Kamila Jiroudková Bücher

Untergang eines Kleinbürgers In gut zwei Wochen, bis zum 21. September 1944, schrieb Fallada seinen persönlichsten Roman nieder. Zu der Zeit lebte er auf richterlichen Beschluss für dreieinhalb Monate in der Strelitzer Landesanstalt. Vorangegangen war ein Streit mit seiner geschiedenen Frau, bei dem Fallada einen ungezielten Schuss aus seinem Terzerol abgab. „Solange ich schreibe, vergesse ich die Gitter vor dem Fenster“, teilte er seiner Mutter in einem Brief mit. Umgeben von kranken Kriminellen, Wärtern und Pflegern, selten ungestört, schrieb Fallada nicht nur den Roman, sondern noch fünf Erzählungen und seine Sicht auf die Nazizeit nieder. Um das Manuskript zu schützen, tarnte er es durch Unleserlichkeit: fertige, eng beschriebene Manuskriptblätter stellte er auf den Kopf und schrieb in den Zwischenräumen zurück. Mitunter wiederholte er den Vorgang, so dass die Seiten wie mit einer Geheimschrift bedeckt erschienen. In monatelanger Entzifferungsarbeit wurde der Roman nach Falladas Tod im Aufbau-Verlag rekonstruiert. In dieser Fassung erschien er als Lizenzausgabe 1950 im Rowohlt-Verlag, 1953 im Aufbau-Verlag. „Ein zeitloses Dokument über die Abgründe einer Sucht.“ Nürnberger Nachrichten „Indem Hans Fallada das Leiden Sommers beschrieb, legte er auch Zeugnis von sich selbst ab.“ Der Tagesspiegel

Ein Klassiker der literarischen Moderne ›Berlin Alexanderplatz‹ gehört neben dem ›Ulysses‹ von James Joyce und ›Manhattan Transfer‹ von John Dos Passos zu den bedeutendsten Großstadtromanen der Weltliteratur. Erstmals 1929 im S. Fischer Verlag erschienen, erzählt der Roman die bewegende Geschichte des Franz Biberkopf, der nach seiner Entlassung aus dem Gefängnis in einen Strudel aus Verrat und Verbrechen gerät. Darüber hinaus aber erzählt der Roman auch vom Berlin der zwanziger Jahre und findet zum ersten Mal in der deutschen Literatur eine eigene, ganz neue Sprache für das Tempo der Stadt. Mit einem Nachwort von Moritz Baßler und Melanie Horn

Als „großen epischen Spaß“ haben Leser und Kritik „Die Aula“ gefeiert. Robert Iswall, der plötzlich eine Abschiedsrede halten soll, weil die Arbeiter- und Bauernfakultät geschlossen wird, kramt in Erinnerungen. Hinter den Anekdoten aus der Studentenzeit in den fünfziger Jahren machen sich bald beunruhigende Fragen bemerkbar. Unversehens werden seine persönlichen Reminiszenzen zur Geschichte einer ganzen Generation, die kritisch zurückblicken muß, wenn sie weiterkommen will. Der Humor und die Ironie, mit denen die „Lebenserinnerungen eines jungen Mannes“ erzählt werden, haben den Roman zu seinem großen anhaltenden Erfolg geführt. Hermann Kants Roman „Die Aula“, in 15 Sprachen übersetzt, zählt zu den Klassikern der DDR-Literatur und gehört zu den Büchern, die man kennen muß: Ein „Geschichts- und Geschichtenbuch“ über die Anfänge des anderen deutschen Staates, ohne die man sein Ende nicht zu verstehen vermag.

Tři psychologické novely situované do německého maloměsta 19.století. První dvě líčí teskný příběh nenaplněné první lásky, třetí je rozmarným vylíčením šťastné lásky a zároveň seznámením s životem potulných komediantů – loutkařů. Krásný jazyk novel spolu s líbeznými ilustracemi. Prémie 15. ročníku edice Máj.

Strittmatters berühmter Roman über die tragischen und komischen Konflikte eines Jungen in der Nachkriegszeit Mit tiefem Mißtrauen beobachtet Tinko den fremden Mann, der eines Tages im Dorf auftaucht. Er ist ein „Heimkehrer“, einer, der gerade aus der Kriegsgefangenschaft entlassen wurde. Tinko soll „Vater“ zu ihm sagen, aber für ihn bleibt er der „Heimkehrer“. Und Tinkos böse Ahnungen bestätigen sich: Mit dem Heimkehrer kommt Unfriede und Streit. Er nennt Großvaters 50-Morgen-Hof eine Knochenmühle und will, daß Tinko in die Schule geht statt aufs Feld.

Román, přepracovaný východoněmeckým literárním vědcem G. Casparem, představuje původní koncepci autorovy knihy Železný Gustav, jež vyšla česky r. 1941 se závěrem vynuceným nacisty. Jde o sociální fresku, která zabírápolovinustoletí a líčí pohnuté životní osudy rodiny berlínského drožkáře, jenž uplatňuje ve svém podniku i rodině kasárenského ducha v době, kdy císařství přestalo existovat. Kniha s antimilitaristickým a protiprušáckým zaměřením.

Svazek obsahuje román Toužení soužení (1888) a novelu Schach von Wuthenow (1883). Román Toužení soužení, zasazený do sedmdesátých let 19. století, zachycuje příběh lásky zmařené společenskou nerovností obou partnerů. Berlínský baron a císařský nadporučík se zamiluje do prosté žehlířky a marně se vzpírá a nakonec se nedovede vzepřít rodovým tradicím, vztah se rozpadá a oba milenci vstupují do společensky rovných, avšak citově již oslabených manželství. Novela Schach von Wuthenow líčí duševní konflikt pruského důstojníka, který svedl nehezkou šlechtickou dívku a nedovede překonat posměch přátel pro její tělesné nedostatky.

Eckermannovy Rozhovory s Goethem jsou neobyčejně cennou knihou pro poznání osobnosti a díla velikého německého básníka. Zahrnují úsek devíti let Goethova stáří a ukazují nám básníka v celé šíři zájmů uměleckých, filosofických, náboženských, přírodovědeckých i kulturně společenských. Goethe tu rozvíjí myšlenky, které jsou plodem jeho celoživotních zkušeností a praxe a které můžeme pokládat za jeho celoživotní odkaz. V celém, nezkráceném vydání, doprovázeném doslovem k českému čtenáři, vychází zde Rozhovory po prvé.

Široce založený román z doby (1923), kdy Německo stálo na samém pokraji hospodářské záhuby v době inflace. Autor živě zobrazuje všední i výjimečné okamžiky v životě lidí a představuje bohatou galerii velkoměstských typů. Nositeli děje jsou bývalý důstojník a rodina venkovského statkáře.

Třetí díl dobrodružství Old Shatterhanda (zde samozřejmě pod jménem Kara ben Nemsí) v jeho boji proti lovcům otroků v povodí Nilu – s odbočkou do dřívějšího dobrodružství v Kurdistánu, v němž vystupuje i Hádží Halef Omar.