Zdeněk Guth Bücher

Prázdninové příhody dvou dětí, Kája Mařík a Zdeňa Rédlová prožívají léto uprostřed brdských lesů.

Seit vielen Jahrhunderten hat das durch einen Zaubertrick unlöslich ineinander verstrickte Liebespaar die Phantasie der Menschen beschäftigt. Aus den vielfachen französischen und deutschen Überlieferungen der Tristan-Sage hat der Romanist an der Sorbonne Joseph Bédier, ohne die alten Formen des Denkens und Fühlens mit modernen Auffassungen zu vermengen, diese Nacherzählung geschaffen. Die Holzschnitte dieser Ausgabe sind der von Anton Sorg in Augsburg im Jahre 1484 gedruckten »Historie von Tristan und Isolde« entnommen. Joseph Bédier schreibt in einer Anmerkung zu seinem Buch: »Ich habe in diesem Buch versucht, jegliche Vermischung des Alten und Modernen zu vermeiden. Die Unstimmigkeiten, die Anachronismen, die falschen Ausschmückungen auszumerzen … Niemals unsere modernen Auffassungen mit den alten Formen des Denkens und Fühlens zu vermengen: Das war mein Vorwurf, meine Arbeit und, ohne Zweifel, ach! meine Chimäre. Mein Text aber ist weither zusammengekommen, und wenn ich meine Quellen im einzelnen angeben wollte, müßte ich an den Fuß der Seiten eine solche Menge von Noten setzen, daß sie das kleine Buch belasteten und überwucherten.«

Příhody Káji a Zdeni tvoří tentokrát jen rámec pro čtyři předčítané pohádky.

Básně vydány k 100. výročí narození autora. Předmluva Dr. Miloslav Hýsek, listy volně vložené v papírové obálce, ta je mírně v kraji nažloutlá, listy nerozřezané. III. svazek sbírky Listy k srdci, kresby Zdeněk Guth. Náklad 300 ks, z toho 25 ks na papíru Japan a 250 ks na ofsetu.

Plain Tales from the Hills, v českém vydání rozdělené do dvou svazků, jsou první povídkovou sbírkou Rudyarda Kiplinga. Vyšla roku 1888 a 28 z jejích 40 povídek vyšlo předtím v Civil and Military Gazette v Láhauru v Pandžábu v Indii v letech 1886–7. Kipling v povídkách zobrazuje život v Indii patřící Británii. Některé postavy se staly hrdiny Kiplingových pozdějších povídek, případně se objevily v románu Kim. První vydání.

Karl Maria von Weber se vydal společně se svou milenkou, zpěvačkou S. Brandtovou na cestu z Bavor do Prahy, kde chtěl zkusit svoje štěstí. Když překročili šumavské hranice, ztratili v hlubokých lesích cestu. Dlouho bloudili pozdním večerem, bezradní a vystrašení připomínkami loupežnických povídek o těchto lesích. Až náhodný divoký myslivec je dovedl k zapadlé hospůdce. Ale to prostředí, do kterého se dostali! Nad vchodem tabule s muří nohou, před dveřmi náhrobní kámen s krvavou skvrnou, uvnitř nepříjemný hostinský, ohyzdná hostinská a kolem stolu hosté, kteří vypadali tak hrůzně, že Weber a jeho milenka byli přesvědčeni, že se octli v nejhorším loupežnickém brlohu! Raději odešli do svých pokojíků, ale ani tam nenalezli klidu. V nejhrůznějších obavách a s nejstrašnějšími představami probděl Weber celou noc po boku své Silvany. Každý šumot venku, každé vrznutí dveří a schodů, sebenepatrnější zvuk vyvolával v něm hned novou hrůzu. Ráno rychle posnídali a pospíchali pryč z toho loupežnického hnízda. Ale sotva vjeli do lesů, přepadla je banda loupežníků, těch, s nimiž se předešlý večer setkali v hospodě. Budou vysvobozeni? Kdo je vysvobodí z drápů těch hrozných lidí?