Bohumila Grögerová Reihenfolge der Bücher

Literární archiv č. 53 vychází k 100. výročí narození Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. Sborník reflektuje dílo této autorské dvojice z různých úhlů a odhaluje málo známé skutečnosti důležité pro interpretaci jejich práce. Příspěvky se zaměřují na jejich první překlad, Šibeniční písně Christiana Morgensterna, a na tvůrčí linie Hiršala a Honyse, stejně jako na vizuální poezii obou autorů v 60. letech. Dále se věnují jejich spolupráci a lidské spřízněnosti. Z Grögerové samostatného díla jsou blíže představeny rozhlasové hry, včetně dvou z 70. let: Dokud se nade mnou nezavře voda a Už jenom dýchat. Dalším tématem je recepce jejich textů v německojazyčném prostředí, zejména ve vztahu k teoretickým textům Siegfrieda J. Schmidta a korespondence s Friederikou Mayröckerovou. Odborné příspěvky doplňují reflexe a vzpomínky blízkých osobností. Samostatný oddíl se zaměřuje na experimentální literaturu a její reflexi v Památníku národního písemnictví. Obsahuje také soupis souvisejících výstav a videozáznamů, včetně významné výstavy experimentální poezie 60. let. Zprávy informují o přírůstcích v roce 2020 a vybraných fondech. Číslo uzavírají vzpomínky Jiřího Sedláčka a nekrolog za Helenu Mikulovou, doplněné bohatou tematickou obrazovou přílohou.

Úvodní text katalogu k výstavě SETINY, uspořádané k 100. výročí narození Bohumily Grögerové, je osobním vyznáním Hany Novákové, která s autorkou natáčela její filmový portrét. Zdůrazňuje, jak se v jejím díle projevuje tušení prostupnosti světa, kde nelze myslet vlastní osud bez vědomí jiných. V hlavním textu Pokušení jazyka se Ladislav Šerý zaměřuje na různé přístupy k fenoménu řeči, který lze chápat z pohledu reprezentace, dějin, kultury, moci, těla a literatury. Pavel Novotný se zabývá fonickými básněmi a rozhlasovými hrami Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala, které představují polozapomenutou kapitolu jejich tvorby, přestože jde o originální a inovativní díla. Postupy literárního konkretismu se v nich přenášejí do nového auditivního média a pracují se stereofonií. V souladu s estetikou experimentální literatury spoléhají na aktivního posluchače, který dotváří naznačené významy. Oba autoři dokazují, že experimentální literatura může překračovat hranice tradičního literárního díla. Katalog obsahuje bohatou obrazovou přílohu fotografií a rukopisů Bohumily Grögerové z Literárního archivu PNP a vyšel jako doprovodná publikace k výstavě SETINY, kterou pořádá Památník národního písemnictví ve spolupráci s kulturním čtrnáctideníkem A2.

Bohumila Grögerová (1921–2014) patří k nejvýraznějším osobnostem naší literatury. Její dílo, po dlouhou dobu nerozlučně spjaté s tvorbou Josefa Hiršala, bylo mnohokrát oceněno u nás i v zahraničí. Knížka Lístky čerpá z jejích pracovních zápisků, citací a poznámek, je tedy jakýmsi nahlédnutím do myšlenkového a tvůrčího světa autorky.

Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014) vedla grafická designérka Barbora Toman Tylová ještě před autorčinou smrtí. Interview odhaluje myšlenkové zázemí, z něhož vyrůstá život a dílo autorky, která zanechala nesmazatelnou stopu v české literární historii 20. století. Název knihy odráží básnířčinu touhu pochopit slovo a jeho význam, a také naznačuje zápas téměř nevidomého člověka, který se svým dílem překonává fyzické limity. Bohumila Grögerová úzce spolupracovala se svým životním a profesním partnerem, básníkem Josefem Hiršalem, s nímž tvořila experimentální poezii v šedesátých letech. Ačkoliv její tvorba byla s Hiršalovou v souladu, její vztah ke slovu a jeho smyslu vychází z odlišného zázemí. To se odráží i v její pozdější samostatné tvorbě, kde se vrátila k tradičnímu literárnímu vyjádření. Knihu doprovází černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky a specifickou výtvarnou část tvoří textové fotogramy, originální reakce Barbory Toman Tylové na aktuálnost vizuální poezie, jejímž předním představitelem byla Grögerová. Fotogramy nejsou jen dalším typem vizuálního doprovodu, ale jsou v knize odděleny a skryty uvnitř přeložených stránek, což umožňuje čtenáři prohlížet pouze text a dokumentární fotografie, nebo rozložit stránky a objevovat i fotogramy.

Básnířka a překladatelka Bohumila Grögerová patří mezi nejvýznamnější osobnosti naší literatury. Její nová knížka Můj labyrint volně navazuje na dvě předchozí básnická vzpomínková díla – Rukopis a Dva zelené tóny –, jež vyšla v Edici současné české poezie. V nové knize se autorka zaměřila na tři období svého života: na dobu po druhé světové válce, kdy působila jako úřednice na Ministerstvu národní obrany, poté na závěr společného života s Josefem Hiršalem, a nakonec se její psaní vztahuje k současnosti. Kniha je stylisticky naprosto vytříbená a všechny události i motivy sjednocuje téma labyrintu.

Ve své další knize se Bohumila Grögerová, jedna z nejvýznamnějších osobností naší literatury, vrací do časů svého dětství. Dva zelené tóny je básnická knížka rafinovaně prostá, prodchnutá něhou a laskavou vyrovnaností. Plně se v ní projevuje svrchované umění této výjimečné autorky.

Výběr z experimentální poezie šedesátých let. Šest barevných serigrafií a ručně tištěná struktura razítky Zdeněk Sýkora; autorská spolupráce Lenka Sýkorová.

Nejnovější básnická sbírka básnířky a překladatelky B. Grögerové, kterou ilustrovala Adriena Šimotová.

Rozsáhlý rozhovor R. Kopáče s přední básnířkou a spisovatelkou je doplněn několika prozaickými texty.

Vzpomínková kniha pražské spisovatelky a překladatelky popisující v lidské rovině situaci, kdy jejího přítele a spolupracovníka Josefa Hiršala porazí tramvaj a ona mu v době, kdy o něj pečuje, sepisuje deník. Cit.: "Tenhle "špitálský" deník, zpočátku šok, pak údržba zdravého rozumu, píšu pro tebe: až se uzdravíš, aby sis mohl přečíst něco o světě, z něhož jsi byl drsně vymrštěn."