Bookbot

Eine kurze Geschichte

Diese Reihe taucht in entscheidende Momente der europäischen Geschichte ein und beleuchtet religiöse Spaltungen, politische Krisen und Revolutionen. Jeder Band stellt komplexe Ereignisse in kurzen, fesselnden Kapiteln dar, die vergangene Epochen lebendig werden lassen. Sie enthüllt die damalige Mentalität, religiöse Hintergründe und militärische Strategien auf zugängliche, popularisierende Weise. Mit einem prägnanten und doch umfassenden Überblick über bedeutende Geschichtsperioden bietet sie hervorragende Lektüre oder eine ergänzende Lernressource.

Česká hudba : stručná historie
Třicetiletá válka
Husitská revoluce. Stručná historie
Temno. Stručná historie

Empfohlene Lesereihenfolge

  1. 1

    „Byla to vzrušená doba. Evropský kontinent se po roce 1400 zmítal v nejistotě.“ Církev byla rozpolcena, brány Evropy už téměř vyvraceli z pantů Turci, politický systém se ocital v krizi. Roku 1413 však svitla naděje, protože kostnický koncil měl od příštího roku konečně nejpalčivější problémy řešit. Jeho výsledkům kontinent zatleskal a vzápětí strnul nad bouří, kterou v jeho srdci vyvolala poprava Mistra Jana roku 1415. Jako vzrušená novela o krátkých, svižných kapitolách působí Čornejovo líčení revoluce, četných přelévání jejích sil, střetů, zvratů, politického kvasu i jejích klíčových aktérů od počátků a ideových zdrojů až po vládu husitského krále Jiřího z Poděbrad. Populární formou osvětluje evropský kontext událostí, dobovou mentalitu, náboženské souvislosti, vojenskou strategii husitů a jejich protivníků i význam husitství pro české dějiny. Tato historie „do kapsy“ shrnuje vše podstatné o jedné z nejslavnejších kapitol českých dějin a nabízí skvělé čtení i možný doplněk ke studiu.

    Husitská revoluce. Stručná historie
  2. 2

    Málokterá etapa českých dějin vzbuzovala a vzbuzuje u historiků tak protikladné soudy jako doba pobělohorská. Podle jedněch tragická epocha spojená s násilnou rekatolizací a emigrací elit. Podle druhých čas monumentální barokní kultury a vzdělanosti, doba, kdy se české země opět otevírají světu a dohánějí opoždění způsobené dramatickými konfesijními a nacionálními střety. Bez ohledu na hodnoticí stanoviska platí, že stopy baroka v české krajině jsou dodnes nepřehlédnutelné a že i misi Tovaryšstva Ježíšova často provázelo horoucí vlastenectví, jak dokazuje například působení slavného jezuitského historika Bohuslava Balbína. Přehledný a vyvážený pohled na dobu, kterou jsme si podle Jiráskova románu uvykli nazývat temnem, přináší ve druhém svazku Stručných historií historička Ivana Čornejová, přední odbornice na dějiny jezuitského řádu a pražské univerzity.

    Temno. Stručná historie
  3. 3

    Třicetiletá válka

    • 208 Seiten
    • 8 Lesestunden
    4,2(19)Abgeben

    Nejdelší evropský konflikt raného novověku zažehla všeobecná krize společenská, politická, náboženská a kulturní. V bolestech se rodil svět, který předjímal naši dobu. Další ze Stručných historií vypráví příběh, který shodou okolností začíná i končí v Čechách. Dvě události – pražská defenestrace roku 1618 a švédské drancování v Praze o třicet let později – ale nerámují období vytrvalých bojů na evropském kontinentu, jak by se snad mohlo zdát. Mapa třicetileté války připomíná spíš les, v němž oheň doutná v kořenech a čas od času pronikne na povrch. Válka sice zahrnuje vítězství i prohry velkých postav jako Albrecht z Valdštejna, Gustav II. Adolf či kardinál Richelieu, v pozadí se ale střetává nastupující stavovství s monarchistickým principem i protestanství s katolicismem. Knížka líčí také každodenní realitu Evropanů i obyčejných vojáků nebo vývoj vojenských technologií.

    Třicetiletá válka
  4. 4

    Cestu dějinami hudby začíná autorka v 18. století, posledním období, kdy byla hudba i její tvůrci pod patronátem šlechty. Zrod tzv. národních škol v hudbě se kryje s národní emancipací následujícího století, s érou měšťanských salonů, ale také nových nacionálně definovaných kulturních institucí. Dodnes slavíme skvělé české úspěchy, vznik konzervatoře, Národního divadla nebo České filharmonie, a přece stále nedoceňujeme vliv národnostního kotle a soupeření etnik v hranicích České koruny na ohromující vývoj české hudby. Z této úrodné půdy čerpalo v 19. i 20. století několik skvělých hudebních generací. Hudba se mohla opřít o funkční infrastrukturu, divadla, koncertní síně nebo kabarety, rozvíjela se hudební věda i pedagogika. Česká hudba má ale i svou odvrácenou stranu. Už od dob staromilského pražského „mozartovství“ před dvěma sty lety se tu sváří progresivní tendence s tradicionalismem. Během dob protektorátu a socialistického státu čelila kulturněpolitickým tlakům. Možná ale právě díky těmto vnitřním rozporům je česká hudba tak pestrá a světově uznávaná.

    Česká hudba : stručná historie