Vojensko-politické úvahy duchovního otce \"machiavelismu\", tj. politiky prováděné bez ohledu na použité prostředky v zájmu vyššího cíle. Svazek obsahuje tři knihy - Vladař. Úvahy o vladnutí a vojenství a Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia.
Endlich wieder lieferbar! Die überarbeitete Neuauflage von Pigafettas „Die erste Reise um die Erde“ in der Reihe „Alte abenteuerliche Reiseberichte“ dokumentiert die berühmte Entdeckungsfahrt, die 1519 mit fünf Schiffen und über 200 Mann begann. Der Portugiese Fernando Magellan räumte mit Aberglauben auf, doch die gefährliche Reise forderte viele Opfer. Nach drei Jahren kehrten nur 18 Männer zurück, darunter Antonio Pigafetta, der die dramatischen Ereignisse in seinem Tagebuch festhielt. Magellan, geboren um 1480 in Saborosa, war bereits 1504 als Seeoffizier in Ostindien tätig und studierte die Handelsbeziehungen zu den Gewürzinseln. Nach einem verletzungsbedingten Rückschlag in Marokko und einer unglücklichen Auseinandersetzung mit dem portugiesischen König, wechselte er zu Spanien, um seine Pläne für eine westliche Route zu den Molukken zu verwirklichen. Mit Unterstützung von Karl I. von Spanien erhielt er fünf Karavellen. Am 20. September 1519 brach die Expedition von San Lucar auf. Nach einer blutigen Meuterei und der Entdeckung der Magellanstraße, tauchte er den Ozean als „Mar pacifico“ ein. 1521 landete er auf den Philippinen, wo er in einem Gefecht starb. Nur wenige Gefährten erreichten die Molukken und kehrten am 7. September nach Portugal zurück, wobei nur die Victoria übrig blieb. Trotz der Verluste bewies die Reise, dass die Erde eine Kugel ist und Kolumbus einen neuen Kontinent entdeckt hat.
Vysoká zeď, takřka nekonečná, vysoké stromy za ní, košaté cizokrajné stromy, a za nimi prokmitávající vznešený dům, to je na dlouhá léta zahrada Finzi-Continiů pro hrdinu a vypravěče románu. Už jako dítě ho přitahuje rodina, kterou vídává o svátcích a v synagoze, tak odlišná od ostatních. Jejich aristokratická povýšenost, která dráždí jeho otce, jejich odmítání fašistického režimu i maloměstské společnosti chlapce naopak láká, cítí za laskavým odstupem, v samotě, do které se Continiovi stáhli, opravdovou zjemnělost, hlubokou vzdělanost, věrnost tradici i cosi podivně tragického. Především ho pak vábí Micól, napřed plavovlasé, veselé, chytré děvčátko, pak okouzlující, sebejistá studentka. Rasové zákony z roku 1938 přimějí náhle Finzi-Continiovy otevřít zahradu a tenisový kurt vyhoštěncům z ferrarského tenisového klubu. Giorgio konečně má příležitost sblížit se s Micól. Dlouze spolu bloudí po zahradě, svěřují se, Micól je velice přátelská, ba něžná, ale sotva si hrdina uvědomí svůj cit, Micól mu uniká a čím zoufaleji se ji snaží získat, tím víc ji ztrácí. Marná láska, zakletá zahrada, rodina vědomá svého zmaru a v jádře na něj pyšná jako na známku vyvolení, to vše ožívá v paměti vypravěče a s odstupem let: dětské a jinošské dojmy, city a myšlenky provází ustavičně jako temný kontrapunkt vědomí temné budoucnosti, která tak brzy měla všechno pohltit.
Výbor z drobných úvah a filozofických pojednání Giacoma Casanovy. Knížka není životopisem Giacoma Casanovy. Obsahuje jeho drobné práce z různých oblastí humanitních věd: filozofie, estetiky, teologie, etiky. Casanovu zajímaly i otázky morálky, které řeší prostřednictvím dialogu rozumu a určité osoby nebo dvou osob. Poznáváme tak i jinou tvář známého a proslaveného milovníka a svůdce žen. Tento výbor obsahuje i několik Casanových dopisů i dopisů různých lidí, adresovaných jemu.
Autor knihy vytváří výukové programy na brněnské hvězdárně. Ve své knize se zábavnou formou snaží dětem (ale možná i jejich rodičům) objasnit ty nejobyčejnější otázky: Proč Měsíc mění svůj tvar? Proč jsou hvězdy různě jasné? Jaká máme souvhězdí? Co je to meteor? Jak vypadá Saturn v dalekohledu? Proč ve dne nevidíme hvězdy? Celá kniha je namluvena na přiložené CD, které uvítají děti, které nemohou usnout.
Meziválečnou Itálii ovládl fašismus vedený Benitem Mussolinim a „černé košile“ uplatňovaly teror proti každému, kdo dal najevo i nepatrný odpor k pokoře a poslušnosti. Agresivní zahraniční politika a spojenectví s nacistickým Německem předznamenaly vstup země do války – sebezáchovnýpokus italských politických kruhů o změnu v červenci 1943 byl jen krátkou dobou nadějí a znovu nastolená moc fašismu se krutě mstila. V tomto nejchmurnějším období italské historie se pozvolna, nedůvěřivě a zprvu těžkopádně formují levicové síly, převážně mládež; jejich zrání v podmínkách ilegality, bez příkras i s humorem, podává Mario Tobino jako pronikavý pozorovatel a přesný analytik společensko- -psychických procesů, jako mistr literární charakteristiky a upřímný humanista.
Průřez historie nacismu a vliv Hitlera na toto dění.
Niccolò Machiavellis 1532 veröffentlichte Schrift „Il Principe“ hat sich als „Der Fürst“ in die Weltliteratur eingetragen. In seiner Radikalität und der scharfen Trennung zwischen politischem Handeln und individuellen Entscheidungen überstrahlt Machiavellis Werk die politischen Theorien seiner Zeitgenossen. Er untersucht, was das oberste politische Amt ist, die verschiedenen Arten davon, sowie deren Erhalt und Verlust. Im Fokus stehen Herrschaftsbildung und -sicherung, wobei alle Handlungen des Fürsten an ihrem politischen Zweck gemessen werden: der Erhaltung der Herrschaft. Der Erfolg hängt nicht vom moralischen Wert, sondern von der Wirkung des Verhaltens ab. Dieser amoralische, erfolgsorientierte Rationalismus verstörte viele Zeitgenossen. „Machiavellismus“ wurde zum Synonym für Verschlagenheit, Amoral und Rücksichtslosigkeit in der Politik. Skrupellose Machtpolitik wird oft als „machiavellistisch“ bezeichnet, und die berühmte „Realpolitik“ beruft sich auf Machiavellis Werk. Im Laufe der Jahrhunderte wurde „Il Principe“ unterschiedlich interpretiert, zuletzt auch von der Managementlehre adaptiert, sei es in Führungsstrategien oder Karriereplanung. Dennoch lohnt sich ein Blick ins Original, denn „Der Fürst“ bietet eine realistische, zeitlose Analyse der Politik, in der staatliche Interessen stets über ethische Überlegungen gestellt werden.
