Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi
Práce přibližují podstatu Jungova psychoterapeutického přístupu a řeší některé konkrétní psychologické či psychiatrické problémy. Výbor z díla má laickému čtenáři napomoci v základní orientaci v jeho bohatém myšlenkovém systému.
Přes tisíc citátů z celoživotního díla švýcarského psychiatra, psychologa, psychoterapeuta a jednoho z nejvýznamějších myslitelů dvacátéo století Carla Gustava Junga, které kniha obsahuje, představuje jistém smyslu duchovní kompendium současné západní moudrosti. Vybrala je Jungova žačka a spolupracovnice Jolanda Jacobiová a seřadila je tematicky v šestnácti kapitolách do čtyř základních existenciálních okruhů pojednávajících o skutečnosti duše a jejích vztazích, o říši hodnot a o posledních věcech.... celý text
Domněnku, že se Jung jako vědec věnoval pouze druhé polovině lidského života, vyvrací soubor jeho prací na téma osobnostního vývoje. Zde se autor zabývá dětskou psychologií, výchovou a individuací. Jako podstatnou pro proces dětského zrání vnímá psychologii rodičů a vychovatelů. Neuspokojivý vztah rodičů proto může u dítěte zapříčinit psychickou poruchu. Schopnost dospělého stát se sebou samým je jakousi obdobou dozrávání dítěte a jedno na druhé intenzivně působí – proto je třeba, aby rodiče i učitelé rozvíjeli vlastní osobnost. Jak Jung trefně podotýká: „Nic nemá na děti silnější psychický vliv než nežitý život rodičů.“
Hrdina a archetyp matky
Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík. Knihu přeložili Petr Patočka a Karel Plocek. Vychází v redakci Karla Plocka. Kniha Symboly proměny se stala mezníkem, který znamenal konec Jungova přátelského vztahu s Freudem a překročení omezujících východisek klasické psychoanalýzy. Jung v ní nastoupil vlastní cestu a položil první stavební kámen své analytické psychologie. Rozšířil zcela zásadně dosavadní pojetí nevědomí o jeho kolektivní vrstvu a reduktivní výkladový kauzalismus klasické psychoanalýzy doplnil o teoreticky i terapeuticky neméně významný princip zaměřenosti na cíl. K zásadní změně dospěl v širším pojetí psychické energie (libida), která podle něho nemá jen sexuální charakter, ale obdobně jako energie v moderní fyzice se může projevovat v různých formách. Z kulturně historického hlediska se jeví jako závažné Jungovo pojetí sekulárních proměn psychického vývoje lidstva a zejména jeho osvětlení proměnami v psychické energetice a jejím zaměření.
Eminent psychoanalyst presents an essay on the predicament of modern man.
Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík.
Die Beziehungen zwischen dem Ich und dem Unbewußten; I. Die Wirkungen des Unbewußten auf das Bewußtsein; Das persönliche und das kollektive Unbewußte; Die Folgeerscheinungen der Assimilation des Unbewußten; Die Persona als ein Ausschnitt aus der Kollektivpsyche; Die Versuche zur Befreiung der Individualität aus der Kollektivpsyche; II. Die Individuation; Die Funktion des Unbewußten - Anima und Animus; Die Technik der Unterscheidung zwischen dem Ich und den Figuren des Unbewußten; Die Mana-Persönlichkeit; Die Psychologie der Übertragung; Die Bilderserie des Rosarium Philosophorum als Grundlage für die Darstellung der Übertragungsphänomene
Hiob, von Gott mit schrecklichen Schicksalsschlägen geplagt, hat sich wie kein anderer Mensch vor ihm gegen Gott empört. Für Jung bildet das Buch Hiob einen Markstein auf den Weg der Menschwerdung Gottes, denn hier enthüllt sich Gott in all seiner Widersprüchlichkeit, ungerecht und grausam. In diesem 1952 erschienen Spätwerk wirft Jung Grundfragen des Gottesbildes auf und faßt religionspsychologische Überlegungen zusammen, die sich durch sein ganzes Werk ziehen. Geleitet wird Jung dabei von der Frage nach der religiösen Grundbefindlichkeit der Seele.
Jungs eigener Beitrag über den Zugang zum Unbewußten ist gleichzeitig sein Vermächtnis. Drüber hinaus entwickelt der Band ausführlich das Verhältnis des Menschen heute zu Mythen; den Individuationsprozeß; Symbolverständnis in der bildenden Kunst und auf dem Wege der Reifung; schließlich die Polarität zwischen dem Unbewußten und den Wissenschaften.... Die Neuerscheinung verdient Beachtung, weil sie auch den psychologisch nicht vorgebildeten Leser mit der Welt der Archetypen und Träume, des Symbols und der Seele, der Projektionen und der Analyse vertraut macht, ohne dabei zu vereinfachen oder bei den kontroversen Denkmustern der einzelnen tiefenpsycholgischen Schulen stehenzubleiben (Wissenschaftlicher Literaturanzeiger im Klappentext)
