Věnceslava Hrdličková Bücher
Věnceslava Hrdličková, auch Věna, war eine führende tschechische Sinologin und japanische Historikerin.







Japonci za více než tisíc let vytváření zahrad propracovali množství citlivých postupů, jimiž se toto umění dodnes řídí. Každý zahradní celek, který ztvárňují, odpovídá představám a tužbám moderního člověka ve sféře estetické i filozofické a rozšiřuje jeho obzor o nové poznatky. Japonské zahrady jsou konkrétním ztvárněním tradičního japonského světového názoru. Podle něho je člověk nenadřazenou součástí přírody a smyslem jeho bytí je směřovat k tomu, aby s ní zůstával v neustálém souladu. Pro tyto své vlastnosti japonské zahrady vzbuzují pozornost ve všech vyspělých průmyslových zemích. I u nás vznikla v posledních letech řada japonských zahrad. Zájem o ně stále roste.
Příběhy o soudci Ookovi
- 131 Seiten
- 5 Lesestunden
Dvanáct příběhů soudce Óoky, který dokázal svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejzapeklitějšímu případu a spravedlivě rozsoudit každý spor. Óoka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou. Žil v Japonsku na přelomu 17. a 18. století, a protože tehdejší zákony byly příliš přísné, často je musel obejít svou vynalézavostí. Zavrhl mučení, žádal, aby každé obvinění bylo podloženo důkazy, a přihlížel k polehčujícím okolnostem. Tím si získal srdce prostých Japonců a vstoupil do jejich vyprávění. Příběhy o něm, ať už skutečné nebo smyšlené, se vyprávějí dodnes.
Umění čínských zahrad
- 167 Seiten
- 6 Lesestunden
Výpravná publikace pojednávající slovem i obrazem o čínském zahradním umění
Rozsudky sudcu Óoku
- 160 Seiten
- 6 Lesestunden
Dvanásť príbehov sudcu Óoku, ktorý dokázal svojim dôvtipom prísť na kĺb aj tomu nejzapeklitějšímu prípadu a spravodlivo rozsúdiť každý spor. Rozprávka Rozsudky sudcu Óoku rozpráva o japonskom sudcovi, ktorý je spravodlivý a neúplatný. Je to sudca Ooka, ktorý vyrieši každý prípad. Óoka Tadasuke bol skutočnou historickou postavou. Žil v Japonsku na prelome 17. a 18. storočia, a pretože vtedajšie zákony boli príliš prísne, často ich musel obísť svojou vynaliezavosťou. Zavrhol mučenie a žiadal, aby každé obvinenie bolo podložené dôkazmi. Tým si získal srdcia prostých Japoncov a vstúpil do ich rozprávania. Príbehy o ňom, či už skutočné alebo vymyslené, sa rozprávajú dodnes. Postava soudcu Óoku inšpirovala aj českých filmárov k natočeniu úspešného televízneho filmu Rozsudky soudce Ooky. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/119562-rozsudky-soudce-ooky/ Réžie sa ujal Eugen Sokolovský ml. a hlavnú úlohu stvárnil Miroslav Donutil. Známymi sa stali Ookove výroky: - na ponúknutý dar-úplatok: Dary si vymieňajú iba priatelia. Ale my sme ešte nemali čas priateľstva uzavrieť ... - na muža, ktorý pohodil svojho otca v lese a obhajoval sa tým, že neporušil žiadny zákon slovami: Zákon hovorí vždy jasne. Ale nikdy nehovorí všetko ...
