Pavel Eisner Bücher
- Jan Ort
Paul Eisner (geboren 16. Januar 1889 in Königliche Weinberge, Österreich-Ungarn; gestorben 8. Juli 1958 in Prag) war ein tschechoslowakischer Publizist, Übersetzer und Literaturvermittler.







Die Tschechen
Eine Anthologie aus fünf Jahrhunderten
"Kniha o češtině" vznikla z přemýšlení o jazyce, z přemýšlení ne zrovna soustavného, ale soustředěného. Nemůže a nechce nahradit poučení, jaké o jazyce může dát jen věda. K té má autor opravdovou úctu, a má ji do té míry, že češtinář na zapadlém venkově, který napíše kloudné pojednání o nějakém speciálním jazykozpytném předmětu, je v jeho očích víc než autor průměrného románu, i kdyby mu deset porot udělilo po státní ceně. Autor "Knihy o češtině" se neplete vědě do jejich věcí. Nechce nahradit ani jedinou z krásných knih, kterou nám dala a ještě dá nová a také již radostná věda o jazyce, věda, z níž se stala chlouba veškerého badatelského usilování v národě. Autor "Knihy o češtině" chcce práci vědy jen doplnit.
Dvousvazkové vydání. "Kniha o češtině" vznikla z přemýšlení o jazyce, z přemýšlení ne zrovna soustavného, ale soustředěného. Nemůže a nechce nahradit poučení, jaké o jazyce může dát jen věda. K té má autor opravdovou úctu, a má ji do té míry, že češtinář na zapadlém venkově, který napíše kloudné pojednání o nějakém speciálním jazykozpytném předmětu, je v jeho očích víc než autor průměrného románu, i kdyby mu deset porot udělilo po státní ceně. Autor "Knihy o češtině" se neplete vědě do jejich věcí. Nechce nahradit ani jedinou z krásných knih, kterou nám dala a ještě dá nová a také již radostná věda o jazyce, věda, z níž se stala chlouba veškerého badatelského usilování v národě. Autor "Knihy o češtině" chcce práci vědy jen doplnit.
Naší mateřštinou jsme obklopeni při každém kroku. Uvědomujeme si ale, nakolik nás čeština ovlivňuje a určuje, co o nás prozrazuje a jaká tajemství z minulosti skrývá? Virtuózní lingvista Pavel Eisner měl s naší mateřštinou dlouholetý milostný poměr, a tak ji poznal a podrobně prozkoumal z nejtěsnější blízkosti. Vybaven mnohostrannými znalostmi rozpoznal a zábavně popsal souvislosti zeměpisně, časově i oborově značně vzdálené, hlavně však s náramným vtipem a humorem rozebral, co je nám v jazyce nejbližší a co je pro nás daností až osudovou. Stačí se podívat třeba na heslo omáčka…
Armenier ; Völkermord ; Geschichte 1915 ; Belletristische Darstellung
Obsahově samostatná závěrečná část tetralogie, Josef a bratří jeho (Příběhy Jákobovy, Mladý Josef, Josef v Egyptě). Jádrem je biblický příběh, jak jej podává Genesis, první kniha Mojžíšova, k němuž Thomas Mann přibral děje a „příběhy“ Josefových předků, počínaje Abrahamem. Rozhojnil je motivy ze staré legendární literatury židovské a biblický mýtus spjal s mytickými motivy předoasijskými, především s egyptskými, aby tak Josefův příběh vyrostl z rámce kmenového na příměrový příběh všelidského dosahu. Hlavní pozornost věnuje Josefovu přerodu, kterým se v péči o egyptský stát stává z výjimečného a společensky neodpovědného snílka dobrodincem, živitelem bratří, kmene, velké cizí říše a téměř celého tehdejšího okrsku zemského. Tetralogií, dokončenou roku 1943, chtěl autor proti lži-mýtu rasistické lůzy postavit mýtus pravý, mýtus humanizovaný, mýtus o sebe-umravňovacím pochodu a zápasu člověka, lidstva.



