Jan Trefulka Reihenfolge der Bücher

Do třetího svazku Spisů uspořádal autor své texty literárněkritické, esejistické a publicistické. Na záložku napsal: Po dlouhém váhání jsem do třetího svazku výboru, věnovaného kritice, esejistice a publicistice, zařadil i několik recenzí a polemik, které jsem napsal na počátku padesátých let minulého století. Proč vlastně, když jsou to texty poplatné době, v níž vznikly? Proč nejít cestou většiny současníků a nedistancovat se od půl století staré historie mlčením? Proč se i sám před sebou nevymluvit na neinformovanost a naivitu mládí a vyhýbat se ve starých ročnících časopisů a novin vlastním řádkům? ... Pořád je to tady, a kdo to zažil, nikdy to docela nezapomene a nepřestane se ptát, co se s ním a s jeho současníky stalo a proč se to stalo. ... Životní postoj, vůle nést svůj díl odpovědnosti jako umělec i jako občan za to, co se děje ve společenství, v němž žiji, má svou trvalou platnost: každý režim musí mít své „disidenty“, kteří mu neustále připomínají, že před všemi svobodami, právy, ambicemi, závratnými kariérami a možnostmi, které se nabízejí, musí mít přednost obyčejná slušnost a přiměřená míra lidské solidarity.

Druhý svazek svých Spisů rozdělil autor do tří oddílů podle žánrů. Už jméno Metoděj Minus, vymyšlené pro detektiva–amatéra, hlavní postavu povídek v oddílu Nálezy, napovídá, že pro Jana Trefulku jsou detektivky hrou — s napětím, ale i s trpkým humorem. Totéž platí o sci-fi příběhu Hlášení. Sondy jsou převážně „obrázky ze života“. Příběh hrdinky povídky Na krásné vyhlídce byl předlohou ke stejnojmennému televiznímu filmu (1993), s Janou Brejchovou v hlavní roli. Do oddílu Veselky zařadil autor dvě rozsáhlejší prózy. Novela Pršelo jim štěstí vyšla v roce 1962, román Svedený a opuštěný v roce 1988. Na záložce autor píše: „Všechno, co naši předchůdci za svého života vymysleli, ctili a nenáviděli, je přítomno v každém okamžiku našeho rozhodování, aniž o tom vůbec víme. Toto ‚dědictví po živých', uložené, na rozdíl od hmatatelného dědictví po mrtvých, hluboko v našem podvědomí, spoluvytváří osobnost jednotlivce, schopnost vyrovnávat se s ranami osudu a bez vytáček přijmout odpovědnost za své jednání.“

Povídky o mužích „za půlkou cesty“ či na konci cesty, ale také vzpomínky na začátky cesty mužstvím a dospělostí, které poznamenal závěr války. Muž, který bilancuje své ztráty, lásky i zklamání, ale především zrady a selhání, jichž se na cestě svým životem dopustil, to je ústřední téma této sbírky povídek. Autor své hrdiny zastihuje v situacích, v nichž se svých zdánlivě drobných, běžných selhání dopouštějí, případně kdy jsou zaskočeni „skřipcem“ běhu událostí a tlakem okolností a nezvládnou svou úlohu dohrát tak, aby si sebe nadále mohli vážit, aniž by museli cosi nalhávat okolí nebo sobě samému. Život ale není jednoduchý a nepředkládá situace černobílé, a možnost být věrný nebo zradit se naskýtá každému – ať již na začátku, nebo na konci jeho cesty. Zejména příběhy, v nichž se autor vyrovnává se společenskou degradací, kterou vyvolává bezmoc stáří, nemoci či umírání, nebo pocit křivdy vůči běhu historie, patří k nejlepším, opravdu prožitým momentům knihy.

Vyprávění o malé holčičce Janě, která žije s maminkou, tátou, bráškou Tomem, babičkou a dědou, ale také se spoustou pohádkových postav své fantazie. Na začátku příběhu o Janě, která ještě nechodí do školy, je její velké narozeninové přání - zrcadlo. Když ho od tatínka opravdu dostane, netuší, že s ním zažije spoustu dobrodružství, seznámí se se zrcadlovou holčičkou, klaunem Bitýškem i šlehačkovým slonem. Pohádkové postavy ji nejen těší a hrají si s ní, ale také ji toho spoustu užitečného naučí. Příběhy jsou vhodné pro děti předškolního a mladšího školního věku. Kniha byla oceněna Zlatou stuhou.

Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step (Česko). Přehled druhů vyšších rostlin v prostoru NPR Mohelenská hadcová step

Spisovatel předkládá soubor svých fejetonů a krátkých textů, jimiž provázel léta takzvané konsolidace a normalizace i léta po převratu v listopadu 1989.

Kafkovsky laděná novela z prostředí blíže neurčeného socialistického podniku, nepromyšleně zřízeného uprostřed panenské přírody. Když se po několika letech ukáže, že projekt je zcela absurdní, je výstavba v tichosti zastavena, materiál však dochází dál. Hrdinou je úředník, který má vyšetřit okolnosti dodávek. Hrdina, ohrožován na životě utíká a svou situaci řeší sestavením zprávy, jejímž výsledkem je rozhodnutí ve stavbě pokračovat.

Hrdinové povídek se ocitají v situacích, kdy svět nelítostně zasahuje do jejich existence a zaviňuje buď skutečnou smrt, nebo duchovní újmu, která se smrti podobá. Podle povídky Na krásné vyhlídce natočil v roce 1993 režisér Vladimír Drha stejnojmennou televizní inscenaci Na krásné vyhlídce, hrají Jana Brejchová, Jiří Zahajský, T. Brodská, V. Fialová, N. Mukařovská, J. Rava a další.