Peklo na ostrově

Tato autorčina poslední kniha patří k těm, na něž se nezapomíná. Princip vyprávění v kruhu, kdy začátek je zároveň koncem, vtáhne čtenáře do příběhu hned na prvních stránkách a už ho nepustí. Zdánlivě nevinné líčení života Britů v Rangůnu, kteří odjíždějí na jeden z ostrovů nedaleko Barmy, aby ho pokřtili na počest panovníkových narozenin na „Ostrov krále Jiřího“, nabírá v několika vteřinách přírodní katastrofy zcela jiných rozměrů. Z bezstarostných Angličanů se stanou trosečníci či oběti daleko horších nebezpečí přicházejících z nitra ostrova. V precizně odměřovaných dávkách přikapává Wigginsová jed sobectví a neschopnosti vyrovnat se s nastalou situací a odhaluje překvapivě temné stránky v povaze nezletilých trosečníků. Husí kůže, která člověku naskakuje i v přetopené místnosti, je přesvědčivým důkazem, že se paní Marianne zmocnila starého tématu ztroskotání na pustém ostrově opravdu bravurně.