Kniha začíná roku 1743 v Edu před krámkem jakéhosi mečíře, kde se střetne opilý samuraj s mladým a nadaným Iidžimou, rovněž samurajem. Iidžima nakonec celý spor ukončí tím, že opilce zabije v souboji, ale to ještě netuší, jaké následky jeho čin bude do budoucna mít. Po letech se k němu do služby totiž přihlásí mladík Kósuke, který se chce naučit šermovat, aby mohl najít vraha svého otce a pomstít se mu. Když Kósuke svému pánu vypráví o otci, dojde Iidžimovi, že to právě on je chlapcovým nepřítelem. Protože si však oddaného a věrného Kósukeho zamiluje jako syna, rozhodne se, že mu pomůže stát se samurajem a nakonec se jím nechá zabít, aby tak odčinil, co v mládí napáchal. Kósuke však nic z toho neví a svého pána nade vše miluje. Když se tedy dozví, že pánova konkubína udržuje poměr se sousedem a že oba milenci plánují Iidžimovu vraždu, rozhodne se jednat a za každou cenu svému pánu zachránit život. Druhou příběhovou linii tvoří mladý samuraj Hagiwara, který se zamiluje do Iidžimovi dcery O Cuju. Ta však zahyne nešťastnou láskou a její duše teď každý večer chodí k domu svého milého, aby s ním byla i po smrti. Hagiwara je však k smrti vyděšen a oprávněně se obává o svůj život...
Tvorba bonsají, jak ji tradičně chápou Číňané i Japonci, vychází ze stejných principů jako krajinomalba, kaligrafie či poezie. Místo slov a elegantních tahů štětcem však bonsajisté pracují s přírodními principy a do výsledného díla, které často vytvářejí celý život, vkládají i část své duše. Tato obrazová publikace, jež volně navazuje na dva předešlé tituly – Umění čínských zahrad a Umění japonských zahrad – jim poslouží jako příjemný a užitečný průvodce. Renomovaní znalci asijské kultury a zkušení pěstitelé bonsají v textu nastínili hlavní historické rysy vývoje bonsají i estetické zásady, podle nichž se tvorba miniaturních stromků už po staletí řídí. Stranou nezůstaly ani nejnovější poznatky a současný stav bonsajistiky u nás i ve světě. Ke knize patří i podrobné praktické návody s kresbami a fotografiemi, jež zájemcům přehlednou formou předvedou jak bonsaje tvarovat a jak o ně pečovat. Fotografie: Zdeněk Thoma.
Cílem této celobarevné a u nás zcela ojedinělé publikace je přiblížit způsob vidění a vnímání rostlin typický pro obyvatele Číny a Japonska. Z velkého množství rostlin, obdařených symbolickým posláním, vybrali autoři publikace ty, které se pěstují i u nás. Jsou to bambus, borovice, slivoň, chryzantéma, pivoňka, lotos, broskvoň, sakura, javor, vrba, orchidej, kosatec a magnolie. Ve třinácti kapitolách doprovázených ilustracemi je každá rostlina představena v širším kulturním kontextu, zahrnujícím její roli v životě Číňanů a Japonců, využití v literatuře, výtvarném umění i jako dekoru na předmětech každodenní potřeby či v kulinářství a medicíně a v neposlední řadě v zahradní tvorbě. Kniha je určena čtenářům, kteří se zajímají o kulturu a tradice Japonska a Číny, i zahradním architektům, kteří hledají v těchto exotických zemích inspiraci.
Osudy lidí, zvířat i věcí jsou spjaty s mnohotvárnou japonskou přírodou, jejími proměnami a koloběhem; s bůžky kami, kteří vše oživují, s majestátem hor i vůní moře, s opuštěnými chrámy i prostými moudrými lidmi. Krásné pohádky, plné kouzla a pohody, zvláštní svými reáliemi. Vypravuje Věna Hrdličková. 13-862-89
Óoka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou. Žil v Japonsku na přelomu 17. a 18. století, a protože tehdejší zákony byly příliš přísné, často je musel obejít svou vynalézavostí. Zavrhl mučení, žádal, aby každé obvinění bylo podloženo důkazy, a přihlížel k polehčujícím okolnostem. Tím si získal srdce prostých Japonců a vstoupil do jejich vyprávění. Příběhy o něm, ať už skutečné nebo smyšlené, se vyprávějí dodnes.



