Elixír života

Honoré de Balzac (1799–1850), jeden z nejznámějších francouzských spisovatelů, se proslavil zejména obřím literárním dílem Lidská komedie (1842), v němž se snažil postihnout všechny aspekty života Francie v ponapoleonské době. V deseti povídkách z let 1830–1835 využívá autor témata typická pro tehdy oblíbenou literaturu: nesmrtelnost, smlouva s ďáblem, elixír mládí. Je ironický, vyzývavý, místy rouhačský, filozofující nad unikajícím smyslem života, krutý ve výsměchu poměrů panujících ve „slušné“ společnosti, děsivý ve schopnosti nahlédnout do temných stránek lidské duše, někdy jen jednoduše vtipný. Většina z těchto povídek v překladu Dany Melanové vychází v češtině poprvé.