. Mukařovská, J. Rava a další.

Povídky o mužích „za půlkou cesty“ či na konci cesty, ale také vzpomínky na začátky cesty mužstvím a dospělostí, které poznamenal závěr války. Muž, který bilancuje své ztráty, lásky i zklamání, ale především zrady a selhání, jichž se na cestě svým životem dopustil, to je ústřední téma této sbírky povídek. Autor své hrdiny zastihuje v situacích, v nichž se svých zdánlivě drobných, běžných selhání dopouštějí, případně kdy jsou zaskočeni „skřipcem“ běhu událostí a tlakem okolností a nezvládnou svou úlohu dohrát tak, aby si sebe nadále mohli vážit, aniž by museli cosi nalhávat okolí nebo sobě samému. Život ale není jednoduchý a nepředkládá situace černobílé, a možnost být věrný nebo zradit se naskýtá každému – ať již na začátku, nebo na konci jeho cesty. Zejména příběhy, v nichž se autor vyrovnává se společenskou degradací, kterou vyvolává bezmoc stáří, nemoci či umírání, nebo pocit křivdy vůči běhu historie, patří k nejlepším, opravdu prožitým momentům knihy.

Vyprávění o malé holčičce Janě, která žije s maminkou, tátou, bráškou Tomem, babičkou a dědou, ale také se spoustou pohádkových postav své fantazie. Na začátku příběhu o Janě, která ještě nechodí do školy, je její velké narozeninové přání - zrcadlo. Když ho od tatínka opravdu dostane, netuší, že s ním zažije spoustu dobrodružství, seznámí se se zrcadlovou holčičkou, klaunem Bitýškem i šlehačkovým slonem. Pohádkové postavy ji nejen těší a hrají si s ní, ale také ji toho spoustu užitečného naučí. Příběhy jsou vhodné pro děti předškolního a mladšího školního věku. Kniha byla oceněna Zlatou stuhou.

Hrdina románu se k stáru a pod dojmem, že je vážně nemocen, rozhodne změnit svůj život: odejde od ženy a od rodiny a najde si mladou družku. Nakonec se však vrací, odkud vyšel, moudřejší o zážitek z říše těch, kdo žijí v souladu se sebou samými, tedy z říše moudrých bláznů, jejímž vyznavačem se navěky stane. Podle tohoto románu napsal Jan Trefulka scénář ke stejnojmennému filmu O bláznech jen dobré, v roce 1991 ho natočil režisér M. Růžička, hrají S. Zindulka, E. Hradilová, M. Maláčová, M. Černoušek a další.

Román o ztrátách a porážkách, které člověka posilují, kterými se stává neporazitelný, jež upevňují jeho charakter a jejichž prostřednictvím poznává sám sebe.