Karel Hlaváček Bücher

Karel Hlaváčeks zweite Lyriksammlung „Spät gegen Morgen“ verhalf ihm zum Durchbruch. Seine Gedichte bestechen teils durch eine äußerst suggestive Klangsprache, teils durch eine gewisse neugierige Jugendlichkeit. Zugleich scheinen Hlaváčeks Phantasien von Weltuntergang und Machtlosigkeit heutzutage besonders aktuell zu sein. Der einflussreiche Surrealist Vítězslav Nezval schätzte Hlaváček sehr, besonders für dessen von irrationalen Bildern geprägte Gedichte „Ich lasse die Viola in der tiefsten Stimmung klingen“ und „Es spielte wer Oboe“ (letzteres Gedicht, das zu keiner Sammlung gehört, ist in den Anhang unserer Ausgabe aufgenommen worden). Auch wurde Hlaváček – nicht nur wegen seines frühen Todes – oft mit dem tschechischen Nationaldichter Karel Hynek Mácha verglichen. Hlaváčeks Sammlung „Spät gegen Morgen“ gleicht Variationen auf ein bedrohliches Ende der Nacht, auf ein Ende der Angst, das bedrohlicher wirkt als die Angst selbst, auf das Ende eines Traums, aus dem man all seinen Schrecken zum Trotz nicht erwachen will, weil er ja auch schön ist. Die Düsternis ist bei Hlaváček stets auch ironisch und lustvoll.

Karel Hlaváček je jedním z nejvýraznějších představitelů symbolismu a dekadence. Jeho melodická poezie odráží básníkovu rozervanou duši i pocit konce století. V našem výboru najdete básně plné výjimečných, nevšedních pocitů a představ, jemných nálad, nočních neurčitých a pohádkových krajin bez pevných obrysů a naplněných fantazií.

Vladimír Syrovátka (1938) je Čech narozený v Polsku, ale posunutím státní hranice se stal občanem Sovětského svazu, aniž by se stěhoval; od roku 1947 žije v Čechách. Život je, když… je jeho čtvrtou knihou aforismů. Vydal Štěstí na kolečkách (2005), Pokrok je blbec!? (2006) a Andělé s jedním křídlem (2008). Je znám svými dadavynálezy – dadaistickými groteskními výtvarnými objekty, které představil na nesčetných výstavách a o nichž bylo natočeno několik dokumentárních filmů (např. Svět podle Syrovátky, Absurdní sny pana Syrovátky, Beyond 2000 a další).

Kniha obsahuje tři nejznámější autorova díla – Pozdě k ránu, Mstivá kantiléna a Žalmy.

Pozdě k ránu, Mstivá kantiléna a Žalmy: nové vydání díla Karla Hlaváčka (1874-1898) obsahuje právě tyto tři básníkovy poslední sbírky, obecně považované za umělecky nejcennější. Karlu Hlaváčkovi nebylo ani dvacet čtyři let, když podlehl tuberkulóze. Přesto se zapsal do dějin české literatury jako jeden z nejvýraznějších dekadentních a symbolistických básníků a jeho básně takřka zlidověly, byl to právě on, kdo svou violu naladil co možno nejhlouběji. Ve sbírce Pozdě k ránu se mu díky nezaměnitelné hudebnosti a obraznosti veršů mistrovsky podařilo zachytit neobvyklé nálady a stavy. Ve Mstivé kantiléně se zaměřil na téma revolty a msty utiskovaných. Nedokončené Žalmy, inspirované duchovními texty, pak svědčí o autorově dalším vývoji a usilovném hledání nového výrazu.

Sbírka obsahuje verše a básně v próze, jež lze zařadit do dekadentního proudu české poezie. Autor se snaží o čistou kantilénovou formu a v mnohém zde nacházíme stejné pojetí jako např. u Jiřího Karáska ze Lvovic. Pro autora je charakteristické částečné používání symbolických výrazů jimiž se pokouší zpřítomnit svůj vlastní osud, kterými dosahuje mystického až vizionářského účinu.