Boris Merhaut Bücher

Hathajóga je vynikající doplněk základní tělesné výchovy i všech sportů.. Zvyšuje zdatnost a odolnost, zlepšuje krevní oběh, reguluje tělesnou váhu, zlepšuje funkci ústřední nervové soustavy a významně snižuje nemocnost. Stěží bychom našli mezi Evropany, kteří se věnují józe, uznávanější autoritu, než je André Van Lysebeth, zakladatel a ředitel Institutu jógy v Bruselu. Hathajóze se učil pod vedením jogína a věhlasného lékaře Šivánandy v Rišikéši a v různých školách a ašrámech po celé Indii. Má velkou zásluhu na transponování hathajógy do evropských poměrů, vyzkoušel a vybral cviky a ásany vhodné pro Evropany a našel optimální sestavu pro nácvik. Je vydavatelem časopisu Revue Yoga a autorem odborných knih.

This volume collects two masterpieces by Kahlil Gibran. The Prophet, first published in New York in 1923, sparked both criticism and enthusiasm, reflecting its profound impact. The author intended it to be the first part of a trilogy exploring humanity's relationship with itself, nature, and God. The second part, The Garden of the Prophet, remains unfinished and was published posthumously, while the third was never written. The verses delve into the human soul with poetic sensitivity and visionary strength, evoking the works of Blake, Nietzsche, Indian mystics, and Islamic ascetics. This nearly legendary work encapsulates the teachings of the prophet, offering genuine pearls of wisdom that have illuminated many minds and softened hearts. It serves as a kind of "mystical breviary" filled with poetic insights on life's realities: marriage, children, work, homes, joy and sorrow, buying and selling, knowledge, and teaching.

Kniha je sbírkou čtyřiceti životních příběhů lidí z různých dob a různých národností, kteří přímo anebo jen volně patří do tradice unitářství. Společné mají to, že byli pomyslně „požehnáni ohněm“; konfrontovali sami sebe a své ideály s tím, co by bylo pohodlnější, ale podle jejich mínění nesprávnou životní volbou, a následně si vybrali obtížnější cestu. Ne všechny v knize zařazené osobnosti pro své přesvědčení položily život, ale všechny musely překonat samy sebe v situaci, která hrozila určitým nebezpečím a osobními ztrátami. Oheň symbolizující toto ohrožení zde má však ještě druhý význam, můžeme ho vnímat i jako alegorii nadšení, zapálení pro věc, bez něhož si člověk jen stěží dobrovolně vybere méně pohodlnou cestu. Jsou zde zařazeny i mnohé poměrně známé osobnosti, například Thomas Jefferson, Ralph Waldo Emerson, Louisa May Alcottová, Charlotta Garrigue Masaryková či Rabíndranáth Thákur. Soudobé unitářství a univerzalismus staví na náboženské toleranci, respektu k názorům druhého a na individuálním přístupu ke spiritualitě. A i když se unitáři mohou mezi sebou v různých východiscích a přístupech lišit, měla by jim být vždy společná snaha nevnímat případné rozdíly jako překážku k pěstování kladných vztahů mezi lidmi a vědomí, že je to vždy především aplikovaná etika, respektive praktické skutky, jimiž lze vážit opravdovost vlastní duchovní cesty.

Die Begegnung mit Monelle auf der Heide ist mystisch und vielschichtig. Sie führt den Protagonisten durch eine emotionale Reise, in der Identität und Vergänglichkeit zentrale Themen sind. Monelle erscheint als eine rätselhafte Figur, die sowohl vertraut als auch fremd wirkt. Ihre wiederkehrende Präsenz und das Spiel mit Erinnerung und Vergessen verdeutlichen die Komplexität zwischen Nähe und Distanz in zwischenmenschlichen Beziehungen. Diese Erlebnisse laden den Leser ein, über die Natur der Wahrnehmung und das Wesen der Liebe nachzudenken.

Eine Stadt im Orient: Der Prophet al-Mustafa erwartet das Schiff, das ihn in seine Heimat zurückbringen soll. Bevor er sie verlässt, bitten ihn die Einwohner von Orfalîs, ein letztes Mal zu ihnen zu sprechen: von Liebe, Schmerz, Schönheit, Freude und allem anderen, was die Menschen bewegt. Die Antworten des Propheten sind voller Lebensweisheit und mystischer Tiefe und zählen zum Faszinierendsten, was die spirituelle Literatur hervorgebracht hat. Khalil Gibran gelang mit diesem Werk der Brückenschlag zwischen der Alten und Neuen Welt, zwischen Orient und Okzident, Islam und Christentum. 1923 erschienen, erlebte ›Der Prophet‹ einen beispiellosen Triumphzug im Westen und avancierte zu einem Kultbuch, das Generationen überdauert.

V jednom z nejhlubších filosofických textů historie rozmlouvá mytický mudrc dávnověku Aštávakra se svým žákem králem Džanakou o nejzazších otázkách života a o způsobu, jak dosáhnout poznání a vnitřního osvobození. Ačkoli tento skvost ducha vznikl před mnoha staletími, osloví i dnes svým poeticky podaným nadčasovým poselstvím zanícené spirituální badatele i milovníky orientální kultury. Z německých překladů přeložil a předmluvu napsal Jiří Navrátil. Podle sanskrtského originálu zrevidoval Dr. Boris Merhaut.

Ucelený výklad o sestavě prostředků, jimiž je dosahováno psychické osvobození a fyzické uvolnění od nežádoucích tlaků, probírá jednotlivá odvětví jógy, která si hledí různých stránek lidské osobnosti a její aktivity. Značná část svazku je věnována tělesným pozicím, pak dechovým cvikům a cvičením mysli. Objasnění historie a systému je vázáno na srovnání s poznatky moderní psychologie a na hledisko terapeutického využití v léčebné praxi. (Databáze Národní knihovny ČR)