Pavel Eisner Bücher

"Kniha o češtině" vznikla z přemýšlení o jazyce, z přemýšlení ne zrovna soustavného, ale soustředěného. Nemůže a nechce nahradit poučení, jaké o jazyce může dát jen věda. K té má autor opravdovou úctu, a má ji do té míry, že češtinář na zapadlém venkově, který napíše kloudné pojednání o nějakém speciálním jazykozpytném předmětu, je v jeho očích víc než autor průměrného románu, i kdyby mu deset porot udělilo po státní ceně. Autor "Knihy o češtině" se neplete vědě do jejich věcí. Nechce nahradit ani jedinou z krásných knih, kterou nám dala a ještě dá nová a také již radostná věda o jazyce, věda, z níž se stala chlouba veškerého badatelského usilování v národě. Autor "Knihy o češtině" chcce práci vědy jen doplnit.

Dvousvazkové vydání. "Kniha o češtině" vznikla z přemýšlení o jazyce, z přemýšlení ne zrovna soustavného, ale soustředěného. Nemůže a nechce nahradit poučení, jaké o jazyce může dát jen věda. K té má autor opravdovou úctu, a má ji do té míry, že češtinář na zapadlém venkově, který napíše kloudné pojednání o nějakém speciálním jazykozpytném předmětu, je v jeho očích víc než autor průměrného románu, i kdyby mu deset porot udělilo po státní ceně. Autor "Knihy o češtině" se neplete vědě do jejich věcí. Nechce nahradit ani jedinou z krásných knih, kterou nám dala a ještě dá nová a také již radostná věda o jazyce, věda, z níž se stala chlouba veškerého badatelského usilování v národě. Autor "Knihy o češtině" chcce práci vědy jen doplnit.

Subjektivní, vtipně komentovaný výběr z české slovní zásoby, zkoumaný znalcem nejpovolanějším z úhlu historického, mluvnického, komparativního i citového.

Franz Werfels Jahrhundertroman berichtet von den Ereignissen während des Völkermordes an den Armeniern im Jahre 1915. Die Geschichte konzentriert sich auf den Widerstand einer kleinen armenischen Gemeinde, die am Fuße des Berges Musa Dagh lebt.Vor diesem grausamen historischen Hintergrund gestaltet Werfel einen bemerkenswerten Roman epischer Breite und fasst dabei das Unaussprechliche in Worte.

Obsahově samostatná závěrečná část tetralogie, Josef a bratří jeho (Příběhy Jákobovy, Mladý Josef, Josef v Egyptě). Jádrem je biblický příběh, jak jej podává Genesis, první kniha Mojžíšova, k němuž Thomas Mann přibral děje a „příběhy“ Josefových předků, počínaje Abrahamem. Rozhojnil je motivy ze staré legendární literatury židovské a biblický mýtus spjal s mytickými motivy předoasijskými, především s egyptskými, aby tak Josefův příběh vyrostl z rámce kmenového na příměrový příběh všelidského dosahu. Hlavní pozornost věnuje Josefovu přerodu, kterým se v péči o egyptský stát stává z výjimečného a společensky neodpovědného snílka dobrodincem, živitelem bratří, kmene, velké cizí říše a téměř celého tehdejšího okrsku zemského. Tetralogií, dokončenou roku 1943, chtěl autor proti lži-mýtu rasistické lůzy postavit mýtus pravý, mýtus humanizovaný, mýtus o sebe-umravňovacím pochodu a zápasu člověka, lidstva.